Hesperidky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
"Zahrada Hesperidek", Frederick Leighton, 1892

V řecké mytologii jsou Hesperidky (též Hesperidy nebo Hesperovny, řecky Έσπερίδες a latinsky Hesperides), podle některých pramenů dcery Titána Atlanta a bohyně noci Nykty. Ale možná jsou dcerami Forkýse a Kétó.

Říkalo se jim také „nymfy západu“ nebo „večerní dívky“ a zpravidla se uvádí, že byly tři, či čtyři, či dokonce sedm: Aiglé, Erychteia, Hesperethúsa a Arethúsa; Hestiá[zdroj?], Hesperá a Hesperiá.

Role v příbězích[editovat | editovat zdroj]

Hesperidky měly za úkol hlídat strom v zahradě bohů, který nesl zlatá jablka nesmrtelnosti. Strom dostala bohyně Héra od bohyně země Gaie jako svatební dar. Protože Hesperidky zlatá jablka občas samy ochutnávaly, Héra hlídáním zahrady a stromu pověřila i stohlavého draka Ládona. Jedním z úkolů Héraklových, které dostal od krále Eurysthea, bylo přinést tři tato jablka. S pomocí Titána Atlanta tento úkol splnil a pak jablka věnoval bohyni Athéně, která je Hesperidkám zase vrátila.

Jedno jablko ukradla bohyně sváru Eris a s nápisem „Té nejkrásnější“ ho hodila mezi bohyně Héru, Athénu a Afrodítu. Spor o jablko mezi těmito bohyněmi pak ve svých důsledcích vedl k Trójské válce. Z této pověsti vzniklo rovněž rčení „jablko sváru“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC Antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
  • Gerhard Fink: Kdo je kdo v antické mytologii, Alpress, Frýdek-Místek 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Bořek Neškudla: Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, Libri, Praha 2003, ISBN 80-7277-125-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]