Kerberos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o postavě z mytologie. Další významy jsou uvedeny na stránce Kerberos (rozcestník).
Kerberos
Kerberos na obraze od Williama Blakea
Kerberos na obraze od Williama Blakea
Rodiče Týfón a Echidna
Příbuzní Orthos, Hydra, nemejský lev a Chiméra (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Eurystheus sleduje dvouhlavého Kerbera ukryt v nádobě na obilí, Řecko, 6. stol. př.n.l., Louvre

Kerberos (řecky Κέρβερος, latinsky Cerberus) je v antické mytologii trojhlavý černý pes, který střeží vchod do podsvětí. Dovnitř pustí každého, ale ven nikdo živý nevyjde. Podle jiných představ střežil především podsvětí před vstupem živých.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V antické kultuře bývá popisován a zpodobován jako černý pes extrémní velikosti, se dvěma nebo třemi hlavami, dračím ohonem, na krku a na nohách mívá kromě srsti hady, jeho sliny jsou jedovaté. Hésiodos píše, že hlav je nespočetně. Počet Kerberových hlav je ovšem nejasný. Jako trojhlavý je nejčastěji uváděn až v římské mytologii. Později se popisoval jako stohlavý či mnohohlavý, s jedovatým dechem a množstvím hadích hlav na šíjích.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Kerberos spatřil světlo světa jenom jednou, a to když ho vyvedl z podsvětí Héraklés při plnění dvanáctého úkolu. Mykénský král Eurystheus neuznal Héraklovi splnění dvou z deseti úkolů, protože je plnil s pomocníky. Uložil proto Héraklovi dva další úkoly, tím dvanáctým bylo chytit v podsvětí hlídače mrtvých, psa Kerbera a přivést ho. Hérakles se dostal se podsvětí s pomocí bohů, byl tam vlídně přijat samotným králem Hádem. Ten mu dovolil Kerbera chytit za podmínky, že to dokáže holýma rukama, beze zbraně. Kerberos se zuřivě bránil, když ho však Hérakles stiskl tak silně, že ho přidusil, slíbil poslušnost, dal se spoutat a následoval Hérakla do Mykén. Když král Eurystheus spatřil strašného strážce podsvětí Kerbera, vyděsil se a schoval do nádoby na obilí. Podle jiné verze padl před Héraklem na kolena a prosil, aby příšeru odvedl zpět.

Podle Vergilia (Aeneis, zpěv IV.) pronikl Aeneas, stejně jako Hérakles, do podsvětí díky uspávacímu účinku medového koláče, který Kerberovi hodila Sibyla.

Orfeus očaroval Kerbera svým zpěvem.

Rodinné poměry[editovat | editovat zdroj]

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

Kerberos bývá vyobrazen ve scénách chytání, krocení Kerbera, konfrontace Kerbera s Eurysteuem, nebo v celkovém vyobrazení Hádovy podsvětní říše. Na některých obrazech bývá jen rekvizitou v Héraklově pozadí, jindy Hérakles na zkrocení Kerbera používá zakázanou zbraň. Podoba Kerbera se podle fantazie umělce může měnit, nejdále došel ve své skice dvorní rudolfinský malíř Giuseppe Arcimboldo.

  • Řecká archaická keramika: černofigurová nebo červenofigurová malba, 6.-5. století př. n. l., pás nádoby umožňuje prohlížet výjev z různých stran (příklady v Louvru, v Národním muzeu ve Stockholmu nebo v Britském muzeu v Londýně).
  • Renesanční malba, grafika a sochařství: silácké pojetí Hérakla jako zápasníka při krocení Kerbera; například Paolo della Stella: reliéf na letohrádku královny Anny v Praze
  • Historismus si libuje v popisu prostor podsvětí (například Gustav Doré nebo William Blake.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dante Alighieri, Peklo: barvitý popis obludy, kterou Vergilius uklidní hozenou hrstí hlíny.

Film[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Jiné významy[editovat | editovat zdroj]

  • V přeneseném slova smyslu nebo ironicky se tak označuje: přísný člověk, hlídač, domovník, fotbalový brankář.
  • Francouzský přírodovědec Georges Cuvier roku 1829 pojmenoval Cerberus nově objevený rod asijského hada[1].
  • Podle Kerbera je pojmenována organizace Cerberus v herní sérii Mass Effect
  • Podle Kerbera byl pojmenován měsíc trpasličí planety Pluto Kerberos a planetka 1865 Cerberus

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Beolens, Bo; Watkins, Michael; Grayson, Michael (eds.): The Eponym Dictionary of Reptiles, heslo "Cerberus". Johns Hopkins University Press, Baltimore 2011, s. 50: xiii + 296. ISBN 978-1-4214-0135-5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC antiky
  • Publius Ovidius Naso, Proměny. Knihovna klasiků. Odeon 1959, kniha IX, s. 200:"Ó Kerbere s trojitou hlavou".
  • Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti. Svoboda Praha 1972, s. 146

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]