Téthys

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Téthys

Téthys na římské mozaice z Antiochie, zhotovená ve 2. až 3. století našeho letopočtu
Manžel(ka) Okeanos
Děti Klymene
Amaltheia
Európa
Amfitríta
Ókeanovny
Nemesis
Métis
Týché
Philyra
Aithra
Pleione
Eurynome
Asia
Chrýseovna
Peithó
Rhodos
Plouto
Hésioné
Doris
Clytie
Kallirhoé
Enipeus
Telesto
Eidyia
Periboea
Potamoi
Acaste
Bolbé
Ceto
Zeuxo
Admete
Kalypsó
Styx
Lysithea
Néreus
Achelóos (mytologie)
Nilus
Inachos
Alpheus
Scamander
Sangarius
Peneus
Cebren
Meander
Simoeis
Spercheus
Strymon
Asterion
Axius
Ladon
Dióna
Ianthe
Argeia (oceanida)
Electra
Crinisus
Eridanos
Asópos
Aeas
Ardescus
Aegaeus
Aesar
Aesepus
Euénos
Rodiče Úranos a Gaia
Příbuzní Okeanos
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řečtí bohové
řady
Prvotní bohové
Olympané
Vodní bohové
Podsvětní bohové
Personifikované představy
Jiní bohové
Titáni
Dvanáct Titánů:
Ókeanos a Téthys,
Hyperion a Theia,
Koios a Foibé,
Kronos a Rheia,
Mnémosyné, Themis,
Kríos, Iapetos
Íapetovi synové:
Atlás, Prométheus,
Epimétheus, Menoitios

Téthys (řecky Τηθύς, latinsky Tethys) je v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Ókeanem byla jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to byla Venuše.

Podle Homérského mýtu o stvoření světa byla dcerou boha nebe Úrana a bohyně země Gaie, sestra a manželka nejstaršího Titána Ókeana. Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

Manželé/Děti[editovat | editovat zdroj]

Ókeanovi zrodila nesčíslné množství potomků: všechny řeky a potoky, které ústí do moře; dále tři tisíce dcer a tři tisíce synů. Jejich úplný počet neuvádí ani Homér, Hésiodos ani žádný jiný z antických básníků.

  1. s Ókeanem
    1. Achelóos
    2. Acherón
    3. Alfeios
    4. Amaltheia
    5. Amfitríta
    6. Asia
    7. Asópos
    8. Kallirhoé
    9. Catillus
    10. Cebren
    11. Kéfísos
    12. Kirké
    13. Clitunno (Římská mytologie)
    14. Klymené
    15. Crinisus
    16. Dióna
    17. Dóris
    18. Élektra
    19. Enipeus
    20. Eurynomé
    21. Ínachos
    22. Lysithea
    23. Melia
    24. Meliboea
    25. Meropé
    26. Métis
    27. Nil
    28. Péneios
    29. Persé
    30. Filyra
    31. Pléioné
    32. Rhodé
    33. Skamandros
    34. Styx
    35. Telesto
    36. Tiberinus (Římská mytologie)
    37. Tibertus (Římská mytologie)
    38. Tyché
    39. Volturnus (Římská mytologie)

Účast v příbězích[editovat | editovat zdroj]

Do mýtů se Téthys zapsala zejména tím, že když Zeus povstal proti svému otci (a jejímu bratru) Kronovi, unesla bohyni Héru a poskytla jí útočiště až dokud Zeus nezvítězil a neodvedl si ji jako svou manželku na Olymp.

Téthys také na příkaz nespokojené Héry společně se svým mužem zařídila, že Kallistó a její syn Arkas, umístění Diem na oblohu jako souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda, nikdy neklesnou pod obzor. Héra totiž na Dia žárlila, ale protože nemohla trestat jeho, trestala předměty jeho vášně, což byla také Kallistó. Tímto mýtem Řekové vysvětlovali, proč jsou tato dvě souhvězdí cirkumpolární.

Jiné postavy[editovat | editovat zdroj]

Téthys je někdy zaměňována s mořskou vílou Thetis, manželkou Pélea a matkou Achillea.

Téthys v Science fiction[editovat | editovat zdroj]

V několikadílném cyklu Kantos Hyperionu je Téthys řekou, která teče po planetách impéria známého jako Hegemonie Člověka. Pomocí speciálních transdimenzionálních bran jsou spojeny toky na desítkách planet v jedinou řeku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]