Asklépios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Asklépios
Děti Machaon a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1071946
Rodiče Apollón a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ725286
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Asklépia v Kroměříži
Asklépiův had, který se stal symbolem léčení

Asklépios (2. pád Asklépia, lat. Aesculapius, počeštěně Eskulap či Aeskulap) byl řeckým léčitelem, který žil ve 13. století př. n. l. Navrhl systém léčení, vycházející ze starých zkušeností, ale přizpůsobených novým poznatkům. Vyznal se v užívání bylin. Asklépiovi a jeho dceři Hygiei bylo připisováno mnoho zázraků. Nakonec byl prohlášen za boha léčitelství. Byl v řecké mytologii bohem lékařství. V mnoha knihách je ztotožňován s egyptskou postavou univerzálního učence a lékaře Imhotepem.[1]

Asklépios, původně thessalský héroos zdraví, se stal v Řecku od konce 5. stol. př. n. l. velmi populárním božstvem. V mýtu byl spojen s Apollónem, který dal svého syna Asklépia na výchovu Kentauru Cheirónovi, u něhož se Asklépios naučil lékařskému umění. Podle homérské hymny "Na Asklépia" měl být svou matkou Korónis zrozen na Dótijské rovině. Asklépiovi synové Macháón a Podaleirios byli slavní lékaři Achájů před Trójou. Jeho dcerou byla bohyně zdraví Hygieia. Když Asklépios křísil i mrtvé, zabil ho Zeus bleskem. Apollón pak za to Diovi zahubil Kyklopy, kteří pro něho kovali blesky.

Jeho dcery Hygieia, Meditrine a Panakeia symbolizovaly jednotlivé stránky zdraví: čistotu, léčení a hojení. Syn Telesforos představoval síly uzdravení.

Bývá zobrazován jako vousatý muž se psem a holí ovinutou hadem. Hůl vychází původně z boha Herma (Merkura), který je znázorňován s okřídlenou holí, která je ovinuta dvěma usmířenými a souměrnými hady. U Asklépia jeden had symbolizuje jednu cestu k vyléčení. Tento symbol najdeme dodnes u lékařů, lékáren a nemocnic.

Hlavním střediskem, z něhož se Asklépiův kult šířil, byl Epidauros.

Přídomky a uctívání[editovat | editovat zdroj]

Jako obvykle měl Asklépios více jmen, které zněly: Aglaopes, Apaleriacus, Archgetas, Aulonius, Causius, Coronides, Cotyläus, Demenaetus, Epidaurius, Gortynius, Hagnitas, Pergameuns a Tricäcus. Byl váženým bohem především v Epidauru, Athénách, Knidu, Kou, Naupaktu, Pergamu a Sikyonu. Na ostrově Kósu se nachází světoznámý Asklepieion, nejstarší nemocnice na světě, která byla založena Hippokratem. Trosky obrovského komplexu s chrámem, ambulatoriem a oltářem si můžeme prohlédnout ještě dnes. V dějinách můžeme vysledovat takzvaný „kult Asklépia“, kdy se po určitých periodických obdobích vrací jeho uctívání jako boha. Například v letech 460 př. n. l.377 př. n. l. to byl antický lékař Hippokratés; v letech 129 - 199 druhý nejvýznamnější lékař antiky Claudius Galén neboli Galénos; v letech 98 - 138 řecký ženský lékař Sóranos z Efesu. Pravděpodobně ve stejném období jako Hippokratés se objevují zároveň i tři velcí lékaři v Indii: Sušruta, Čaraka a Vagbhata.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. M. Lichtheim, Ancient Egyptian Literature, The University of California Press 1980, vol.3, str. 104
  2. Emil Páleš, Anglologie dějin 1, Synchronicita a periodicita v dějinách, nadace Sophia 2004, Bratislava, str. 370 -371

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Bahník a kolektiv: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
  • Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Brána, Praha 2005, ISBN 80-7243-266-4
  • Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
  • Gerhard Fink: Kdo je kdo v antické mytologii, Alpress, Frýdek-Místek 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Bořek Neškudla: Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, Libri, Praha 2003, ISBN 80-7277-125-6
  • Emil Páleš: Angelologie dějin I, Sophia, Bratislava 2004, ISBN 80-968045-5-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]