Asklépios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Asklépia v Kroměříži
Asklépiův had, který se stal symbolem léčení

Asklépios (2. pád Asklépia, lat. Aesculapius, počeštěně Eskulap či Aeskulap) byl řeckým léčitelem, který žil ve 13. století př. n. l. Navrhl systém léčení, vycházející ze starých zkušeností, ale přizpůsobených novým poznatkům. Vyznal se v užívání bylin. Asklépiovi a jeho dceři Hygiei bylo připisováno mnoho zázraků. Nakonec byl prohlášen za boha léčitelství. Byl v řecké mytologii bohem lékařství. V mnoha knihách je ztotožňován s egyptskou postavou univerzálního učence a lékaře Imhotepem.[1]

Asklépios, původně thessalský héroos zdraví, se stal v Řecku od konce 5. stol. př. n. l. velmi populárním božstvem. V mýtu byl spojen s Apollónem. Ten prý dal svého syna Asklépia na výchovu Kentauru Cheirónovi a u toho se Asklépios naučil lékařskému umění. Asklépiovi synové Macháón a Podaleirios byli slavní lékaři Achájů před Trójou. Jeho dcerou byla bohyně zdraví Hygieia. Když Asklépios křísil i mrtvé, zabil ho Zeus bleskem. Apollón pak za to Diovi zahubil Kyklopy, kteří pro něho kovali blesky.

Jeho dcery Hygieia, Meditrine a Panakeia symbolizovaly jednotlivé stránky zdraví: čistotu, léčení a hojení. Syn Telesforos představoval síly uzdravení.

Bývá zobrazován jako vousatý muž se psem a holí ovinutou hadem. Hůl vychází původně z boha Herma (Merkura), který je znázorňován s okřídlenou holí, která je ovinuta dvěma usmířenými a souměrnými hady. U Asklépia jeden had symbolizuje jednu cestu k vyléčení. Tento symbol najdeme dodnes u lékařů, lékáren a nemocnic.

Hlavním střediskem, z něhož se Asklépiův kult šířil, byl Epidauros.

Přídomky a uctívání[editovat | editovat zdroj]

Jako obvykle měl Asklépios více jmen, které zněly: Aglaopes, Apaleriacus, Archgetas, Aulonius, Causius, Coronides, Cotyläus, Demenaetus, Epidaurius, Gortynius, Hagnitas, Pergameuns a Tricäcus. Byl váženým bohem především v Epidauru, Athénách, Knidu, Kou, Naupaktu, Pergamu a Sikyonu. Na ostrově Kósu se nachází světoznámý Asklepieion, nejstarší nemocnice na světě, která byla založena Hippokratem. Trosky obrovského komplexu s chrámem, ambulatoriem a oltářem si můžeme prohlédnout ještě dnes. V dějinách můžeme vysledovat takzvaný „kult Asklépia“, kdy se po určitých periodických obdobích vrací jeho uctívání jako boha. Například v letech 460 př. n. l.377 př. n. l. to byl antický lékař Hippokratés; v letech 129 - 199 druhý nejvýznamnější lékař antiky Claudius Galén neboli Galénos; v letech 98 - 138 řecký ženský lékař Sóranos z Efesu. Pravděpodobně ve stejném období jako Hippokratés se objevují zároveň i tři velcí lékaři v Indii: Sušruta, Čaraka a Vagbhata.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda)  
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
  • Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
  • Angelologie dějin, synchronicita a periodicita v dějinách, Emil Páleš, 2. rozšířené vydání v češtině, nadace Sophia, Bratislava 2004, 1. díl

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. M. Lichtheim, Ancient Egyptian Literature, The University of California Press 1980, vol.3, str. 104
  2. Emil Páleš, Anglologie dějin 1, Synchronicita a periodicita v dějinách, nadace Sophia 2004, Bratislava, str. 370 -371

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu