Kolonáda v Květné zahradě
Souřadnice: 49°17′52,87″ s. š., 17°22′47,2″ v. d.
| Kolonáda v Květné zahradě | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
raně barokní park | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekti | Filiberto Lucchese, Giovanni Pietro Tencalla. |
| Výstavba | 1675 |
| Stavebník | Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu |
| Poloha | |
| Adresa | Květná zahrada, Kroměříž,  Česko |
| Souřadnice | 49°17′52,87″ s. š., 17°22′47,2″ v. d. |
  Květná zahrada | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11793/7-6029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Květná zahrada) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolonáda v Květné zahradě je 244 m dlouhá arkádová lodžie tvořící celou jednu stranu Květné zahrady v Kroměříži.
Popis památky[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Kolonáda původně sloužila jako hlavní vstup do Květné zahrady. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mytických postav v nikách a 46 bustami nad pilíři na konzolách, osazených ve cviklech mezi arkádami. Postavy jsou na nízkých plintech popsány latinskými nápisy a jsou rozmístěny v pravidelném střídání mužské a ženské postavy, poprsí jsou anonymní. Sochy vznikaly postupně, přibližně od roku 1671 a byly vytesány podle grafických listů v publikaci Francoise Perriera o sbírkách antických prací v římských zahradách[1] a také podle citací rytin římských basreliéfů[2] z knihy Johanna Jacoba Sandrarta.[3] Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontánky zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši.
V roce 1988 byla podle projektu architektky Zdeny Zábrodské vybudovaná na střeše kolonády vyhlídková promenáda přístupná točitým schodištěm přistavěným k pravému nároží.[4]
Sochy v nikách[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí od JZ | Znázorněná postava | Fotografie | Zařazení podle Viléma Jůzy | Popis a poznámky |
|---|---|---|---|---|
| 01. | IVNO - římská královna bohů |  |
bohyně | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 02. | ACTAEON – mytologický thébský lovec |  |
bájná mužská postava | |
| 03. | CERES – římská bohyně plodnosti |  |
bohyně | |
| 04. | IVLI CAESAR - římský vojevůdce a politik |  |
historická osobnost | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 05. | IVLIA AVGVSTA – manželka císaře Augusta |  |
historická osobnost | |
| 06. | MARSYAS - satyr a velký hudebník |  |
bůh | |
| 07. | SIBYLLA – římská věštkyně |  |
bájná ženská postava | |
| 08. | HERMAFRODITVS – mytologický krasavec se znaky obojího pohlaví |  |
bájná mužská postava | |
| 09. | NYMPHA - vodní, lesní nebo horská bohyně |  |
bájná ženská postava | |
| 10. | ALEXANDER LVDens – král starověké Makedonie |  |
historická osobnost | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 11. | FLORA - bohyně květin a zahrad |  |
bohyně | |
| 12. | SENATOR ROM – římský senátor, člen zastupitelského orgánu |  |
reprezentant stavů | |
| 13. | ATALANTA – lovkyně z řecké mytologie |  |
bájná ženská postava | |
| 14. | MISENVS – mytologický trubač |  |
bájná mužská postava | |
| 15. | EVTERPE – múza hudby |  |
múza | |
| 16. | MANCIPIVM Rom – římský otrok |  |
reprezentant stavů | pravděpodobným autorem sochy je sochař Michael Zürn ml. |
| 17. | ERATO - múza milostného básnictví a milostných písní |  |
múza | pravděpodobným autorem sochy je sochař Michael Zürn ml. |
| 18. | MERCVRIVS – bůh obchodu |  |
bůh | |
| 19. | VETVRIA – matka římského generála a hrdiny Coriolana |  |
antická hrdinská postava | |
| 20. | SACRIFICVLVS – reprezentant patricijského stavu |  |
reprezentant stavů | |
| 21. | VRANIA – múza hvězdářství |  |
múza | |
| 22. | AESCVLAPIVS – bůh léčitelství |  |
bůh | |
| 23. | MINERVA - římská bohyně moudrosti a řemesel |  |
bohyně | |
| 24. | AVGVSTVS – první římský císař |  |
historická osobnost | |
| 25. | DIANA - římská bohyně lovu a měsíce |  |
bohyně | |
| 26. | CIVIS ROM TRIVMPH – římský občan |  |
reprezentant stavů | |
| 27. | LIVIA - římská císařovna |  |
historická osobnost | |
| 28. | SENECA MORIENS - římský filosof, dramatik, básník a politik |  |
antická hrdinská postava | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 29. | SABINA – křesťanská mučednice z dob starověkého Říma |  |
antická hrdinská postava | |
| 30. | EQVES ROM TRIVMPH – příslušník jezdeckého stavu |  |
reprezentant stavů | |
| 31. | CASSANDRA - dcera trojského krále Priama |  |
bájná ženská postava | |
| 32. | BACCHVS – bůh vína a nespoutaného veselí |  |
bůh | |
| 33. | VENVS – bohyně smyslnosti a lásky |  |
bohyně | |
| 34. | FLAMEN – dohlížející kněz |  |
reprezentant stavů | |
| 35. | MELPOMENE – múza tragédie |  |
múza | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 36. | FAVNVS - bůh plodnosti, ochránce polí a stád |  |
bůh | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 37. | AGRIPPINA – manželka císaře Claudia, matka císaře Nerona |  |
historická osobnost | pravděpodobným autorem je sochař Michael Zürn ml. |
| 38. | POPA - pomocník při obětních obřadech |  |
antická hrdinská postava | Jůza mylně interpretuje jako PORA (druhé „P“ bylo jednoznačně dodatečně změněno na „R“) |
| 39. | MEDVLLINA – snoubenka císaře Claudia (zemřela ve svatební den) |  |
bájná ženská postava | |
| 40. | APOLLON - bůh slunce |  |
bůh | |
| 41. | NIOBE – mytologická pyšná královna |  |
bájná ženská postava | |
| 42. | ARVNGVS - postava z řeckých mýtů |  |
antická hrdinská postava | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík |
| 43. | MVLIAEGIPTIA - antická hrdinka |  |
antická hrdinská postava | Júza označuje jako Hyperméstru, ale soudobí římští autoři takto nazývali královnu Kleopatru VII. |
| 44. | HERCVLES – mytologický silák |  |
bájná mužská postava |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JUNO, JULI9 CÆSAR, MARSYAS, SIBYLLA, ALEXANDER LUDENS, ATALANTA, MISENUS, MANCIPIUM ROM., ERATO, MERCURIUS, VETURIA, URANIA, MINERVA, AUGUSTUS, BACCHUS, VENUS, MELPOMENE, FAUNUS, AGRIPPINA, APOLLO, NIOBE, MUL. ÆGIPTIA, HERCULES
- ↑ CIVIS ROM. TRIUMPH., EQUES ROM. TRIUMPH., CASSANDRA, FLAMEN, POPA, MEDULLINA, ARUNGUS
- ↑ http://www.deutsche-biographie.de/sfz110045.html
- ↑ PERŮTKA, Marek (editor). UMĚLECKE PAMÁTKY KROMĚŘÍŽE - průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-5248-7.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18–43.
- VILÉM JŮZA. K otázce ideového konceptu Květné zahrady v Kroměříži in: Bystřický, Jan (ed.), Historická Olomouc a její současné problémy V.. Olomouc: UNIVERZITA PALACKÉHO, 1985.
- JAN BAŽANT. Antické vzory soch v kolonádě kroměřížské Květnice, in: Ingredere hospes IV. Sborník Národního památkového ústavu. KROMĚŘÍŽ: NPÚ, územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2011.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- http://arachne.uni-koeln.de/arachne/index.php?view[layout]=buch_item&search[con-straints][buch][alias]=VillaPamphilia1650&search[match]=exact
- http://archive.org/details/segmentanobilium00perr
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolonáda v Květné zahradě na Wikimedia Commons
