Kolonáda v Květné zahradě
| Kolonáda v Květné zahradě | |
|---|---|
| Účel stavby | |
raně barokní park | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekti | Filiberto Lucchese, Giovanni Pietro Tencalla. |
| Výstavba | 1675 |
| Stavebník | Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu |
| Poloha | |
| Adresa | Květná zahrada, Kroměříž, |
| Souřadnice | 49°17′52,87″ s. š., 17°22′47,2″ v. d. |
Květná zahrada | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11793/7-6029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Květná zahrada) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolonáda v Květné zahradě je 244 m dlouhá arkádová lodžie tvořící celou jednu stranu Květné zahrady v Kroměříži.
Popis památky
[editovat | editovat zdroj]
Kolonáda původně sloužila jako hlavní vstup do Květné zahrady. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mytických postav v nikách a 46 bustami nad pilíři na konzolách, osazených ve cviklech mezi arkádami. Postavy jsou na nízkých plintech popsány latinskými nápisy a jsou rozmístěny v pravidelném střídání mužské a ženské postavy, poprsí jsou anonymní. Sochy vznikaly postupně, přibližně od roku 1671 a byly vytesány podle grafických listů v publikaci Francoise Perriera o sbírkách antických prací v římských zahradách[1] a také podle citací rytin římských basreliéfů[2] z knihy Johanna Jacoba Sandrarta.[3] Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontánky zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši.
V roce 1988 byla podle projektu architektky Zdeny Zábrodské vybudovaná na střeše kolonády vyhlídková promenáda přístupná točitým schodištěm přistavěným k pravému nároží.[4]
Sochy v nikách
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí od JZ | Znázorněná postava | Fotografie | Zařazení podle Viléma Jůzy | Popis a poznámky |
|---|---|---|---|---|
| 01. | IVNO – římská královna bohů | bohyně | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 02. | ACTAEON – mytologický thébský lovec | bájná mužská postava | ||
| 03. | CERES – římská bohyně plodnosti | bohyně | ||
| 04. | IVLI CAESAR – římský vojevůdce a politik | historická osobnost | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 05. | IVLIA AVGVSTA – manželka císaře Augusta | historická osobnost | ||
| 06. | MARSYAS – satyr a velký hudebník | bůh | ||
| 07. | SIBYLLA – římská věštkyně | bájná ženská postava | ||
| 08. | HERMAFRODITVS – mytologický krasavec se znaky obojího pohlaví | bájná mužská postava | ||
| 09. | NYMPHA – vodní, lesní nebo horská bohyně | bájná ženská postava | ||
| 10. | ALEXANDER LVDens – král starověké Makedonie | historická osobnost | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 11. | FLORA – bohyně květin a zahrad | bohyně | ||
| 12. | SENATOR ROM – římský senátor, člen zastupitelského orgánu | reprezentant stavů | ||
| 13. | ATALANTA – lovkyně z řecké mytologie | bájná ženská postava | ||
| 14. | MISENVS – mytologický trubač | bájná mužská postava | ||
| 15. | EVTERPE – múza hudby | múza | ||
| 16. | MANCIPIVM Rom – římský otrok | reprezentant stavů | pravděpodobným autorem sochy je sochař Michael Zürn ml. | |
| 17. | ERATO – múza milostného básnictví a milostných písní | múza | pravděpodobným autorem sochy je sochař Michael Zürn ml. | |
| 18. | MERCVRIVS – bůh obchodu | bůh | ||
| 19. | VETVRIA – matka římského generála a hrdiny Coriolana | antická hrdinská postava | ||
| 20. | SACRIFICVLVS – reprezentant patricijského stavu | reprezentant stavů | ||
| 21. | VRANIA – múza hvězdářství | múza | ||
| 22. | AESCVLAPIVS – bůh léčitelství | bůh | ||
| 23. | MINERVA – římská bohyně moudrosti a řemesel | bohyně | ||
| 24. | AVGVSTVS – první římský císař | historická osobnost | ||
| 25. | DIANA – římská bohyně lovu a měsíce | bohyně | ||
| 26. | CIVIS ROM TRIVMPH – římský občan | reprezentant stavů | ||
| 27. | LIVIA – římská císařovna | historická osobnost | ||
| 28. | SENECA MORIENS – římský filosof, dramatik, básník a politik | antická hrdinská postava | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 29. | SABINA – křesťanská mučednice z dob starověkého Říma | antická hrdinská postava | ||
| 30. | EQVES ROM TRIVMPH – příslušník jezdeckého stavu | reprezentant stavů | ||
| 31. | CASSANDRA – dcera trojského krále Priama | bájná ženská postava | ||
| 32. | BACCHVS – bůh vína a nespoutaného veselí | bůh | ||
| 33. | VENVS – bohyně smyslnosti a lásky | bohyně | ||
| 34. | FLAMEN – dohlížející kněz | reprezentant stavů | ||
| 35. | MELPOMENE – múza tragédie | múza | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 36. | FAVNVS – bůh plodnosti, ochránce polí a stád | bůh | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 37. | AGRIPPINA – manželka císaře Claudia, matka císaře Nerona | historická osobnost | pravděpodobným autorem je sochař Michael Zürn ml. | |
| 38. | POPA – pomocník při obětních obřadech | antická hrdinská postava | Jůza mylně interpretuje jako PORA (druhé „P“ bylo jednoznačně dodatečně změněno na „R“) | |
| 39. | MEDVLLINA – snoubenka císaře Claudia (zemřela ve svatební den) | bájná ženská postava | ||
| 40. | APOLLON – bůh slunce | bůh | ||
| 41. | NIOBE – mytologická pyšná královna | bájná ženská postava | ||
| 42. | ARVNGVS – postava z řeckých mýtů | antická hrdinská postava | pravděpodobným autorem je sochař Michael Mandík | |
| 43. | MVLIAEGIPTIA – antická hrdinka | antická hrdinská postava | Júza označuje jako Hyperméstru, ale soudobí římští autoři takto nazývali královnu Kleopatru VII. | |
| 44. | HERCVLES – mytologický silák | bájná mužská postava |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JUNO, JULI9 CÆSAR, MARSYAS, SIBYLLA, ALEXANDER LUDENS, ATALANTA, MISENUS, MANCIPIUM ROM., ERATO, MERCURIUS, VETURIA, URANIA, MINERVA, AUGUSTUS, BACCHUS, VENUS, MELPOMENE, FAUNUS, AGRIPPINA, APOLLO, NIOBE, MUL. ÆGIPTIA, HERCULES
- ↑ CIVIS ROM. TRIUMPH., EQUES ROM. TRIUMPH., CASSANDRA, FLAMEN, POPA, MEDULLINA, ARUNGUS
- ↑ http://www.deutsche-biographie.de/sfz110045.html
- ↑ PERŮTKA, Marek (editor). UMĚLECKE PAMÁTKY KROMĚŘÍŽE - průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-5248-7.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18–43.
- VILÉM JŮZA. K otázce ideového konceptu Květné zahrady v Kroměříži in: Bystřický, Jan (ed.), Historická Olomouc a její současné problémy V.. Olomouc: UNIVERZITA PALACKÉHO, 1985. S. 287–296.
- JAN BAŽANT. Antické vzory soch v kolonádě kroměřížské Květnice, in: Ingredere hospes IV. Sborník Národního památkového ústavu. KROMĚŘÍŽ: NPÚ, územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2011. S. 77–101.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- http://arachne.uni-koeln.de/arachne/index.php?view[layout]=buch_item&search[con-straints][buch][alias]=VillaPamphilia1650&search[match]=exact
- http://archive.org/details/segmentanobilium00perr
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolonáda v Květné zahradě na Wikimedia Commons











































