Marsyás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Marsyás (latinsky Marsyas, řecky Μαρσύας) je v řecké mytologii jeden z frýgických (fryžských) Satyrů nebo Silénů, který zhynul strašlivou smrtí, kterou mu připravil bůh Apollón.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se uvádí, že Marsyás byl synem bohyně Kybelé. Jako jeho otec bývá někdy uváděn Oiagros, jindy Olympos nebo Hyagnis či Dionýsos. Počátkem jeho příběhu v bájích je, že nalezl odhozenou flétnu či šalmaj. Tu předtím vlastnila bohyně Athéna, ale když zjistila, že ji při hře nafouknuté tváře znetvoří obličej, zlostně flétnu zahodila. Marsyás ji zvedl, naučil se na ni hrát a když ho všichni chválili, zpychl a ve své pýše vyzval k soutěži ve hře samotného boha Apollóna.

Apollón výzvu přijal, ale byl troufalostí Marsya uražen a rozzloben. Před soutěží si vymínil, že vítěz smí poraženému stáhnout zaživa kůži. Boj byl nerovný, protože Apollón hrál na lyru. Zprvu se zdály síly vyrovnané, potom však Apollón lyru obrátil a stále na ni hrál a k tomu ještě božským hlasem zpíval. To Marsyás s flétnou nedokázal a v nerovné soutěži prohrál. Apollón, přesně podle dohodnuté podmínky, pověsil Marsya na strom (borovici) a stáhl mu zaživa kůži. Přátelé Marsyovi hořce plakali, jejich slzy vsákla země a vytryskl pramen frýgické řeky, nazvané poté Marsyás.

Odraz v historii[editovat | editovat zdroj]

Do krásného boha Apollóna se stylizoval římský císař Nero, dával se rád vyobrazit v drastické scéně s Marsyou a zvolil si tento výjev i na osobní pečeť.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Apollón a Marsyas, Neronova pečeť, Řím, 1.století (stranově obráceno)

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

Kopie slavného antického sousoší Athéna a Marsyás v Kodani
Tizianː Apollo a Marsyas v obrazárně Arcibiskupského zámku Kroměříž

Příběh inspiroval mnohé starověké i novověké umělce, aby ztvárnili nejčastěji závěrečnou drastickou scénu.

  • Sousoší Athéna a Marsyás vytvořil řecký sochař Myrón v polovině 5. stol. př. n. l., Marsyás si nohou přitahuje odhozenou flítnu
  • Marsyás pověšený na stromě je dílem neznámého mistra (konec 3. stol. př. n. l., dnes v pařížském Louvru)
  • Paolo della Stellaː Apollón a Marsyás; reliéf na letohrádku královny Anny v Praze, pískovec, 1540
  • Apollón a Marsyás - proslulý obraz od Tiziana Vecelli, benátská olejomalba z roku 1570, v kroměřížské Zámecké obrazárně
  • Giovanni Battista Castiglioneː Potrestaný Marsyás; Moravská galerie v Brně

Hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Carl Orffː Marsyás, balet
  • česká folkroková skupina Marsyas hrála a zpívala na motiv tohoto příběhu píseň Marsyas a Apollón, kterou napsal Oskar Petr, vyšla na albu Jen tak (1983).

Krásná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Vrchlickýː Báseň Marsyas,tiskem vydal Sfinx Praha 1883
  • Karel Čapek, Marsyas čili na okraj literatury̟; eseje z let 1919-1931, Praha 1931 (název kritických statí použitý v přeneseném slova smyslu)

Teoretická literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník řecko-římské mytologie a kultury, kolektivní práce pedagoů univerziry Paříž III. Nakladatelství EWA, Praha 1993
  • Slovník antické kultury, nakladatelství Svoboda, Praha 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí, Praha 1971
  • Robert Graves, Řecké mýty I. - II., Praha ː Academia 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager, Encyklopedie řecké mytologie, Praha ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky. Praha