Frederick Leighton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frederic Leighton

autoportrét
Rodné jméno Frederic Leighton Leighton
Narození 3. prosince 1830
Scarborough
Úmrtí 25. ledna 1896
Londýn
Alma mater Akademie der Künste Berlin
Ocenění Royal Gold Medal (1894)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Římská cena
Pour le Mérite
Podpis Frederic Leighton – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Leighton (3. prosince 1830, Scarborough, Severní Yorkshire25. ledna 1896, Londýn) byl anglický viktoriánský malíř a sochař. Jeho dílo zahrnuje především historické malby, dále portréty mužů viktoriánské epochy, mytologické malby aktů, ale také plastiky. Maloval velmi sytými a výraznými barvami a jemnými odstíny. Byl pokračovatelem prerafaelitů a současníkem malíře Alma-Tademy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leighton se narodil v Scarboroughu 3. prosince r. 1830. Malířství se vyučil u Eduarda von Steinle a Giovanniho Costy. Ve Florencii studoval italské renesanční mistry a roku 1852 zde namaloval obraz Cimabuova Madona vezená ulicemi Florencie. Obraz byl vystaven v Královské akademii a sklidil takový úspěch, že jej zakoupila královna Viktorie za 600 guinejí. Léta 1855-1859 strávil v Paříži, kde se setkal s Ingresem, Delacroixem, Corotem a Milletem, jejichž umění hluboce obdivoval. Roku 1860 se vrátil do Anglie a roku 1864 byl zvolen za člena královské akademie. V letech 1878-1896 byl jejím prezidentem.

Do roku 1870 začal pod Leightonovým vedením Frederick Hollyer fotografovat a publikovat díla Prerafaelitů, mezi kterými byli mimo jiné Edward Burne-Jones, George Frederic Watts, Simeon Solomon nebo Dante Gabriel Rossetti.[1][2] Zvláště jeho fotografie kreseb byly chváleny pro svoji vysokou kvalitu, doslova "je šlo jen stěží odlišit od těch skutečných". Jednou z nejznámějších byla studie tří hlav Burna-Jonese pro The Masque of Cupid.[2]

Roku 1878 byl ve Windsoru pasován na rytíře, a v roce 1896 byl jmenován baronem. Z tohoto titulu se však netěšil dlouho,protože následující den zemřel na anginu pectoris. Protože neměl potomka, jeho titul v ten okamžik zanikl.

Daidalos a Ikaros (1869)

Výběr děl[editovat | editovat zdroj]

  • Brunneleschiho smrt, 1852
  • Nesení Cimabuovy Madony ulicemi Florencie, 1853-1855
  • Rybář a siréna, asi 1856-1858
  • Objevení mrtvé Julie, kol. 1860
  • Mateřské líbánky,1864
  • Matka a dítě, 1865
  • Actea, nymfa na pobřeží, 1868
  • Daidalos a Ikaros, 1869
  • Herakles bojuje s Thanatem o tělo Alkestis, 1871-1872
  • Řekyně sbírající oblázky u moře, 1871
  • Teresina, 1872
  • Hudební lekce, 1877
  • Atlet zápasící s Pýthonem, 1877
  • Nausikaá, 1879
  • Světlo v harému, 1880
  • Ženatý, 1882
  • Zajetí Andromaché, 1889
  • Lázeň Psýché, 1890
  • Zahrada Hesperidek, 1892
  • Plamenný červen, 1895
  • Podobenství o moudrých a pošetilých pannách
  • Phoebe
  • Koupající se
  • Leightonovy fresky

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Leighton byl prvním malířem, který v roce 1896 obdržel šlechtický titul. Současně drží "rekord" v nejkratší době po kterou tento titul trval. Druhý den po jeho udělení totiž zemřel na anginu pectoris, a jelikož nebyl ženatý, jeho titul zanikl.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Concise Grove Dictionary of Art, "Frederick Hollyer"
  2. a b Wildman, Edward Burne-Jones, str. 197-198
  3. Peerage records
  • Wildman, Stephen: Edward Burne-Jones: Victorian Artist-Dreamer, Metropolitan Museum of Art, 1998, ISBN 0-87099-859-5
  • Answers.com "Frederick Hollyer" [online]. Oxford University Press, [cit. 2008-08-31]. [1]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]