Dante Gabriel Rossetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dante Gabriel Rossetti
Dante Gabriel Rossetti by George Frederic Watts.jpg
Narození 12. května 1828
Londýn
Úmrtí 9. dubna 1882 (ve věku 53 let)
Birchington-on-Sea
Povolání básník, ilustrátor, malíř a překladatel
Alma mater King's College School
Royal Academy of Arts
Významná díla Ecce Ancilla Domini
Beata Beatrix
Dante's Dream
Manžel(ka) Elizabeth Siddal
Rodiče Gabriele Rossetti a Frances Polidori
Příbuzní William Michael Rossetti
Christina Rossetti
Maria Francesca Rossetti
Podpis Dante Gabriel Rosetti signature.svg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dante Gabriel Rossetti, portrét od Williama Holmana Hunta
Dante Gabriel Rossetti: Lady Lilith, 1868

Dante Gabriel Rossetti (12. května 1828, Londýn9. dubna 1882, Birchington-on-Sea, Kent) byl anglický malíř a básník italského původu. Společně s E. Burne-Jonesem, J. E. Millaisem a W. H. Huntem patřil k hlavním představitelům společenství prerafaelitů.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho matka byla dcerou italského emigranta Gaetana Polidoriho, přítele lorda Byrona. Jeho otec, Gabriela Pasquale Guisseppe Rossetti, se zabýval literaturou. Perzekvován pro svou politickou činnost, hledal útočiště v Londýně, kde získal místo profesora v King’s College.

Rossetti (plným jménem Dante Gabriel Rossetti) se narodil v Londýně. Rodina a přátelé ho nazývali Gabriel, ve svých publikacích však užíval jméno Dante. Vyrůstal ovlivněn italskou literaturou; především obdivoval Božskou komedii Dante Alighieriho, což se později výrazně projevilo v jeho díle. V devíti letech se zapsal do King's College v Londýně, kam chodil s velkou nechutí; poté se dostal do Sass’s Drawing Academy a v roce 1845 byl přijat do Antique School Královské akademie (Royal Academy). Tam se seznámil s E. Burne-Jonesem, J. E. Millaisem a W. H. Huntem, s nimiž v roce 1848 založil Bratrstvo prerafaelitů (společenství inspirované dřívějším uměním, především ranou renesancí patnáctého století a uměním středověku).

Literární inspirace a umělecký projev[editovat | editovat zdroj]

Jeho oblíbenou malířskou technikou byl akvarel. V literatuře mu byla blízká díla Danteho, Edgara Allana Poea a Williama Blakea. Illustroval díla Dantova, Shakespearova, Browningova nebo legendu o králi Artušovi.

V 50. letech maluje obrazy věnované především středověké tematice. V roce 1850 namaloval "Zvěstování", vystavené posléze v National Institution Portland Gallery. U příležitosti výstavy vyzradil příteli Alexandrovi Munro význam písmen "P.R.B." Existence tajného bratrstva znamenala skandál a díla prerafaelitů začala být šmahem kritizována. Na jejich obranu vystoupil pouze John Ruskin.

Múza[editovat | editovat zdroj]

Dante Gabriel Rossetti, Persefona, 1874

V roce 1850 poznal Rossetti svou múzu a budoucí ženu Elisabeth Siddal. V té době vytvořil celou galerii ženských postav. Elisabeth se za něj provdala po bouřlivém předcházejícím vztahu v roce 1860 v chrámu St. Clement v Hastingsu. Po roce porodila mrtvou dcerku, následně upadla do depresí, které ji přivedly až k sebevraždě požitím velké dávky laudana. Malíře to těžce zasáhlo, do konce života trpěl nespavostí a opakovanými depresemi. V té době se v jeho díle objevuje především femme fatale s bohatými vlasy a smyslnými ústy.

V roce 1856 Rossetti přijal od Johna Seddona objednávku na retabulum pro katedrálu v Llandaff w Cardiffu. namaloval obraz „Sémě Davidovo”; před jeho provedením olejovým barvami umělec namaloval verzi v akvarelu. Tento malý triptych patří k jeho nejlepším dílům. Stylem připomíná středověké umění, patrný je vliv, který na jeho vznik mělo benátské malířství 16. století.

V roce 1856 umělec pracuje na ilustrované edici Tennysonových básní vydaných Edwardem Moxonem. Umožnilo mu to prezentovat svou tvorbu širšímu okruhu odborníků, i když mu tyto ilustrace nepřinesly uznání.

V roce 1857 spolu s dalšími prerafaelity vystavil své práce na výstavě v Russel Palace a v následujícím roce v New Yorku. Tvoří i s jinými umělci, přijal zakázku na vytvoření fresek v stavbách Oxford Union. Společně se rozhodli představit řadu scén z knihy T. Malloryho "Artušův odchod", práce však nebyla dokončena a po nějakém čase byla zničena z důvodu nezvládnuté techniky.

Koncem 60. let umělec vydělával ročně kolem 30 tisíc liber - těšil se popularitě a pravidelně prodával své obrazy. Kromě toho však i nadmíru pil alkohol a chloral, způsobující mu opakované halucinace; jeho psychický stav se zhoršoval.

V té době jeho oblíbenými modelkami byly Fanny Cornforth, Alexa Wilding i zona Williama Morrisa, Jane Morris (Jane Burden).

Spolupráce s fotografem[editovat | editovat zdroj]

Rossetti spolupracoval s fotografem Johnem Robertem Parsonsem. Parsons umělci fotograficky dokumentoval jeho obrazy, ale je především známý sérií snímků, o které jej v létě roku 1865 Rossetti požádal. Je na nich Rossettiho múza a modelka Jane Morris. Během fotografování v zahradě a domě Rossettiů vzniklo osmnáct známých portrétů. Rossetti v průběhu relace přísně kontroloval nad pózami Morrisové, stejně jako dohlížel na oblečení, které nosila a předměty a nábytek, které byly při snímání a kompozici použity.

Podle historika umění Colina Forda nelze říci, do jaké míry Rossetti později fotografie při malování použil. Jeho dílo Reverie z roku 1868 je nepochybně podobné jednomu z fotografovaných snímků, ale také na jeho dalších portrétech jsou vidět podobnosti, a nejen na Morrisové, ale například také na pozdějších Rossettiho portrétech Alexy Wildingové. Rossetti nepoužil fotografie jako přesné studie, ale pravděpodobně hlavně jako nástroje pro vizualizaci některých póz a jako připomínku na dobu, kdy nebude mít svou modelku k dispozici.[1]

Literární práce[editovat | editovat zdroj]

První sbírku své poezie vydal v roce 1870 jako "Poemy". Byly vloženy do rakve Lizzi, ale získal je zpět, když se rozhodl k exhumaci.

Mezi lety 1871 a 1874 pobýval s rodinou Morrisových v Kelmscott Manor. V říjnu 1871, kdy se jeho psychický stav zhoršil, což bylo způsobeno mimo jiné i kritikou jeho veršů, se prohloubila jeho předchozí mánie a podobně jako jeho žena se pokusil o sebevraždu laudanem.

Po návratu k malování v roce 1874 se stěhoval Cheyne Walk, kde pracoval současně na osmi obrazech inspirovaných postavou Persefony.

V roce 1879 se seznámil a spřátelil s Thomasem Hall Cainem, kterého považoval jak za žáka, tak za syna.

V roce 1881 vyšlo nové vydání jeho veršů "Poems" a publikována byla i jeho další díla ve svazku s titulem "Balady a sonety"

Umřel 9. dubna 1882.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dante Gabriel Rossetti na polské Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Juliet Hacking: Fotografie in het juiste perspectief, str. 119