Ambrózie a nektar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ambrózie (také ambrozie nebo ambrosie) a nektar jsou slova řeckého původu, která v řecké mytologii znamenají pokrm a nápoj bohů. Smrtelníkům, kteří je pozřou, dají nesmrtelnost a věčné mládí. V přeneseném významu se těmito slovy někdy označuje velmi chutné jídlo či lahodný nápoj. V botanice se názvem ambrozie označuje rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých a názvem nektar cukernatá šťáva vyměšovaná květními žlázami rostlin k lákání opylujícího hmyzu.[1][2]

Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě[editovat | editovat zdroj]

Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530

Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pijí místo vína. Ambrózii, jídlo dávající mládí, krásu i nesmrtelnost, užívají někdy bohové také jako čisticí a vonnou mast nebo k léčení ran (proto název ambrózie dávali starověcí lékaři různým životním elexírům nebo krášlícím prostředkům).[3] Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i jiným, např. Tantalovi (ten ovšem nektar a ambrózii kradl a dělil se pak o ně se svými přáteli smrtelníky), nebo Achilleovi.

Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval Héfaistos, je úlohou bohyně Hébé.

V Homérově eposu Ilias se ambrózie a nektar používají jako prostředek balzamování: v jedné scéně (xvi. 670) Zeus přikázal Apollónovi pomazat božskou mastí tělo mrtvého reka Sarpédóna. Později v jiné scéně (xix. 38) mořská víla Thetis ambrózií a nektarem balzamuje tělo Patrokla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 416 s. S. 29, 246. 
  2. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. svazek (a/b). 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 115. 
  3. Ottův slovník naučný, díl 2. Alqueire-Ažušak (1889), s. 93

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 454 s. ISBN 80-85946-29-7. 
  • Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha: J. Otto, 1889. 1244 s. Dostupné online. S. 93. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]