Titánomachie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cornelis van Haarlem, Pád titánů, 1588-1590

Titánomachie , starořecky Τιτανομαχία Titanomachia „válka titánů“, je v řecké mytologii konflikt mezi Kronem s ostatními titány a Diem a jeho sourozenci. Někdy, a to už v pozdně antických zdrojích, bývá zaměňována s gigantomachií, konfliktem mezi giganty a olympskými bohy, který se odehrál později. Titánomanchie je také název eposu připisovaného Eumélovi z Korinthu nebo Arktínovi z Mílétu, který je však ztracen a zachoval se jen ve výtazích a fragmentech.

Podle Hésiodovy Theogonie svolal Zeus bohy na Olymp a slíbil těm co se přidají na jeho stranu nepřijde o svou pozici a pokud žádnou dosud neměli že jí získají. Druhým nejstarším známým pramenem o titánomachii je stejnojmenný epos, v částech které jsou nám známy se však nedochovalo nic o povaze toho konfliktu. Aischylos v Upoutaném Prométheovi zmiňuje že se Prométheus, poté co titáni odmítli jeho rady, přidal i se svou matkou Themidou na stranu Dia a že je jeho zásluhou že titáni jsou uvězněni v Tartaru. Pseudo-Apollodórova Bibliothéka uvádí že Gaia na počátku války věštila Diovi vítězství, přičemž na podobnou příznivou věštbu bez zmínění Gaii narážel již Anakreón. V souladu s proroctvím tak zabil Kampé a osvobodil tak kyklopy a hekatoncheiry. Kyklopové mu na oplátku darovali jeho hromoklín a hekatoncheirové střežili uvězněné titány.[1][2] Na stranu Dia se ve válce přidal také titán Okeános, jeho dcera Styx a její děti.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Titanes [online]. Theoi [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Titanomachy [online]. Livius [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. S. 322.