Martin Heinrich Klaproth
| Martin Heinrich Klaproth | |
 | |
| Narození |
1. prosince 1743 Wernigerode |
|---|---|
| Úmrtí |
1. ledna 1817 (ve věku 73 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Dorotheenstädtischer Friedhof |
| Zaměstnavatel | Humboldtova univerzita (od 1810) |
| Ocenění | člen Královské společnosti |
| Děti | Julius Klaproth |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743 Wernigerode – 1. ledna 1817 Berlín) byl německý chemik, objevil nezávisle na Williamu Gregorovi oxid titaničitý (neboli „zeminu“) ve vzorku rudy, kterou známe nyní pod názvem rutil, a prvek, jehož oxid izoloval, nazval titan podle Titánů, dětí Nebes a Země odsouzených k životu ve skrytých ohních Země. V roce 1825 připravil Berzelius titan jako kov ve znečištěné formě.
V roce 1789 objevil nový prvek – uran. Jako druhý izoloval taktéž chrom a cer.
Byl též průkopníkem analytické chemie. Významnou měrou přispěl k systematizaci minerálů na základě jejich chemického složení.
Své poznámky (bylo jich kolem 200) sám posbíral v Beiträge zur chemischen Kenntnis der Mineralkörper (5. vydání, 1795–1810) a v Chemische Abhandlungen gemischten Inhalts (1815). Taktéž vydal Chemisches Wörterbuch (1807–1810) a editoval F. A. C. Gren’s Handbuch der Chemie (1806).
Přispěl ke zkoumání složení karlovarských pramenů (Chemische Untersuchung der Mineralquellen zu Carsbad; Berlin, 1790)
Jeho jméno nese měsíční kráter Klaproth.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Heinrich Klaproth ve Wikimedia Commons
