Lemko-rusínská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lemko-rusínská republika
Ruska Narodna Respublika Lemkiv
1918–1920
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Území osídlené Lemky (označeno světle modře)
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
zásah polské armády
Státní útvary a území
Předcházející:
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Nástupnické:
Druhá polská republika Druhá polská republika

Lemko-rusínská republika (lemsky Ruská Narodna Respublika Lemkiv) byl malý stát v Malopolsku (téhdy Halič), vytvořený dne 5. prosince 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska, který byl ovšem brzy po svém vzniku připojen k Polsku.

Lokalizace i vznik[editovat | editovat zdroj]

Území nárokované Lemky (včetně Gorlic, Zakopaného, Nového Targu a Nového Sadce).

Lemkové žili v polském jiho-východním pohraničí od XIV století v pásu širokém 10-25 km od Popradské doliny až k údolí řeky Oslawy. Mezi lemkovské osady patří Krynica-Zdrój, Uście Gorlickie, Rzepedź, Komańcza, Łosie, Nowica, Zdynia, Gładyszów, Hańczowa, Bartne, Bielanka, Regietów, Mokre, Szczawne, Kulaszne, Turzańsk, Zyndranowa, Świątkowa Wielka, Śnietnica, Florynka. V Gładyszówě 27. listopadu 1918 vznikla Rusínská Rada, která si stanovila cíl připojit Lemkovské území k Rusku. Koncem roku 1918 vznikly také Okresní Ruská Rada v Śnietnici a Ruská Rada v Krynici. 5. prosince 1918 se lemkovské rady spojily a ve Florynce vyhlásily vytvoření Lemko-rusínské republiky. Kromě území obydleného Lemky si Republika nárokovala rozsáhlá okolní území obydlená a ovládaná Poláky (oblast Zakopaného, Nového Targu, Nového Sadce atd.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako prorusky orientovaná země se chtěla tato republika spojit s Ruskem, což však za přítomnosti bolševiků nepřicházelo v úvahu.

Vůdčími postavami lemkovského hnutí se stali Dr. Jarosław Kaczmarczyk, Dr. Aleksander Cichański a kněz Mychal Jurczakewycz. Nebyly však určeny jednoznačné cíle hnutí - jedni se chtěli připojit k Rusku, jiní k Ukrajině, jiní k Československu (což podpořil zejména Hrihorij Žatkovič, který již dříve pomohl k ČSR připojit Podkarpatskou Rus) a rovněž se objevil požadavek nechat republiku samostatnou, ale s jiným hlavním městem (např. Prešov nebo Užhorod). Situace se záhy zkomplikovala po vypuknutí polsko-ukrajinské války a obsazení Ukrajinské lidové republiky polskými vojsky. Od konce ledna 1919 se v Lemko-rusínsku konaly manifestace za sjednocení s Rusíny v ČSR, Polsko se však nemínilo vzdát části Malopolska a Československo nemělo valný zájem o jeho ovládnutí.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Brzy po vyhlášení Republiky bylo území osídlené Lemky obsazeno polskou armádou a Lemko-Rusínská Republika přestala existovat. V březnu 1919 byli přední představitelé republiky (mezi nimi i Jurczakiewycz a Kaczmarczyk) uvězněni a obviněni z vlastizrady, ale soud v Novém Sadci je osvobodil. Saint-Germainská smlouva, podepsána 10. září 1919, přidělila oficiálně celý Halič Polsku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]