Okupační zóny Rakouska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rakouská republika
Republik Österreich
 Rakousko v nacistickém Německu 19451955 Rakouská druhá republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Rakousko v nacistickém Německu Rakousko v nacistickém Německu
následující:
Rakouská druhá republika Rakouská druhá republika
Dějiny Rakouska

Znak Rakouska
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

Okupační zóny Rakouska (německy Österreichische Besatzungszonen, nebo Besatzungszonen Österreichs) byly čtyři sektory vytvořené vítěznými mocnostmi na území Rakouska po porážce ve druhé světové válce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války bylo území Rakouska (které bylo od roku 1938 součástí Německa) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných obdobně jako okupační zóny v Německu společně vítěznými mocnostmi USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií. Vídeň byla (stejně jako Berlín) rozdělena do čtyř sektorů. Toto rozdělení trvalo až do roku 1955.[1]

Podkladem toho rozdělení byla Dohoda o spojenecké kontrole (z 4. července 1945) a Dohoda spojenců o okupačních zónách (z 9. července 1945)[zdroj?]. Dne 11. září 1945 se konstituovala Spojenecká rada, pozůstávající z čtyř vrchních velitelů, později pak ze čtyř vysokých komisařů. Výdaje, spojené s obsazením Rakouska (na počátku 700 000 členů ozbrojených sil, později 60 000), nesl rakouský stát.

Rozdělení Rakouska v jeho hranicích z roku 1938 do okupačních zón bylo provedeno takto:

K rozštěpení Rakouska do dvou státních celků (jak se stalo v Německu) nedošlo, protože Rakousko se přihlásilo k principu neutrality. Dne 15. května 1955 byla pak podepsána Rakouská státní smlouva, vedoucí k odchodu okupačních jednotek z Rakouska (odchod ukončen 25. října 1955) a k získání státní suverenity.[2][3]

Rozdělení Vídně[editovat | editovat zdroj]

Při rozdělení hlavního města Vídně bylo dohodnuto, že centrum (obvod 1) bude spravováno společně; ostatní obvody byly rozděleny na americký sektor (obvody 7, 8, 9, 17, 18, 19), britský sektor (3, 5, 11, 12, 13), francouzský sektor (6, 14, 15, 16) a sovětský sektor (2, 4, 10, 20, 21). Světlejší okrajové části města spadala pod dolnorakouskou okupační zónu, tzn. pod sovětskou správu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLAVATÝ, Pavel. Žili Rakušané po válce jinak než my? Poslouchejte v pátek večer. Český rozhlas Vltava [online]. ČRo, 2017-05-05 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  2. HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Země na potenciální bojové linii. Se státní smlouvou získali Rakušané plnou suverenitu a neutralitu. ČT24 [online]. 2020-05-15 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 39/1956 Sb., o Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska. In: Sbírka zákonů. 1956. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]