Jelec tloušť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJelec tloušť
alternativní popis obrázku chybí
Jelec tloušť
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod jelec (Squalius)
Binomické jméno
Squalius cephalus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelec tloušť (Squalius cephalus; L., 1758) je široce rozšířenou rybou, která se může dožívat až 22 let . Řadí se do  třídy Actinopterygii - paprskoploutví »  řád Cypriniformes - máloostní »  čeleď Cyprinidae - kaprovití »  rod Squalius – jelec[1].  


Popis[editovat | editovat zdroj]

Svou délkou může dosáhnout až 60 cm při váze 5 kg. Maximální hmotnost je 8 kg. Dospívají ve třech až čtyřech letech. Nejrychlejší růst je do pohlavní dospělosti, kdy tloušť začne vkládat energii do reprodukce. Růst je však ovlivněn mnoha faktory jako je teplota, potravní zdroje, překážky na toku atd. K tomu, aby dosáhl velikosti 50 cm, potřebuje více než 10 let[2]. Barva ryb se pohybuje od zelenohnědé až do stříbrno-žluté. Hřbet je tmavý a spodní část světlá [3]. Šupiny mohou mít tmavé ohraničení. Ploutve mají tvrdé paprsky. Ocasní ploutev je homocerkní, břišní a řitní ploutve jsou zaoblené a u dospělých jedinců je zabarvení do červeno-oranžova. Tvar těla je torpédovitý se širokou hlavou, na které jsou velká ústa, ve kterých je jedna až tři řady požerákových zubů. Tloušť má dvoukomorový plynový měchýř[1].

Determinační znaky[editovat | editovat zdroj]

Tloušť má žluto-oranžově zabarvené ploutve, podle kterých ho lze rozpoznat. Je si podobný s jelcem jesenem, naproti jesenovi má však protáhlejší tělo a větší šupiny[1].

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

S touto rybou se můžeme setkat téměř ve všech typech vod. Tyto ryby preferují proudící toky, ale můžeme se s nimi setkat i v jezerech. Vyskytuje se na místech, kde jsou dna členitá a nachází se zde štěrk. Často se objevují i v znečištěných vodách, které na ně mohou mít negativní vliv[4].

Dospělí jedinci dávají přednost samotářskému životu, zatímco juvenilní ryby mají tendenci tvořit hejna[5].

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Díky jeho velkým ústům je schopný se vypořádat i s větší potravou. Jeho struktura úst je typická pro spásače, ale zažívací ústrojí je typické pro všežravce. Tloušť se živí téměř vším. Potravní preference jsou závislé na věku. Larvy a juvenilní jedinci dávají přednost fyto a zooplanktonu, zatímco dospělci spíše živočišné složce[5]. Je také známý tím, že do svého jídelníčku ochotně zahrnuje i různé druhy ovoce (např. třešně, višně, švestky, meruňky, rybíz), které taky rybáři používají na tlouště často jako návnadu.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Období reprodukce začíná v dubnu. Teplota vody musí přesáhnout 15 °C. Ovšem může nastat výjimka a jedinci se mohou rozmnožovat při nižší teplotě. Teplota není jediným faktorem, který určuje dobu tření. Zapotřebí je také světlo a rychlost proudu. Samci mají v reprodukční době třecí vyrážku na hlavě a okrajích šupin, tento jev může být v menší míře viděn i u samic. Tento druh se vytírá častěji v období od dubna do června a jikry mají žlutou barvu. Tloušťové upřednostňují hromadný výtěr, kdy samice lepí své jikry mezi členité dno, kde je větší pravděpodobnost uchycení[6][7].

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tloušť se vyskytuje téměř přes celou Evropu od Itálie po Skandinávský poloostrov až po jižní Evropu a ze západu od Velké Británie po Černé moře[7]. Nativní je po celé Asii a pouze do Itálie a Irska byl introdukovaný . V České republice se jelec tloušť vyskytuje prakticky ve všech pásmech tekoucích vod, od pásma cejnového až po spodní část pásma pstruhového [8].


Význam[editovat | editovat zdroj]

Jelec tloušť není nijak významným akvaristickým druhem, ale v mnoha zemích je ceněným zdrojem potravy, a to i přes uváděnou špatnou kvalitu masa. Často se využívá také jako návnada při rybaření[8]. Také je důležitým bioindikátorem znečištěných vod[9].

Ochrana/ rizikovost[editovat | editovat zdroj]

Zavedení exotických druhů může způsobit hybridizaci s nativními druhy. Může docházet k predaci a konkurenci na potravní zdroje nebo zavedení chorob. Tloušti nepředstavuji pro lidskou společnost žádné ohrožení, mohou však způsobit změny ekosystémů (struktura potravinové sítě). Hybridizace může být problém u příbuzných druhů ryb rodu Squalius [8].

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Pro lov jelce tlouště je stanovena minimální délka 25 cm[1].


Na výstavě Pod hladinou Vltavy, Praha 2011

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Kottelat, M. and J. Freyhof, 2007. Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol and Freyhof, Berlin. 646 pp.
  2. Lucas, M. C., Baras, E., Thom, T. J., Duncan, A., Slavík, O. 2001. Migration of Freshwater Fishes. Migration of freshwater fishes [online]. Blackwell Science. Malden, MA. s. 440. ISBN: 0632057548.
  3. Baruš, V., Oliva, O. 1995. Mihulovci - Petromyzontes a ryby - Osteichthyes.Vyd. 1. Ilustrace Miriam Baradlaiová. Academia. Praha. 623 s. , barev. fot. na příl. Fauna ČR a SR. ISBN: 8020005005.
  4. Silkina N. I., Mikryakov V. R., Mykryakov D. V. (2016). Ecologo-immunophysiological characteristic of chub Leuciscus cephalus (L.) lving in river ecosystems of the Caucasus. Inland water biology 87-90.
  5. a b Balestrieri, A., Prigioni, C., Remonti, L., Sgrosso, S., Priore, G. 2006. Feeding ecology of Leuciscus cephalus and Rutilus rubilio in southern Italy. Italian Journal of Zoology [online]. Dipartimento di Biologia Animale, Universita` degli Studi di Pavia, Pavia, Italy. 73 (2).
  6. Hohausová, E., Copp, G. H., Jankovský, P. 2002. Movement of fish between a river and its backwater: diel activity and relation to environmental gradients. Ecology of Freshwater Fish [online]. 2003 (12). 107-117. DOI: 10.1034/j.1600-0633.2003.00014.x. ISSN: 0906-6691.
  7. a b Ward, A., Axford, S., Krause, J. 2002. Mixed-species shoaling in fish: the sensory mechanisms and costs of shoal choice. Behavioral Ecology and Sociobiology [online]. 52 (3). 182-187. DOI: 10.1007/s00265-002-0505-z. ISSN: 0340-5443
  8. a b c Invasive Species Compendium: Squalius cephalus [online]. CABI is a registered EU trademark.: Detailed coverage of invasive species threatening livelihoods and the environment worldwide, 2019 [cit. 2019-04-24]. Dostupné z: https://www.cabi.org/ISC/datasheet/117313
  9. Randák T., Žlábek V., Kolářová J., Svobodová Z., Hajšlová J., Široká Z., Jánská M., Pulkrabová J., Čajka T., Jarkovský J. (2006). Biomarkers Detected in Chub (Leuciscus cephalus L.) to Evaluate Contamination of the Elbe and Vltava Rivers, Czech Republic. Bulletin of Environmental Contamination & Toxicology 233-241.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]