Jelec jesen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJelec jesen
alternativní popis obrázku chybí
Jelec jesen
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod jelec (Leuciscus)
Binomické jméno
Leuciscus idus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelec jesen (Leuciscus idus; L., 1758) je druh kaprovitých ryb vyskytující se v Česku. V minulosti zde jeho početnost klesala v důsledku vysokého industriálního znečištění vod. V současnosti se začíná opět rozšiřovat do dřívějších lokalit. Řadí se do třídy Actinopterygii - paprskoploutví » řád Cypriniformes - máloostní »  čeleď Cyprinidae - kaprovití »  rod Leuciscus – jelec [2].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělí jedinci mají průměrnou velikost těla okolo 40-50 cm. Maximální velikost byla okolo 60 cm. Hmotnost se pohybuje kolem 2 kg [3]. Barva těla je světlá a může mít nazlátlou barvu, která přechází až na hlavu a skřele. Hřbet je u dospělců tmavý a může být namodralý nebo našedivělý. Břicho je světlé nebo stříbrné. Břišní ploutve jsou postaveny v abdominální krajině. Tvar ploutví je lehce zašpičatělí. Hřbetní a řitní ploutev jsou prohnuté směrem dovnitř. Řitní ploutev je vykrojená. Jelec jesen má prsní, břišní a řitní ploutev načervenalou. Hřbetní a ocasová ploutev je tmavá. Tělo je pokryto malými šupinami[4].

Byly zaznamenány variace zbarvení jesena. Divoká forma má na hřbetní a zadní straně šedavě olivou barvu, na bocích stříbrnou, břicho je pokryto stříbrnou až bílou barvou a řitní, prsní a břišní ploutve jsou načervenalé. Okrasní jedinci mají oranžový až zlatavý hřbet, stříbřitě oranžové boky, břicho a jasně oranžový ocas a hřbetní ploutev[4].

Jelec jesen má výrazně zašpičatělou hlavu, drobné oči a velké ústa s požerákovými zuby[2].


Determinační znaky[editovat | editovat zdroj]

Jesen je dobře rozpoznatelný svými oranžovými zabarvenými ploutvemi, ale je možné zaměnit ho s jelcem tlouštěm (Squalius cephalus Linnaeus, 1758). Jesen má protáhlejší a spíše plošší tělo a drobnější šupiny, než je tomu u tlouště. Jesen má tmavší hřbetní ploutev než tloušť [4].

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jelec jesen byl dovezen do Spojeného království v roce 1874 jako zlatá okrasná ryba, která se chovala v jezerech. Poté byl představen do Nizozemska a Německa. Ze Spojeného království byl během let 1980 introdukován do Ameriky a Nového Zélandu. V průběhu těchto let byl na mnoha místech objeven ve volné přírodě [5]. Pravděpodobně bude více rozšířený, než se uvádí[6]. Jesen je nativní pouze v Asii. Do Severní Ameriky, na Nový Zéland a v Evropě do Německa, Norska, Švýcarska a Velké Británie byl introdukovaný[7].

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Častým habitatem jsou střední a velké řeky[3], které se nacházejí v nížinách a řeky bohaté na živiny´. Preferují hluboké, chladné a čisté vody [4]. Jesen je schopný tolerovat vyšší úroveň slanosti než jiné ryby a jsou schopni žít i v brakických vodách[7]. Dospělí jedinci žijí samotářky, zatímco juvenilní ryby dávají přednost hejnům.[3].

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potrava se skládá ze živočišné a rostlinné složky. Jeseni se živí různými suchozemskými a vodními organismy jako je planktonem a loví u dna. Dospělí jedinci preferují převážně lov ryb a larvy a juvenilní jedinci spíše rostlinou potravu [3].  

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K prvnímu tření dochází okolo 5 až 6 let. K reprodukci dochází v březnu až dubnu a dochází k migraci za ideální teplotou, protože je tření závislé na teplotě okolní vody. Ideální teplota je okolo 10 °C. U samic dochází ke tření pouze jednou za sezónu. K reprodukci dochází tak, že dospělá samice přilepí jikry na kamenité dno nebo na rostlinný materiál, poté dochází k oplodnění jiker samci[4]. Během reprodukčního období mají samci na hlavě, po těle a na prsních ploutvích třecí vyrážku[8].

Význam[editovat | editovat zdroj]

Okrasný druh je často viděn v zahradních jezírkách. Pro sportovní rybáře je tento úlovek spíše neobvyklý [9]. V České republice je tento druh chován v zajetí. Jesen byl také experimentálně chován s kaprem obecným (Cyprinus carpio Linnaeus, 1758). Kapr obecný po sdílení nádrží, byl více odvážný a méně stresován a začal využívat mělké části rybníku. Společné chování těchto dvou druhů ryb, by mohlo napomoct vyšším komerčním výdělkům, díky nižší stresové zátěží kaprů a využití celé oblasti rybníků. V chovu okrasných kaprů by spojené nádrže mohly vést k vyšší viditelnosti[10]. Jeseni jsou také využívání jako biondikátoři znečištěných vod pro hodnocení povrchových vod[3].

Ochrana/ rizikovost[editovat | editovat zdroj]

Žádná známá rizika, která by mohla tento druh přivodit jiným organismům nebyla zaznamenána. Množství jedinců ve volné přírodě není znám, ale tento druh není nijak ohrožený [11]. V některých evropských zemí například v České republice není nijak významně ohrožen. V Polsku byl zaznamenán klesající fenomén kvůli zhoršujícím se podmínkám v důsledku znečištění vod[6].

Legislativní opatření[editovat | editovat zdroj]

V rámci vyhlášky 395/1992 Sb. je jelec jesen veden jako chráněný druh, který by se po ulovení měl vypustit zpět do vody. Neplatí v revírech s výjimkou[6].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b Nico L; Fuller P, 2008. Leuciscus idus. USGS Nonindigenous Aquatic Species Database. Gainesville, USA: USGS. http://nas.er.usgs.gov/queries/FactSheet.asp?speciesID=557
  3. a b c d e WITESKA, Malgorzata, Piotr SARNOWSKI, Katarzyna ŁUGOWSKA a Ewelina KOWAL. Effects of cadmium and copper on embryonic and larval development of ide Leuciscus idus L. Fish physiology and biochemistry [online]. 2014, 40(1) [cit. 2019-04-24]. DOI: 10.1007/s10695-013-9832-4. ISSN 09201742.
  4. a b c d e Kottelat, M. and J. Freyhof, 2007. Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol and Freyhof, Berlin. 646 pp.
  5. Groot, S. J. 1985. Introductions of non-indigenous fish species for release and culture in the Netherlands. Aquaculture 46:237-257.
  6. a b c Freyhof, J. & Kottelat, M. 2008. Leuciscus idus. The IUCN Red List of Threatened Species 2008: e.T11884A3312021. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T11884A3312021.en. Downloaded on 24 April 2019.
  7. a b Invasive Species Compendium: Leuciscus idus (ide) [online]. CABI is a registered EU trademark.: Detailed coverage of invasive species threatening livelihoods and the environment worldwide, 2019 [cit. 2019-04-24]. Dostupné z: https://www.cabi.org/isc/datasheet/77315#4DC255CE-A258-4B45-9099-BB0E5C02FF26
  8. Freyhof, J. & Kottelat, M. 2008. Leuciscus idus. The IUCN Red List of Threatened Species 2008: e.T11884A3312021. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T11884A3312021.en.
  9. Ide (Leuciscus idus) Ecological Risk Screening Summary" (PDF). United States Fish and Wildlife Service. Retrieved 14 November 2017.
  10. GÓRECKI, Marcin t., Jan MAZURKIEWICZ a Łukasz MYCZKO. Influence of the presence of ide Leuciscus idus on the boldness of common carp Cyprinus carpio. Aquaculture [online]. 2019, 505, 253-255 [cit. 2019-04-24]. DOI: 10.1016/j.aquaculture.2019.02.069. ISSN 00448486.
  11. Freyhof, J. & Kottelat, M. 2008. Leuciscus idus. The IUCN Red List of Threatened Species 2008: e.T11884A3312021. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T11884A3312021.en. Downloaded on 24 April 2019.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]