Rybí pásmo
(přesměrováno z Cejnové pásmo)
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání

Pstruhové pásmo je pojmenované podle pstruhů, kteří na nejhořejších částech vodních toků žijí
Rybí pásmo je pásmo vodního toku charakterizované množstvím rozpuštěného kyslíku a množstvím vody v daném místě. Pásma jsou čtyři a jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější. Toto dělení, v některých aspektech v současnosti již překonané, zavedl v roce 1871 Antonín Frič.
Seznam a charakteristika pásem[editovat | editovat zdroj]
- Pstruhové pásmo – vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje. Charakteristické druhy: pstruh obecný, vranka obecná, mřenka a střevle.
- Lipanové pásmo – přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry. Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý, štika a hlavatka.
- Parmové pásmo – střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku, v létě opak. Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť.
- Cejnové pásmo – především pomalu tekoucí vodní toky a stojaté vody, rybníky (jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentů (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je v létě teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě naopak studená, čistá a s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou. Charakteristické druhy: cejn, cejnek a kapr obecný.