Pstruhové pásmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studený potok mezi Brestovou a Zverovkou v Tatranském národním parku

Pstruhové pásmo, též ritral či zóna horského potoka,[1] je v systému rybích pásem podle profesora Fryče horní úsek vodního toku, jehož vůdčím druhem ryb je pstruh potoční. Dále se dělí na horní pstruhové pásmo, epiritral, a dolní pstruhové pásmo, metaritral.[1] Horní pstruhové pásmo navazuje na zónu pramennou, prameniště však zpravidla rybami obýváno není. Tok pstruhového pásma je biotop typický rychle tekoucí vodou, malou hloubkou a turbulentním prouděním vody. Voda je nasycená kyslíkem a je velmi chladná, její teplota zpravidla ani v létě nepřesahuje 10 °C.[1] Dno horského potoka je skalnaté nebo kamenité, tvořené balvany a štěrkem. Organický sediment zde chybí. Časté bývá zastínění, ve vodách pstruhového pásma se udrží jen velmi málo rostlin a řas, úživnost je proto nízká.

Živočišné společenstvo je tvořeno chladnomilnými druhy bezobratlých, jako jsou blešivci, larvy jepic, chrostíků a pošvatek. Ryby pstruhového pásma jsou litofilní, k rozmnožování vyžadují kamenité dno, a častá je u nich migrace na trdliště či na zimoviště, tyto cesty mohou být i mnohakilometrové.[2] Vůdčím druhem ryby v horním pstruhovém pásmu je pstruh potoční s vrankou obecnou a pruhoploutvou jako druhy doprovodnými. V dolním pstruhovém pásmu je vůdčím druhem opět pstruh potoční, druhová pestrost doprovodných druhů je již větší, kromě vranek se zde vyskytuje též střevle potoční, jelec proudník, mřenka mramorovaná, mihule potoční a nepůvodní druhy, pstruh duhový a siven americký.[1][2] V méně prudkých vodách dále od prameniště se pak začíná objevovat i lipan podhorní.[2]

Do pstruhového pásma jsou nejčastěji patří horní úseky vodních toků, zvláště horské potoky, a dále úseky řek pod přehradními nádržemi.

Ryby pstruhového pásma[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d GERSTMEIER, Roland; ROMIG, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy. Praha: Mgr. Černý - Nakladatelství Víkend, 2003. 366 s. ISBN 80-7222-307-0. Kapitola Pásma tekoucích vod, s. 58-63. 
  2. a b c ING. HÁNOVÁ, Kateřina K.; RNDR. HLADÍK, Milan PhD; ING. HÁLA, Robin, a kol. Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy [online]. Povodí Vltavy [cit. 2013-02-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GERSTMEIER, Rolan; ROMIG, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy. Praha: Mgr. Černý - Nakladatelství Víkend, 2003. 366 s. ISBN 80-7222-307-0. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]