Beneficium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Beneficium (lat. dobrodiní, prospěch) může znamenat jednak výsadu či privilegium udělené určité osobě nebo skupině osob, anebo zdroj příjmu, obvykle spojený s povinností zastávat nějaký úřad.[1]

Římské právo[editovat | editovat zdroj]

V římském právu se objevovalo například v dědictví, kde šlo o tzv. beneficium abstinendi, právo odmítnout předlužené dědictví. Odmítnutí však muselo být úplné. Později zavedl císař Justinián beneficium inventarii, díky kterému dědic předluženého dědictví získal alespoň čtvrtinu pozůstalosti a za dluhy ručil jen jednotlivými předměty z tohoto dědictví nabytými, a to tehdy, pokud do tří měsíců pořídil úřední soupis celé pozůstalosti.

Dalšími byly např.:

  • beneficium divisionis umožňovalo reálné rozdělení dluhu mezi více osob, které zavedl císař Hadrián; do té doby se ručilo bez omezení
  • beneficium excussionis chránilo ručitele, věřitel musel svůj dluh vymáhat nejdříve po dlužníkovi
  • beneficium competentiae zapříčinilo, že dlužník mohl být odsouzen jen do výše svého majetku

Beneficium ve středověku[editovat | editovat zdroj]

Beneficium je také označení pro soubor úřadů, důchodů a jiných výhod, které uděloval zeměpán svým věrným. Beneficia lze rozdělit na dvorská a hradská. Mezi dvorská beneficia patří např. komorník, maršálek či číšník. Mezi hradská pak kastelán. Beneficia nebyla dědičná.

Podobně se pojem beneficium užívá také pro církevní obročí, důchod, spojený s určitým úřadem.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Beneficium
  2. Ottův slovník naučný, heslo Beneficium

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lojek, Antonín: Beneficium. In: Encyklopedie českých právních dějin. I. svazek, A-Č. Plzeň : Aleš Čeněk, 2015 - (Schelle, K.; Tauchen, J.), s. 337 ISBN 978-80-7380-562-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]