Dědické právo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dědické právo může být:

Objektivní právo[editovat | editovat zdroj]

Právní úpravu dědění v České republice v současné době upravuje občanský zákoník ve své hlavě třetí. Současné české dědické právo je založeno na těchto zásadách:

Subjektivní právo[editovat | editovat zdroj]

Subjektivním dědickým právem, tj. právem dědit se rozumí oprávnění konkrétní osoby získat dědictví po určitém zůstaviteli nebo její poměrnou část, založené na předpokladech dědění, jimiž jsou:

Promlčení dědického práva[editovat | editovat zdroj]

Dědické právo se podle současné české právní úpravy nepromlčuje, protože dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, takže již tím okamžikem přejde vlastnické právo k věcem náležejícím do dědictví na zůstavitelovy dědice, o čemž je však rozhodováno až následně (zpětně s účinky ke dni úmrtí zůstavitele).

Promlčení však podléhá právo oprávněného dědice na vydání majetkového prospěchu od nepravého dědice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 1479 občanského zákoníku: „kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí“

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]