Předběžné šetření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Předběžné šetření je etapa dědického řízení, ve které se zjišťuje okruh dědiců a rozsah majetku, který má být předmětem dědického řízení. Legislativně tuto proceduru řeší Zákon č. 292/2013 Sb. (O zvláštních řízeních soudních).[1]

Účelem předběžného šetření je získání základních poznatků o skutečnostech, na nichž závisí další postup řízení o pozůstalosti. K tomu bývá nejčastěji předvolán vypravitel pohřbu, neboť se velmi často jedná o osobu, která žila se zůstavitelem ve společné domácnosti nebo si byla  se zůstavitelem jinak blízká a jsou jí známy poměry zůstavitele mnohdy lépe než samotným dědicům. Je tedy obvyklé předvolat nejprve vypravitele pohřbu.

Při předběžném šetření se provádějí úkony potřebné k objasnění stavu pozůstalostního jmění a pro zjištění dědického práva (osob, které mají právo na pozůstalost), odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, jejichž právní sféry se projednání pozůstalosti dotýká.[2]

Účastníci předběžného řízení[editovat | editovat zdroj]

K předběžnému řízení je přizvána osoba, která je seznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého, zpravidla ten, kdo vypravuje pohřeb. Soud, nebo soudní komisař má k dispozici v době zahájení řízení v době svého pověření k dispozici zpravidla pouze údaje, které jsou uvedeny v oznámení, na jehož základě bylo řízení zahájeno (např. úmrtní list). Podle § 140 si soud může opatřit další informace, ale přesto se nemusí do kontaktu se všemi účastníky dědického řízení. Proto v praxi dochází k nespokojenosti s tím, že soud, či soudní komisař nepřivolal k řízení všechny účastníky dědického řízení.

Protokol o předběžném šetření[editovat | editovat zdroj]

Sepisuje se s osobou, u níž lze předpokládat poskytnutí základních údajů o zůstaviteli, jeho dědicích, majetku a dluzích, ze kterých bude možné v dalším řízení vycházet.

Při sepisování protokolu jsou zjišťovány, popřípadě ověřovány a doplňovány následující údaje:

  • o osobě zůstavitele
  • o osobách, které by přicházely v úvahu podle zákonné dědické posloupnosti
  • o pořízení pro případ smrti
  • o majetku zůstavitele
  • o nákladech pohřbu a vypraviteli pohřbu
  • o dluzích zůstavitele a jeho věřitelích.

Rozsah informací závisí samozřejmě na tom, s kým je protokol sepisován  - zda s blízkým rodinným příslušníkem, nebo jen s cizí osobou. V praxi bývá protokol sepisován nejčastěji s osobou uvedenou v úmrtním listu nebo v jiném oznámení o úmrtí, popřípadě s manželkou, potomkem nebo předkem, zjištěnými z informačního systému evidence obyvatel.

Podklady potřebné pro předběžné řízení[editovat | editovat zdroj]

1) závěť, listinu o vydědění, listinu o odvolání závěti zemřelého;

2) přesné adresy s daty narození těch, kdo do dědického řízení automaticky spadají

3) vkladní knížky, doklady ke sporožirovým, běžným či devizovým účtům, doklady k bezpečnostní schránce

4) doklady o členství ve stavebním bytovém družstvu či jiném družstvu

5) pokud zůstavitel vlastnil motorové vozidlo – velký technický průkaz

6) byl-li zůstavitel vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitého majetku - domu, chaty, garáže, bytu, pozemků

7) doklady (veškeré faktury a účtenky) o výši pohřebních výloh

8) doklady o půjčkách či dluzích zůstavitele. Na předběžné šetření je nutné se dostavit i v případě, kdy se předvolaný domnívá, že zemřelý nezanechal žádný majetek[3]

Povinnosti a práva třetích osob (§ 141 - § 144 Zákona č. 292/2013 Sb.)[editovat | editovat zdroj]

Zjistí-li se, že zůstavitel zanechal listinu o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, popřípadě listinu o povolání vykonavatele závěti, o jmenování správce pozůstalosti, o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo o příkazech, podmínkách nebo jiných právních jednáních, které mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti, musí být zajištěno jejich náležité zveřejnění.[4] Následně se liší postup nakládání s těmito dokumenty podle toho, zda jde o notářský zápis nebo zda jde o jinak vyhotovenou listinu, kterou notář jen přijal do úschovy.

V případě, že zůstavitel měl zanechat pořízení pro případ smrti jen ústně, je třeba vyslechnout všechny svědky, před nimiž zůstavitel projevil svoji poslední vůli. Kromě svědků právních jednání zůstavitele soud může vyslechnout každého, kdo je informován o dědicích zůstavitele anebo o jiných osobách, které mohou mít právo na majetek z pozůstalosti (§145-§147 Zákona č. 292/2013 Sb.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. INFO@AION.CZ, AION CS -. 292/2013 Sb. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  2. KOMORA, Česká advokátní. Bulletin advokacie, odborný právnický portál | Předběžná šetření. www.bulletin-advokacie.cz [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. 
  3. JUDr. Ivan Houdek, notář v Příbrami. notar-houdek.cz [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. 
  4. KOMORA, Česká advokátní. Bulletin advokacie, odborný právnický portál | Předběžná šetření. www.bulletin-advokacie.cz [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online.