Brněnský železniční uzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Brněnský železniční uzel je po pražském hned druhým nejvýznamnějším železničním uzlem osobní železniční dopravy v České republice. Je přirozeným centrem nejen dálkové, ale i příměstské dopravy, na hlavních tratích intervalové[1]. Uzel představuje soustavu tratí, stanic, zastávek a dalších zařízení (odstavná nádraží, depo kolejových vozidel nebo myčka souprav) zhruba v celém katastru města Brna. Do uzlu je zaústěno 7 tratí, dále 8 stanic (nádraží) a jedna zastávka. Z 8 stanic jsou dvě čistě nákladní a další dvě jsou tzv. odbočky. Uzel obsahuje i další zařízení. K uzlu jsou počítány ještě další čtyři stanice (Brno Slatina, Brno Chrlice, Střelice, Modřice), které jsou již na periférii katastru nebo za jeho hranicí. Brněnský železniční uzlem je koncentrickým bodem pro přibližně ¾ území Moravy.

Struktura brněnského železničního uzlu a začleněná nádraží: H: hlavní (dř. horní) nádraží • D: dolní (dř. rosické) nádraží • O: odstavné nádraží • G: Horní Heršpice • C: Černovice • Z: Židenice • M: Maloměřice • K: Královo Pole • R: Řečkovice • S: Slatina. X: Oblastní ředitelství SŽDC

Do budoucna se připravuje významné zvýšení úlohy železnice v městské a příměstské osobní dopravě. Nákladní železniční doprava byla z Brna od první poloviny dvacátého století postupně vytlačována na jih, východ a sever města. Významným posunem byl rok 1970, kdy byla zcela oddělena od osobní dopravy a v důsledku útlumu nákladní železniční dopravy je provoz a rozsah nákladových nádraží omezován. Brněnský železniční uzel bude procházet přestavbou, která má umožnit zvýšení dopravní kapacity tratí v centru Brna. Současná kapacita železniční stanice Brno hlavní nádraží, je blízká naplnění a pro rozvoj příměstské dopravy bude nutná některá z variant přeměny jádra uzlu: buďto jeho modernizace v dosavadní poloze (varianta Petrov), nebo přesun o přibližně kilometr směrem na jih (varianta Řeka). K této otázce byla v letech 2004 a 2016 vyhlášena místní referenda, obě však jsou pro nízkou účast neplatná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Uzel vznikal de facto již od samého počátku železnice u nás, od roku 1838, kdy bylo uvedeno do zkušebního a ukázkového provozu nádraží v Brně spolu s přilehlou tratí Brno-Rajhrad, budované Severní dráhy císaře Ferdinanda. Do řádného provozu byla první trať uvedena až po . Uzlem se začal stávat teprve až po budování druhé dráhy Státní severní dráhy roce 1841 a jejím dobudování v roce 1849, vzniku druhého nádraží. Definitivně se pak stalo Brno uzlem od roku 1856 zapojením nákladní dráhy, tzv. rosické a s tím souvisejícím vznikem nákladního nádraží Rosické uhelné dráhy tzv. rosické nádraží, v současnosti Brno dolní nádraží. Po několika letech přibyl na tomto nádraží i osobní provoz. Do roku 1887 dostal brněnský železniční uzel zhruba dnešní podobu, která byla ale dále modifikována v roce 1927 otevřením posvitavské spojky a naopak v roce 1961 zrušením tzv. staré Tišnovky a nahrazením spojkou vedoucí přes Obřany a Husovice spolu s výstavbou husovického tunelu. Důležitou změnou byl vznik nákladního nádraží v Maloměřicích, které bylo projektováno hned od počátku mnichovské krize a krátce po mnichovském paktu začalo být budováno. Těžiště výstavby spadá až do poválečných let (1946–1960), do provozu bylo uvedeno 1961. O deset let později byla dobudován tzv. nákladní průtah v části tzv. židenické spojky a východní části tzv. vlárské dráhy (mezi nádražím Brno dolní a tzv. černovickým trianglem).

Zaústěné železniční tratě[editovat | editovat zdroj]

Do brněnského železničního uzlu zaúsťuje dohromady sedm tratí, které se setkávají ve stanici Brno hlavní nádraží. Od jihu do ní přicházejí tratě číslo 240, 244, 250, 300 a jižní přípoj tratě 340. Od severu do stanice přichází tři tratě číslo 250, 260 a 340 vedené souběžně v traťovém úseku Brno hlavní nádraží - Brno Židenice.

Od jihu, respektive jihozápadu přicházející tratě 240 a 244 jsou souběžně vedeny ze stanice Střelice, ve stanici Brno-Horní Heršpice se k nim čistě z jihu připojuje trať číslo 250 a před hlavním nádražím od jihovýchodu též tratě číslo 300 a 340.

Stanice Zastávka u Brna Železniční trať Brno–Jihlava označovaná jako trať 240 spojující města Brno a Jihlava využívaná rychlíkovou linkou R11. V prostoru brněnského železničního uzlu na této trati leží stanice Brno hlavní nádraží, kde je společně s tratí 244 zakončena pátým a šestým nástupiště se čtyřmi kusými kolejemi, Brno-Horní Heršpice a také stanice Střelice.
Stanice Střelice u Brna Železniční trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov označovaná jako trať 244 spojující města Brno a Hrušovany nad Jevišovkou (tratě 240 a 244 se spojují ve společnou trať již ve stanici Střelice, před hranicí katastru Brna)
Vídeňský viadukt v polovině 19. století Železniční trať Havlíčkův Brod – Kúty označovaná jako trať 250 spojující města Havlíčkův Brod a Břeclav. V traťovém úseku Brno hlavní nádraží - Brno Židenice je trať vedena společně s tratěmi 340 a 260 (podle které je úsek označován).
Úsekm mezi stanicí Brno hlavní nádraží a Brno-Židenice Železniční trať Brno – Česká Třebová označovaná jako trať 260 spojující města Česká Třebová a Brno. V traťovém úseku Brno hlavní nádraží - Brno Židenice jsou souběžně s tratí vedeny také tratě 250 a 340.
Budova nádraží Sokolnice-Telnice Železniční trať Brno–Přerov označovaná jako trať 300 spojující města Brno a Přerov
Nádraží Brno-Slatina Vlárská dráha označovaná jako v úseku do Uherského Hradiště trať 340 spojující města Brno a Uherské Hradiště. V traťovém úseku Brno hlavní nádraží - Brno Židenice je trať vedena společně s tratěmi 250 a 260 (podle které je úsek označován).

Evropské železniční koridory[editovat | editovat zdroj]

Železničním uzlem Brno prochází I. železniční koridor v mezinárodním názvosloví správně TEN – T 22 Hamburg-Berlín-Děčín-Praha-Brno-Vídeň-Graz nebo též Vídeň-Budapešť-Sofie-Atény.

Evropské dohody počítají s převedením části proponovaného koridoru TEN-T 23 (úseku Břeclav-Brno-Bohumín) Gdaňsk-Varšava-Brno-Vídeň-Benátky-Bologna. To na českém území předpokládá modernizaci trati Brno-Přerov.

Nádraží, stanice, zastávky[editovat | editovat zdroj]

Plánované[editovat | editovat zdroj]

Plánovaná nádraží, stanice a zastávky jsou závislé na budoucím přesunu hlavního nádraží.

  • Brno Starý Lískovec
  • Brno Vídeňská (zastávka)
  • Brno Štýřice (zastávka), pouze při variantě Petrov
  • Brno Komárov (zastávka), pouze při variantě Petrov
  • Brno Černovice (železniční terminál)
  • Brno Černovická terasa (zastávka)
  • Brno Obřany (zastávka)
  • Brno Maloměřice
  • Brno Ivanovice
  • Letiště Brno-Tuřany (zastávka)
  • Šlapanice Brněnská pole (zastávka)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schéma Integrovaného dopravního systému Jižní Moravy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOTRMAN, Jiří, 160 let železnice v Brně: 1839 – 1999: 160 let trati Brno - Břeclav, 150 let trati Brno – Česká třebová. Brno ČD 1999.
  • KREJČIŘÍK, Mojmír, Po stopách našich železnic. Praha (Nadas) 1991, ISBN 80-7030-061-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]