Přeskočit na obsah

Železniční trať Křižanov–Studenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křižanov–Studenec
Začátek trati u Studence
Začátek trati u Studence
StátČeskoČesko Česko
Číslo257
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka32,0 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon21 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost70 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
33,832 Křižanov
trať do Brna
29,445 Martinice u Velkého Meziříčí
Dálnice D1
Oslava
24,028 Velké Meziříčí
22,760 Velké Meziříčí zastávka
22,26 Velké Meziříčí staré nádraží
20,068
19,995 Oslavice
16,787 Oslavička
14,703 Vlčatín
13,775 Rudíkov
7,939 Budišov u Třebíče
4,410 Kojatín
3,700 Pozďatín původní
3,088 Pozďatín
trať do Jihlavy
0,000 Studenec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Křižanov–Studenec (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 257) je jednokolejná regionální trať o stavební délce 32,0 km, propojující hlavní trať Havlíčkův Brod – Brno s hlavní tratí Brno–Jihlava.[1]

Trať byla vybudována ve dvou fázích, nejprve byl roku 1886 otevřen úsek ze Studence přes Budišov do Velkého Meziříčí, jako slepá odbočka z českomoravské transverzální dráhy.[zdroj?]

V souvislosti se stavbou nové páteřní dráhy z Havlíčkova Brodu do Brna přes nedaleký Křižanov, zahájenou už koncem 30. let 20. století, bylo roku 1953 současně otevřeno propojení z Velkého Meziříčí na tuto trať. Novostavba začala již za předposlední zastávkou Oslavice, odkud vedla po úbočí nad Balinkou, obloukem kolem města, přes Martinice a u Kozlova se napojila na hlavní trať. 250 m pod bývalým nádražím (blíže centru) vznikla zastávka Velké Meziříčí zastávka (pro pěší dopravu) a o 700 metrů dál zcela nová stanice Velké Meziříčí, u níž je autobusový terminál. Původní trať z Oslavic do Meziříčí byla zachována jako vlečka.[2]

Během 90. let 20. století byly na trati postaveny nové zastávky. Nejprve byla původní zastávka Pozďatín nahrazena novou, která byla v poloze blíže k obci otevřena 30. října 1992. Následovala výstavba zcela nových zastávek Vlčatín (otevřena 15. října 1993) a Kojatín (zprovozněna 8. prosince 1995).[3]

Na trati jsou provozovány pouze osobní vlaky, většina mezilehlých zastávek je trvale na znamení. V roce 2024 některé spoje projížděly celou trať (zhruba ve dvouhodinovém taktu), jiné začínaly či končily ve Velkém Meziříčí (stanici, nebo zastávce). Na rameni Křižanov–Velké Meziříčí byla frekvence spojení vyšší. Několik spojů pokračovalo z Křižanova přímo až do Žďáru nad Sázavou.[4]

[editovat | editovat zdroj]

Křižanov

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. https://www.spravazeleznic.cz/soubory/prohlaseni-o-draze/2013/p-b.pdf%5B%5D Výběr základních údajů o dráze celostátní a drahách regionálních vydaný SŽDC pro období platnosti jízdního řádu 2013
  2. V. Meziříčí - Křižanov. www.kzmtt.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
  3. V. Meziříčí - Studenec. www.kzmtt.cz [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  4. Trať 257: Křižanov – Studenec. www.cd.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Železnice ze Zastávky do Okříšek, s. 14–21. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]