Profesní dům (Malá Strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Profesní dům
Profesní dům, západní fasáda s kostelem sv. Mikuláše
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Malostranské náměstí 2/25, Malá Strana, ČeskoČesko Česko
Ulice Malostranské náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38926/1-491 (PkMnMISSezObr) (součást památky Kostel sv. Mikuláše s profesním jezuitským domem a zvonicí)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Profesní dům je velká, raně barokní budova na Malostranském náměstí v Praze. Spolu s kostelem svatého Mikuláše a několika domy tvoří blok rozdělující náměstí na dolní a horní část.

Budova původně sloužila jako dům tzv. profesních bratrů Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), členů řádu, kteří složili slavné sliby.[1] Nejednalo se ovšem o kolej, jezuité zde vedli jen gymnázium v sousední budově. Dnes v budově sídlí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do počátku 17. století se vedle původního, menšího gotického kostela sv. Mikuláše nacházela skupina domů, bývalá malostranská radnice (vyhořelá 1419) a románská rotunda svatého Václava. V roce 1625 získali jezuité kostel sv. Mikuláše spolu s farou a farní školou a již následujícího roku se do upravených prostor nastěhovali. V té době (1628) byla farnost převedena ke kostelíku sv. Václava a v následujících desetiletích jezuité získali další nemovitosti za pomoci Albrechta z Valdštejna, jezuity Václava Františka a Františka Karla Libštejnských z Kolovrat.[2]

Bankovní dvorana

Výstavbu profesního domu v letech 1674–1691 provázely dohady s městskými radními co se týče půdorysu, patronátního práva nad farním kostelem a kostelních věží, které sloužily pro ohlašování požárů. V průběhu výkopů základů došlo k poškození rotundy sv. Václava a bylo rozhodnuto o vybudování nového kostela začleněného do komplexu v severozápadním nároží.[2]

Po zrušení jezuitského řádu (1773) byl zrušen kostel sv. Václava a budova upravena pro administrativní účely. Po vzniku republiky byl dům využíván ministerstvem financí a v nádvoří byla vybudována dvorana pro Ústřední státní pokladnu.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Východní fasáda a kostel sv. Mikuláše

Jedná se o trojkřídlou budovu postavenou Giovannim Domenikem Orsim a Franceskem Luragem, který převzal stavbu po Orsiho smrti. Raně barokní fasády profesního domu na rozdíl od pražských jezuitských kolejí postrádají pilastrový vysoký řád. V severozápadním nároží je patrné odlišená hmota bývalého kostela sv. Václava a v patře nad ním umístěné jezuitské knihovny, zrušené a upravené na konci 18. století. Z té doby také pochází podoba pozdně barokního vstupního portálu na východní straně budovy a dostavba polopatra západního křídla do výšky přilehlé bývalé knihovny. V nádvoří se nachází dvorana prvorepublikové státní pokladny s půlkruhovým závěrem od Aloise Špalka z let 1922–1927.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 723. 
  2. a b c VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 126–130. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]