Nové Strašecí
| Nové Strašecí | |
 Horní část náměstí s někdejší městskou radnicí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ020C 542164 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Rakovník (CZ020C) |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník |
| Pověřená obec | Nové Strašecí |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Nové Strašecí |
| Katastrální výměra | 13,37 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′10″ s. š., 13°54′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 517 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 271 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 3 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa městského úřadu |
Komenského náměstí 201 27101 Nové Strašecí |
| Starosta | Mgr. Karel Filip (ČSSD) |
|
Oficiální web: novestraseci | |
| E-mail: podatelna@novestraseci.cz | |
 | |
  Nové Strašecí | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Nové Strašecí (německy: Neustraschitz nebo Neu Straschitz) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 5 500[1] obyvatel.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Nové Strašecí leží v nadmořské výšce 470 m na jihovýchodní straně Přírodního parku Džbán, který dále přechází do Křivoklátských lesů, po levé straně údolí Klíčavy (samotná říčka je od města vzdálená cca 4 km). Ve městě pramení Strašecký potok, na jehož výtoku z města najdeme městskou čističku odpadních vod a dále po proudu několik rybníků. Město plánuje revitalizaci Strašeckého potoka, kde hrozí sesuvy půdy, obnovu rybníka Na Konopasu, stejně jako ČOV.
Na severovýchodě se zvedá Mackova hora (488 m) a Žalý (506 m), na západě Louštín (537 m). Na severu města končí dálnice (Exit 32) od Prahy D6 / E 48 a odtud pokračuje jako státní silnice I/6 ve směru Karlovy Vary. Na jižní straně města vede železniční trať Praha–Rakovník; nádraží se nachází na jihozápadním okraji města pod Mackovou horou.
Dějiny města[editovat | editovat zdroj]
Archeologické nálezy na území města poukazují na osídlení v mladší době kamenné. Obec byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice pochází z roku 1334, coby o obci náležící ke královskému panství Křivoklát, pochází z let 1334 až 1343. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména Strašata.
V 15. století získaly Strašice některá privilegia a roku 1480 byly povýšeny na městečko. V roce 1503 propůjčil král Vladislav Jagellonský Strašicím městská práva a městský znak. Ten který je tvořen královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové Strašecí.
V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s pražským arcibiskupem. Během třicetileté války bylo město s asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem zakoupením se roku 1685 novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata z Valdštejna a po nich Fürstenberkové. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.
Po zrušení patrimoniálního panství se Nové Strašecí / Neu Straschitz roku 1848 stalo sídlem okresního soudu a v roce 1850 součástí správního okresu Slaný. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu trať Buštěhradské dráhy z Prahy do podkrušnohorských uhelných pánví.
V roce 1864 byl založen Čtenářský spolek, jehož stanovy byly schváleny 4. prosince 1864 a heslem spolku bylo „V práci a vědění je naše spasení“ a „ Pokrok k lepšímu“. Spolková knihovna se později stala Veřejná obecní knihovnou, kterou v roce 1920 zakoupilo město. V letech 1951-1960 byla Okresní lidovou knihovnou. Od roku 1960 je znovu Městskou knihovnou, která je od roku 2004 automatizována systémem Lanius. Od roku 1998 sídlí v budově v majetku města v Havlíčkově ulici. V roce 2017 měla knihovna ve svém fondu 41 763 svazků knih a periodik a navštěvovalo ji 969 čtenářů.
Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou lupku a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada Vobíralka (něm. Ober Petzinov). Roku 1960 byl okres Nové Strašecí opět zrušen a město bylo přiřazeno k rakovnickému okresu. Počátkem roku 2015 zde žilo 5357 obyvatel, v roce 2006 jich bylo 5 203.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
- 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[4]
- 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Nové Strašecí (přísl. Pecínov, 3257 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katolický kostel, synagoga, chorobinec, Obchodní grémium, společenstvo hostinských, kovářů, různých živností a živností potravních a oděvních, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, továrna na kovové zboží Meva, 2 mlýny, 3 pily, pivovar, Okresní hospodářská záložna, Městská spořitelna, Živnostenská záložna, výroba hospodářských strojů.
- Živnosti a služby: 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, 6 nákladních autodopravců, 4 autodrožky, biograf Sokol, obecní elektrárna, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 14 hostinců, 2 hotely, hudební škola, knihkupectví, lékárna, 2 restaurace, 3 stavitelé, tesařský mistr, čalounictví, 2 zahradnictví, 2 zedničtí mistři, zubní ateliér.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Město Nové Strašecí se skládá ze dvou částí v katastrálním území Nové Strašecí:
- Nové Strašecí
- Pecínov
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
S Novým Strašecím sousedí, na severu Mšec, Mšecké Žehrovice a na severovýchodě Čelechovice, na východě Stochov, na jihovýchodě Vašírov a Rynholec, na jihu Pecínov (součást Nového Strašecí), na jihozápadě Ruda, na západě "U Nádraží" a na severozápadě Řevničov a Třtice.
Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem vede rychlostní silnice I/6 Praha - Karlovy Vary s exitem 32. Městem prochází silnice II/237 Rakovník - Nové Strašecí - Mšec. Ve městě končí silnice II/606 Pletený Újezd - Stochov - Nové Strašecí.
- Železnice – Město Nové Strašecí leží na železniční trati 120 Praha - Kladno - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1870.
- V západní části katastru města je zemědělské letiště.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V městě zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kadaň, Kladno, Klášterec nad Ohří, Podbořany, Praha, Rakovník, Slaný, Žatec.
- Železniční doprava – V železniční stanici Nové Strašecí stavělo 7 párů rychlíků, 1 pár spěšných a 10 párů osobních vlaků.
Školy[editovat | editovat zdroj]
- 4 mateřské školy
- 1 základní
- Střední odborné učiliště, nabízející obory automechanik a opravář zemědělských strojů
- Gymnázium J. A. Komenského
- Základní umělecká škola
Zdravotnická zařízení[editovat | editovat zdroj]
- poliklinika
- veterinární klinika
Kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]
- Kulturní dům s koncertním sálem
- Muzeum Nové Strašecí
- Music Pub Roh - Na Růžku
- ZUŠ - Dvoreček
- Městská knihovna Nové Strašecí
Sport[editovat | editovat zdroj]
- fotbalové hřiště
- sportovní hala BIOS
- posilovny
- hřiště na volejbal a plážový volejbal
- minigolfové hřiště
- bowlingová dráha
- hřiště na hokejbal
- atletické sportoviště
Architektura, pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Geografickým i společenským a kulturním středem města je Komenského náměstí, kde se nachází městský úřad, budova někdejší radnice s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restauračních zařízení apod.
- Radnice (č.p. 189) je původně renesanční patrová budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí umělecká škola.
- Městský úřad (č.p. 201) sídlí v někdejší budově hospodářské záložny. Po roce 1949, kdy město Nové Strašecí bylo samostatným okresem (1949–1960), zde sídlila pobočka Státní banky československé.
- Gymnázium J. A. Komenského (č.p. 209) postaveno roku 1879.
- Kostel Narození Panny Marie postavený v gotickém slohu, roku 1553 renesančně přestavěn a v roce 1707 zbarokizován. Dnešní podoby je z rekonstrukce v letech 1837–1840.
- Kaple sv. Isidora postavená roku 1711. Byla zrušena výnosem císaře Josefa II. a obnovena roku 1830.
- Husův sbor, kostel husitské církve československé vznikl zrestaurováním židovské novostrašecké synagogy roku 1953.
- Fara
- Židovský hřbitov
- Rodný dům Leopolda Kochmana (1847–1919), českého novináře
- Keramická továrna, hrnčířská dílna p. Volfa
- Rozhledna na Mackově hoře
- Kaplička Nejsvětější Trojice na Mackově hoře
- Kaplička Panny Marie a stará lípa v polích
- přírodní památka Na Novém rybníce v k. ú. obce
V jižní části obce (Pecínov) se nachází plošně rozsáhlé důlní dílo na zpracování a výrobu lupku (firma ČLUZ - České lupkové závody).
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Josef Neumann (1852–1915), český železniční inženýr, úředník státních drah a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady
- Viktor Oliva (1861–1928, Praha) český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese
- Vojtěch Kuchynka (1871–1942), český kontrabasista, sbormistr a hudební skladatel
- David Laňka (* 8. 9. 1974), spisovatel
- Václav Jiří Dundr (1811–1872), spisovatel
- Marek Gengel (* 17. 9. 1995), český tenista
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Povrchový důl (těžba lupku, kaolinu)
- Každoročně v srpnu se v Novém Strašecí koná mezinárodní soutěž ve hře na lesní roh „Hornclass“
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Náměstí
Někdejší synagoga, dnešní modlitebna čs. církve husitské
Novostrašecký hřbitov
Detail rozhledny na Mackově hoře
Pečeť města
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 934-935. (česky a německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BEDNAŘÍK, Tomáš. Pověsti a příběhy z Novostrašecka. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2004.
- ČERNÝ, Jan. Mají od starodávna na pečeti hlavu člověčskú: vybrané kapitoly z dějin města Nového Strašecí. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2013. ISBN 978-80-903054-3-4.
- ČERNÝ, Jan a Jitka TOMŠŮ. Městská knihovna Nové Strašecí v historii a současnosti. Nové Strašecí: Městská knihovna Nové Strašecí, 2014. ISBN 978-80-903054-6-5.
- ČERNÝ, Jan. Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí. Rakovník: Muzeum TGM, 2004. ISBN 80-85081-20-2.
- ČERVENKA, Jiří. Novostrašečtí faráři a kaplani. Nové Strašecí: Gelton, 2013. ISBN 978-80-905016-1-4.
- HONZÍKOVÁ, Barbora. Muzeum T.G.M. Rakovník a jeho pobočky: příspěvková organizace Středočeského kraje. Rakovník: Muzeum T.G.M. Rakovník, 2004. ISBN 80-85081-21-0.
- PREINHELTER, Václav. Novostrašecká kronika Václava Preinheltra z let 1801-1834 a další písmácké texty z přelomu 18. a 19. století v regionu: edice vyprávěcích pramenů. Editor Jan ČERNÝ. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2008. ISBN 978-80-86772-32-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Strašecí ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Nové Strašecí v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
