Přeskočit na obsah

Nové Strašecí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nové Strašecí
Renesanční radnice na Komenského náměstí
Renesanční radnice na Komenského náměstí
Znak města Nové StrašecíVlajka města Nové Strašecí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNové Strašecí
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 684 (2024)[1]
Rozloha13,32 km²[2]
Katastrální územíNové Strašecí
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ271 01
Počet domů1 352 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduKomenského náměstí 201
27101 Nové Strašecí
podatelna@novestraseci.cz
StarostaMgr. Karel Filip (Naše Město)
Oficiální web: novestraseci.cz
Nové Strašecí na mapě
Nové Strašecí
Nové Strašecí
Další údaje
Kód obce542164
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Strašecí (německy Neustraschitz, Neu Straschitz) je město v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Žije v něm přibližně 5 700[1] obyvatel.

Pečeť města

Archeologické nálezy na území města poukazují na osídlení už v mladší době kamenné. Vlastní vesnice byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice pochází z roku 1334 a uvádí je jako součást panství hradu Křivoklát. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména Strašata.[4]

Roku 1480 byly označeny na městečko a král Vladislav Jagellonský obnovil práva, o která městečko v předchozí době přišlo. Povolil mu týdenní trh, právo provozovat řemesla a další. V roce 1503 panovník Strašecí povýšil na město, obnovil starší privilegia a udělil mu právo pořádat dva výroční trhy.[5] Propůjčil mu také městský znak, tvořený královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové Strašecí.[4]

Jádrem města bylo velké obdélné náměstí s excentricky umístěným kostelem Narození Panny Marie, jehož poloha, podobně jako široké ulice západně od náměstí, dokládají složitější urbanistický vývoj. Město bylo opevněno, ale hradby se nedochovaly, a přesto bývají za jejich pozůstatky označovány některé novodobé konstrukce. Ze sedmnáctého století pochází zmínky o válečných škodách na hradbách. Podle poznámky u prvního vojenského mapování bylo tehdy městečko obehnané špatnou a zcela zchátralou hradbou. Do města vedly tři brány: Pražská na jihovýchodě, Rakovnická na západě a Slánská či Řenčovská (Řevničovská) na severozápadě. Na severovýchodě umožňovala menší branka přístup ke Strašeckému potoku.[5]

V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s pražským arcibiskupem. Během třicetileté války bylo město s asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem prodeje královskou komorou roku 1685 se novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata z Valdštejna a po nich roku 1734 Fürstenberkové. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.[4]

Po zrušení patrimoniální správy roku 1848 se Nové Strašecí (Neu Straschitz) stalo sídlem okresního soudu a v roce 1850 součástí správního okresu Slaný. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu trať Buštěhradské dráhy směřující z Prahy do podkrušnohorských uhelných pánví.[4]

Cechy ve městě v roce 1828

V roce 1864 byl založen čtenářský spolek, jehož stanovy byly schváleny 4. prosince 1864 a heslem spolku bylo „V práci a vědění je naše spasení“ a „Pokrok k lepšímu“. Spolková knihovna se později stala veřejnou obecní knihovnou, kterou v roce 1920 zakoupilo město. V letech 1951–1960 byla Okresní lidovou knihovnou a od roku 1960 je znovu Městskou knihovnou, která je od roku 2004 automatizována systémem Lanius (od roku 1998 sídlí v budově v majetku města v Havlíčkově ulici, v roce 2017 měla ve svém fondu 41 763 svazků knih a periodik a navštěvovalo ji 969 čtenářů). Roku 1869 byla založena místní jednota Sokola a v roce 1894 muzejní spolek. Po první světové válce, která jinak znamenala zastavení hospodářského růstu (škrobárna, později továrna Hamiro na dřevěné hračky), zde vznikl divadelní ochotnický spolek Dalibor a fotbalový klub Viktorie.[4]

Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou lupku a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada Vobíralka (něm. Ober Petzinov). Roku 1960 byl okres Nové Strašecí opět zrušen a město bylo přiřazeno k rakovnickému okresu.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]
Městský úřad v Novém Strašecí

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[8]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Ve městě Nové Strašecí (přísl. Pecínov, 3257 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katolický kostel, synagoga, chorobinec, Obchodní grémium, společenstvo hostinských, kovářů, různých živností a živností potravních a oděvních, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, továrna na kovové zboží Meva, 2 mlýny, 3 pily, pivovar, Okresní hospodářská záložna, Městská spořitelna, Živnostenská záložna, výroba hospodářských strojů.
  • Živnosti a služby: 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, 6 nákladních autodopravců, 4 autodrožky, biograf Sokol, obecní elektrárna, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 14 hostinců, 2 hotely, hudební škola, knihkupectví, lékárna, 2 restaurace, 3 stavitelé, tesařský mistr, čalounictví, 2 zahradnictví, 2 zedničtí mistři, zubní ateliér.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nové Strašecí leží v nadmořské výšce 470 m na jihovýchodní straně přírodního parku Džbán, který dále přechází do Křivoklátských lesů, po levé straně údolí Klíčavy (samotná říčka je od města vzdálená cca 4 km). Ve městě pramení Strašecký potok, na jehož výtoku z města se nachází městská čistička odpadních vod a dále po proudu několik rybníků. Město plánuje revitalizaci Strašeckého potoka, kde hrozí sesuvy půdy, obnovu rybníka Na Konopasu, stejně jako ČOV. Na severovýchodě se zvedá Mackova hora (488 m) a Žalý (506 m), na západě Louštín (537 m).

S Novým Strašecím sousedí na severu Mšec a Mšecké Žehrovice, na severovýchodě Čelechovice, na východě Stochov, na jihovýchodě Vašírov a Rynholec, na jihu Pecínov (součást Nového Strašecí), na jihozápadě Ruda, na západě „U Nádraží“ a na severozápadě Řevničov a Třtice.

Na jihozápadním okraji města leží přírodní rezervace Podhůrka. Druhé chráněné území, přírodní památka Na Novém rybníce, se nachází poblíž nádraží na západním okraji města.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 169 2 998 2 953 3 029 3 352 3 257 3 302 2 895 3 451 3 294 4 449 4 996 5 054 5 054 5 706
Počet domů 443 475 488 506 531 569 676 770 838 777 867 1 035 1 055 1 055 1 352

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Město Nové Strašecí se skládá ze dvou částí v katastrálním území Nové Strašecí:

Vlakové nádraží Nové Strašecí

Na severu města vede dálnice D6 / E 48 (exit 32) od Prahy ve směru na Karlovy Vary. Městem prochází také silnice II/237 Rakovník – Nové Strašecí – Mšec – Třebíz a silnice II/606 Pletený Újezd – Stochov – Nové Strašecí – Krušovice.

Na jižní straně města vede železniční trať Praha – Kladno – Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1870. Stanice Nové Strašecí se nachází na jihozápadním okraji města pod Mackovou horou. V železniční stanici Nové Strašecí staví 7 párů rychlíků, 1 pár spěšných a 12 párů osobních vlaků.

V západní části katastru města je zemědělské letiště.

Ve městě v roce 2022 zastavují autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno (linky 600, 619, 625), Praha (linky 304, 305, 405), Rakovník (linky 304, 581, 625), Slaný (linky 586, 590), Lubenec (305), Žatec (405).

Kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Kulturní zařízení

[editovat | editovat zdroj]
Muzeum v Novém Strašecí
  • Kulturní dům s koncertním sálem
  • Muzeum Nové Strašecí
  • Music Pub Roh – Na Růžku
  • ZUŠ – Dvoreček
  • Městská knihovna Nové Strašecí

Každoročně v srpnu se v Novém Strašecí koná mezinárodní soutěž ve hře na lesní rohHornclass“.

Budova gymnázia J. A. Komenského
  • 4 mateřské školy
  • 1 základní škola
  • Střední odborné učiliště, nabízející obory automechanik a opravář zemědělských strojů
  • Gymnázium J. A. Komenského
  • Základní umělecká škola

Zdravotnická zařízení

[editovat | editovat zdroj]
  • poliklinika
  • veterinární klinika

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Strašecí.
Kostel Narození Panny Marie
Kaple sv. Isidora z roku 1711
Někdejší synagoga, dnešní modlitebna čs. církve husitské
Povrchový důl (těžba lupku, kaolinu)

Geografickým i společenským a kulturním středem města je Komenského náměstí, kde se nachází městský úřad a také budova někdejší radnice s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restauračních zařízení apod.

V jižní části obce (Pecínov) se nachází plošně rozsáhlé důlní dílo na zpracování a výrobu lupku (firma ČLUZ – České lupkové závody).

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e BEDNAŘÍK, Tomáš. Rakovnicko. Praha, Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-908-6. S. 38, 39. 
  5. a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Nové Strašecí, s. 551. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 934-935. (česky a německy)
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Pověsti a příběhy z Novostrašecka. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2004.
  • ČERNÝ, Jan. Mají od starodávna na pečeti hlavu člověčskú: vybrané kapitoly z dějin města Nového Strašecí. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2013. ISBN 978-80-903054-3-4.
  • ČERNÝ, Jan a Jitka TOMŠŮ. Městská knihovna Nové Strašecí v historii a současnosti. Nové Strašecí: Městská knihovna Nové Strašecí, 2014. ISBN 978-80-903054-6-5.
  • ČERNÝ, Jan. Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí. Rakovník: Muzeum TGM, 2004. ISBN 80-85081-20-2.
  • ČERVENKA, Jiří. Novostrašečtí faráři a kaplani. Nové Strašecí: Gelton, 2013. ISBN 978-80-905016-1-4.
  • HONZÍKOVÁ, Barbora. Muzeum T.G.M. Rakovník a jeho pobočky: příspěvková organizace Středočeského kraje. Rakovník: Muzeum T.G.M. Rakovník, 2004. ISBN 80-85081-21-0.
  • PREINHELTER, Václav. Novostrašecká kronika Václava Preinheltra z let 1801-1834 a další písmácké texty z přelomu 18. a 19. století v regionu: edice vyprávěcích pramenů. Editor Jan ČERNÝ. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2008. ISBN 978-80-86772-32-5.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]