Sýkořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci v okrese Rakovník. Další významy jsou uvedeny na stránce Sýkořice (rozcestník).
Sýkořice
Pohled na jižní část obce, křižovatku
Znak obce SýkořiceVlajka obce Sýkořice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020C 542466
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Pověřená obec Křivoklát
Historická země Čechy
Katastrální území Sýkořice
Katastrální výměra 15,85 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 518 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 352 m n. m.
PSČ 270 24
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sýkořice 75
270 24 Zbečno
Starosta Jiří Šulc
Oficiální web: www.sykorice.cz
Email: obec.sykorice@quick.cz
Sýkořice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Sýkořice
Sýkořice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sýkořice (německy Sikorschitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, na návrší nad obcí Zbečno nad levým břehem řeky Berounky, po směru toku nedaleko za Roztoky u Křivoklátu, zhruba 16 km jihovýchodně od Rakovníka, 13 km severozápadně od Berouna a 18 km jihozápadně od Kladna. Žije zde 518[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 442). Počet domů činí 226, bytů je celkem 248. Rozloha obce dosahuje 1585,28 ha a hustota osídlení 25 obyvatel na km².

Obec leží ve střední nadmořské výšce v členitém terénu Křivoklátské vrchoviny, uprostřed CHKO Křivoklátsko, která představuje jednu z nejkrásnějších přírodních oblastí v České republice. Na východním okraji území obce se nachází část Národní přírodní rezervace Vůznice kolem stejnojmenného potoka, který tvoří hranici území obce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1581. Někde tudy však již dříve procházela středověká královská cesta mezi Prahou a Křivoklátem, její poloha ale není přesně známa. Dá se předpokládat, že byla takřka totožná s dnešní silnicí č. 201. Oblast ovšem zcela jistě byla osídlena už v pravěku – potvrzují to archeologické nálezy v okolí (např. hradiště v Nižboru, které je odtud asi 10 km na jihovýchod). Pravěký člověk přetvářel krajinu pro své zemědělské potřeby a polnosti získával vypalováním zdejších hlubokých lesů. Vznikl tak například bezlesý pás, táhnoucí se od Sýkořice na severovýchod směrem k Unhošti, široký až několik km, v němž jsou úrodná pole.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Sýkořice (376 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 obchody s dřívím, 2 hostince, 2 kováři, mlýn, obuvník, pekař, 2 rolníci, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Fürstenberg.

Území[editovat | editovat zdroj]

Horní část Sýkořice se nazývá Senecká, její nejvýše položená lokalita má název Vrška. Zde v současnosti probíhá nová výstavba domů, obec se tak rozrůstá. K obci patří i samoty či osady Podřeže, Luby, Dřevíč atd. K území obce patří též lom naproti zbečenskému nádraží a pás chatových osad táhnoucích se podél Berounky od lomu až k Vůznici.

Údolí bezejmenného potoka tekoucího od osady Podřeže na jih k Berounce vymezuje rozsáhlou zalesněnou východní část Sýkořice, která vede až na jihovýchod k potoku Vůznici, bezejmenné nejvyšší kótě tohoto území bývá udávána nadmořská výška 437 nebo 446 m n. m. Dalším vrcholem je Skalka (345 m n. m.) u stejnojmenné myslivny. Skalnatý pás u zákruty Berounky, na jihozápadě kopce, naproti Žloukovicím, je vyhlášen jako přírodní rezervace Kabečnice. Východním úbočím tohoto kopce vede silnice II/116 z Nižboru na severoseverozápad kolem loveckého zámečku Dřevíč k myslivně Skalka a osadě Luby (a dále směrem na Lány). U Lubů se křižuje se silnicí II/201, která ze Zbečna vede přes Sýkořici, kolem vrcholu Koza (452 m n. m.) a kolem sýkořických osad Podřeže a Luby na východoseverovýchod k Unhošti.

Jihozápadní hranice území obce vede Berounkou bezprostředně od Zbečna (jež se Sýkořicí sousedí na západě a severozápadě) a kolem Račice, u Žloukovic (části obce Nižbor) vede hranice podél železniční trati, která zde sice přechází na sýkořický břeh, ale k území Sýkořice nepatří. Východní hranice Sýkořice s Nižborem v berounském okrese vede severojižním směrem klikatě údolím Vůznice, navazuje severozápadním směrem hranice s Bělčí v kladenském okrese.

V obci je obecní úřad a nalézá se zde i několik podnikatelských subjektů, zejména z oblasti služeb. Větším podnikem je nedaleký kamenolom firmy Kámen Zbraslav, kde se těží spilit a vyrábí drcené kamenivo pro stavební účely a silniční stavby. Ve spodní části obce se nachází fotbalové hřiště. Malebné okolí vsi zaznamenalo po druhé světové válce mohutný rozmach rekreace a dnes patří k velmi výrazným rekreačním oblastem, zejména v blízkosti řeky Berounky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Lovecký zámeček Dřevíč
  • Přírodní rezervace Kabečnice
  • Na katastru obce se nacházejí dva zeměpisné extrémy okresu Rakovník:
    • nejvýchodnější místo okresu (50°1′33″ s. š., 13°59′35″ v. d.), jímž je východní břeh rybníka v údolí potoka Vůznice, zhruba kilometr severovýchodně od Dřevíče (jen o necelou vteřinu západněji je situováno trojmezí okresů na sever odtud);
    • nejnižší místo okresu (~220 m n. m.); tento bod se nachází taktéž na Vůznici, asi 1¾ km zsz. od Nižboru v místě, kde potok těsně před ústím do řeky Berounky podchází železniční trať Beroun - Rakovník (vlastní břeh Berounky v těchto místech již náleží k okresu Beroun).

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Přes území Sýkořice procházejí dvě pěší turistické značené cesty. Žlutá č. 6132 vede ze Zbečna na Seneckou a dále k myslivně Kaly (patřící k obci Běleč). V Senecké lze podle obecních směrovek odbočit k nedaleké vyhlídce Pěnčina (vrchol 416 m n. m.). Ta již leží na katastrálním území Zbečna a je z ní výhled na Zbečno, zákrutu Berounky kolem Újezda nad Zbečnem i na sýkořický lom. Červená č. 0030 vede ze Zbečna přes dolní Sýkořici k myslivně Skalka a dále k Berounu. Údolím Vůznice z ní vede odbočka ke zřícenině Jinčov, stojící na ostrohu na bělečské straně Vůznice.

Na území obce Sýkořice nezasahují žádné vyznačené cyklotrasy.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Zbečno ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 174 Beroun - Rakovník.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Kladno - Zbečno (v pracovních dnech 12 spojů, o víkendech 6 spojů) a Roztoky-Křivoklát-Praha (o víkendech 1 spoj) (dopravce ČSAD MHD Kladno a. s.).

Významní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1646. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]