Hracholusky (okres Rakovník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hracholusky
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce HracholuskyVlajka obce Hracholusky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020C 565202
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Rakovník
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 79 (2020)[1]
Rozloha 6,82 km²
Katastrální území Hracholusky nad Berounkou
Nadmořská výška 402 m n. m.
PSČ 270 41
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hracholusky 42
270 41 Slabce
ou.hracholusky@tiscali.cz
Starosta Radek Hlaváček
Oficiální web: www.obec-hracholusky.cz
Hracholusky na mapě
Hracholusky
Hracholusky
Další údaje
Kód části obce 47597
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hracholusky se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 12 km jjv. od Rakovníka. Žije zde 79[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl složením slova hrách a slovesa luskati v posměšném významu ves hracholusků, tj. lidí, kteří louskali hrách. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Hracholusk (1379), de Hracholusk (1394) a v Hracholuštích (1524).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Augusta Sedláčka pochází první písemná zmínka o vesnici z roku 1379 a nachází se v přídomku Ořibora z Hracholusk, který sídlil ve Smědčicích.[3] V té době stával ve vsi dvůr, který byl součástí křivoklátské manské soustavy. Podle Rudolfa Anděla je první zmínka až z roku 1385, kdy zemřela Anežka ze Sadlna, a vesnice připadla jako odúmrť králi Václavovi IV., od kterého ji získal Klement z Hracholusk.[4] Roku 1414 zde sídlil jeho syn Jan z Hracholusk,[3] kterému vesnice patřila až do smrti v roce 1445.[4] Vesnici zdědila Janova sestra Bětka[3] a vdova Markéta, která se znovu provdala za Mikuláše Pirnošku, a přestěhovala se s ním do Hlohovic. Obě dvě prodaly své podíly Janu Duchkovi z Pustovět, který za Markétinu část zaplatil padesát kop grošů.[4]

Jan Duchek z Pustovět nechal v letech 1449–1470 u starého dvora postavit tvrz. Na ní sídlili i jeho tři synové, kteří vesnici s tvrz roku 1476 prodali Burjanovi ze Strojetic. Od Burjana celou vesnici koupili v roce 1495 Jan mladší Penížek ze Slatiny se svým stejnojmenným otcem. Jejich věřitelkou byla Rejna ze Strojetic, které po smrti Jana mladšího v roce 1507 vesnice připadla. Roku 1521 od ní panství koupil Ondřej Vančura ze Vlenec, po kterém jej zdědil syn Mikuláš Hracholuský ze Vlenec a v roce 1551 prodal Jindřichovi z Vřesovic.[3] Jindřich se pokusil se svolením krále Ferdinanda I. otevřít u vsi měděný důl, ale podnikání se nevyplácelo, a jeho synové Jan a Jetřich z Vřesovic museli vesnici kvůli dluhům prodat Radslavovi z Vchynic a na Petrovicích.[4] Radslav později Hracholusky rozdělil na dvě části, které v letech 1589 a 1592 prodal za celkem 3750 kop míšeňských grošů císaři Rudolfovi II., který je připojil ke Křivoklátu.[3] Během třicetileté války byla vesnice i s tvrzí vypálena. Tvrz již nebyla obnovena a zanikla.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hracholusky (250 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, kovář, krejčí, obuvník, 12 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, zahradník.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Rakovník-Slabce-Skryje (v pracovních dnech 5 spojů, o víkendu 2 spoje) (dopravce ANEXIA s. r. o.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hracholusky, s. 760–761. 
  3. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Rakovnicko a Slánsko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Tvrze na Křivoklátsku, s. 94. 
  4. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hracholusky – tvrz, s. 254–255. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 383. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]