Hracholusky (okres Rakovník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hracholusky
Znak obce HracholuskyVlajka obce Hracholusky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel79 (2023)[1]
Rozloha6,83 km²[2]
Katastrální územíHracholusky nad Berounkou
Nadmořská výška402 m n. m.
PSČ270 41
Počet domů52 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHracholusky 42
270 41 Slabce
ou.hracholusky@tiscali.cz
StarostaRadek Hlaváček
Oficiální web: www.obec-hracholusky.cz
Hracholusky na mapě
Hracholusky
Hracholusky
Další údaje
Kód obce565202
Kód části obce47597
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hracholusky (německy Schotendorf) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 12 km jjv. od Rakovníka. Žije zde 79[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl složením slova hrách a slovesa luskati v posměšném významu ves hracholusků, tj. lidí, kteří louskali hrách. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Hracholusk (1379), de Hracholusk (1394) a v Hracholuštích (1524).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Augusta Sedláčka pochází první písemná zmínka o vesnici z roku 1379 a nachází se v přídomku Ořibora z Hracholusk, který sídlil ve Smědčicích.[5] V té době stával ve vsi dvůr, který byl součástí křivoklátské manské soustavy. Podle Rudolfa Anděla je první zmínka až z roku 1385, kdy zemřela Anežka ze Sadlna, a vesnice připadla jako odúmrť králi Václavovi IV., od kterého ji získal Klement z Hracholusk.[6] Roku 1414 zde sídlil jeho syn Jan z Hracholusk,[5] kterému vesnice patřila až do smrti v roce 1445.[6] Vesnici zdědila Janova sestra Bětka[5] a vdova Markéta, která se znovu provdala za Mikuláše Pirnošku, a přestěhovala se s ním do Hlohovic. Obě dvě prodaly své podíly Janu Duchkovi z Pustovět, který za Markétinu část zaplatil padesát kop grošů.[6]

Jan Duchek z Pustovět nechal v letech 1449–1470 u starého dvora postavit tvrz. Na ní sídlili i jeho tři synové, kteří vesnici s tvrz roku 1476 prodali Burjanovi ze Strojetic. Od Burjana celou vesnici koupili v roce 1495 Jan mladší Penížek ze Slatiny se svým stejnojmenným otcem. Jejich věřitelkou byla Rejna ze Strojetic, které po smrti Jana mladšího v roce 1507 vesnice připadla. Roku 1521 od ní panství koupil Ondřej Vančura ze Vlenec, po kterém jej zdědil syn Mikuláš Hracholuský ze Vlenec a v roce 1551 prodal Jindřichovi z Vřesovic.[5] Jindřich se pokusil se svolením krále Ferdinanda I. otevřít u vsi měděný důl, ale podnikání se nevyplácelo, a jeho synové Jan a Jetřich z Vřesovic museli vesnici kvůli dluhům prodat Radslavovi z Vchynic a na Petrovicích.[6] Radslav později Hracholusky rozdělil na dvě části, které v letech 1589 a 1592 prodal za celkem 3750 kop míšeňských grošů císaři Rudolfovi II., který je připojil ke Křivoklátu.[5] Během třicetileté války byla vesnice i s tvrzí vypálena. Tvrz již nebyla obnovena a zanikla.[6]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[9]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hracholusky (250 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kovář, krejčí, obuvník, 12 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, zahradník.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2021

  • Autobusová doprava – V obci má zastávku autobusová linka 576 Rakovník-Slabce-Skryje (v pracovních dnech 12 spojů, o víkendu 7 spojů)(dopravce: Transdev Střední Čechy)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hracholusky, s. 760–761. 
  5. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Rakovnicko a Slánsko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Tvrze na Křivoklátsku, s. 94. 
  6. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hracholusky – tvrz, s. 254–255. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 383. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]