Mšecké Žehrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mšecké Žehrovice
Socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka v Mšeckých Žehrovicích
Socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka v Mšeckých Žehrovicích
Znak obce Mšecké ŽehroviceVlajka obce Mšecké Žehrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020C 542113
Pověřená obecNové Strašecí
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
Okres (LAU 1)Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel688 (2021)[1]
Rozloha14,05 km²
Nadmořská výška413 m n. m.
PSČ270 64
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMšecké Žehrovice 30
27064 Mšec
starosta@msecke-zehrovice.cz
StarostkaRomana Metelková
Oficiální web: www.msecke-zehrovice.cz
Mšecké Žehrovice na mapě
Mšecké Žehrovice
Mšecké Žehrovice
Další údaje
Kód obce542113
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mšecké Žehrovice (dříve Kornhauské Žehrovice, Zehrowicz nebo německy Kornhaus-Scherowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, na okraji širokého mělkého údolí potoka Loděnice (Kačáku) zhruba 3 km severovýchodně od Nového Strašecí a 13 km západně od Kladna. Obec patří do chmelařské oblasti, nadmořská výška činí 420 m. Žije zde 688[1] obyvatel (v roce 2008 jich bylo 454).

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1045, nicméně archeologické nálezy svědčí o osídlení oblasti Žehrovic již v době kamenné. Na vrchu Libeň byly nalezeny kamenné škrabáky a další nástroje z mladší doby kamenné a doby měděné. Další nálezy pak pocházejí z koryta Kaštance jižně od Červeného rybníka.

Doba bronzová[editovat | editovat zdroj]

V místě zvaném „Pod vsí“ v nivách jižně od Mšeckých Žehrovic a „Na vrchu“ západně od Lodenic byla objevena osídlená místa knovízské kultury.

Doba železná[editovat | editovat zdroj]

V době laténské (mladší doba železná) se na jih od dnešní obce nacházelo keltské sídlo. Dnes většinu území sídla pokrývá obora Libeň, celý areál je pokryt lesem. Areál byl za keltského osídlení obehnán valem o rozměrech 194 × 93,5 × 187,5 × 90 m.[2]

Sídlo bylo založeno ve 3. století př. n. l.. Zpočátku se jednalo o vesnici s pěti polozemnicemi a jedním větším povrchovým domem s dřevěným plotem. Přibližně v polovině tohoto století byla vyrobena kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic, která zřejmě sloužila náboženským účelům.[2]

V osadě probíhalo pracování železa a švartny.[2] Nalezly se pražící a vyhřívací jámy na rudu a hornická a kovářská struska.[2] Objev naleziště hrnců a misek z pozdního halštatského období v Mšeckých žehrovicích naznačuje, že jde o pohřební předměty. Nejvýznamnější nálezy ovšem pocházejí z laténského období.

Kolem roku 200 př. n. l. byl objekt přestavěn do tvaru obdélníku a obehnán dřevěným opevněním, jehož zbytky se našly v severní části.[2]

Přibližně o dvacet let později byl vybudován dvoumetrový val, jehož terénní příznaky jsou dodnes na první pohled patrné v terénu.[2]

Před rokem 170 př. n. l. byl objekt opět přestavěn. Byly odděleny dva menší čtvercové objekty a vybudovány brány. Na severozápadním okraji jižního čtverce Keltové vybudovali dřevěnou stavbu o rozměrech 9,9 × 10,5 × 13,6 m mající 4 vnitřní kůly. Po požáru kolem roku 150 př. n. l. byla přebudována na menší roubenou stavbu.[2]

Kolem roku 150 př. n. l. obyvatelé do jámy odhodili kamennou hlavu.[2]

Nejznámějším nálezem je především světově unikátní kamenná hlava Kelta ze 3. století př. n. l. objevené v pískovém lomu v místě Libina v květnu 1943. Hlava je v současnosti uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze. Nález byl učiněn v těsné blízkosti keltského obdélníkového ohrazeného areálu s vysokými valy tzv. viereckschanze a s velkou atypickou stavbou, patrně svatyní, s níž nepochybně úzce souvisí.

Keltské sídlo zkoumali např. Ivan Borkovský (1943), Libuše Jansová (1967, 1968), Natalie Venclová (19791988).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V roce 1045 kníže Břetislav I. daroval část Žehrovic klášteru svaté Markéty v Břevnově. Na počátku 13. století se správce královské části vsi pokusil podmanit si poddané klášterní části, načež tamní poddaní odešli a usadili se kolem klášterního dvora, kde vznikla obec Lodenice. V roce 1224 udělil král Přemysl Otakar I. ochranné privilegium pro klášterní část Žehrovic. To byla také poslední zmínka o této části.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V jižní části při ohybu silnice z Nového Strašecí v místě zvaném Na Baště stávala tvrz, která se jmenovala Žehrov. Kdy a kdo ji postavil není známo, v roce 1561 uváděná jako pustá a později zanikla, respektive byly vkomponovány do budov č.p. 52 a 65. Jednalo se o domy sedlové konstrukce založené na dvou pilastrech, dále železné hutě, kovárna a dílna na sapropelové (švartnové) náramky.

Původní název vsi zněl Kornhauské Žehrovice, které patřily rodu Kolovratů, nejznámějším z nich byl rytíř Jan Žehrovský z Kolovrat.

Obec je rodištěm sbormistra a dirigenta Františka Lindy.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[5]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Mšecké Žehrovice (626 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Mšeckých Žehrovicích, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, 2 pekaři, 3 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mšecké Žehrovice, švadlena, 2 truhláři.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní kaple sv. Martina z roku 1774. V roce 1989 byla na základě zákona o obecním majetku převedena zpět na obec. Zvon byl v proběhu druhé světové války zrekvírován.
  • Na návsi u rybníka stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1886. V roce 2004 byla obnovena za 80 000 korun.
  • Masarykův pamětní kámen
  • Pomník padlým v první světové válce, odhalen roku 1923
  • Pozůstatky tvrze Žehrov v místě zvaném Na Baště.
  • keltské kultovní místo (Viereckschanze), archeologické naleziště v oboře Libeň na jihozápad od obce
  • Ovčín
  • Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, zamokřelé louky s bohatou květenou a společenstva bílých strání v sousedství obory asi 1,5 km jihozápadně od obce
  • Severně od obce stojí 400letý památný strom Džbánský resp. Žehrovický buk (buk v Mšeckých Žehrovicích), obvod kmene činí 5,30 m a výška je 14 m, koruna dosahuje průměru 26 m. Strom je od roku 1978 chráněn jako památka. V roce 2017 byl poškozen orkánem a od té doby postupně usychá.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Mšecké Žehrovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno, Praha, Rakovník, Řevničov, Slaný, Tuchlovice, Vinařice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c d e f g h i Anon. Čtyřúhelníkový valový areál u Mšeckých Žehrovic v oboře Libeň. Muzeum T.G.M Rakovník: Nové Strašecí.
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 872. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FELT, Martin. Mšecké Žehrovice 950 let: výroční sborník. Mšecké Žehrovice: Obecní úřad, 1995.
  • MINISTR, Zdeněk. O nálezu hlavy keltského božstva. Kladenské noviny. 1994, 44(20), 5. ISSN 1210-5228.
  • STOLZ, Daniel a Dana STOLZOVÁ. Drobné nálezy z Rakovnicka. Archeologie ve středních Čechách. 2010, 14(1), 427-432. ISSN 1214-3553.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]