Mšecké Žehrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mšecké Žehrovice
Socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka v Mšeckých Žehrovicích
Socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka v Mšeckých Žehrovicích
Znak obce Mšecké ŽehroviceVlajka obce Mšecké Žehrovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020C 542113
Pověřená obec Nové Strašecí
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 633 (2020)[1]
Rozloha 14,03 km²
Nadmořská výška 413 m n. m.
PSČ 270 64
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Mšecké Žehrovice 30
27064 Mšec
starosta@msecke-zehrovice.cz
Starostka Romana Metelková
Oficiální web: www.msecke-zehrovice.cz
Mšecké Žehrovice na mapě
Mšecké Žehrovice
Mšecké Žehrovice
Další údaje
Kód obce 542113
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mšecké Žehrovice (dříve Kornhauské Žehrovice, Zehrowicz nebo německy Kornhaus-Scherowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, na okraji širokého mělkého údolí potoka Loděnice (Kačáku) zhruba 3 km severovýchodně od Nového Strašecí a 13 km západně od Kladna. Obec patří do chmelařské oblasti, nadmořská výška činí 420 m. Žije zde 633[1] obyvatel (v roce 2008 jich bylo 454).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1045, nicméně archeologické nálezy svědčí o osídlení oblasti Žehrovic již v době kamenné. Na vrchu Libeň byly nalezeny kamenné škrabáky a další nástroje z mladší doby kamenné a doby měděné. Další nálezy pak pocházejí z koryta Kaštance jižně od Červeného rybníka.

V místě zvaném „Pod vsí“ v nivách jižně od Mšeckých Žehrovic a „Na vrchu“ západně od Lodenic byla objevena osídlená místa knovízské kultury.

Objev naleziště hrnců a misek z pozdního halštatského období v Libeni naznačuje, že jde o pohřební předměty. Nejvýznamnější nálezy ovšem pocházejí z laténského období, především unikátní kamenná hlava Kelta ze 3. století př. n. l. objevené v pískovém lomu v místě Libina v květnu 1943. Hlava je v současnosti uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze. Nález byl učiněn v těsné blízkosti keltského obdélníkového ohrazeného areálu s vysokými valy tzv. viereckschanze a s velkou atypickou stavbou, patrně svatyní, s níž nepochybně úzce souvisí. V Libeňské oboře byly rovněž objeveny pozůstatky čtvercového opevnění o rozměrech 200 a 100 m.

V roce 1045 kníže Břetislav I. daroval část Žehrovic klášteru svaté Markéty v Břevnově. Na počátku 13. století se správce královské části vsi pokusil podmanit si poddané klášterní části, načež tamní poddaní odešli a usadili se kolem klášterního dvora, kde vznikla obec Lodenice. V roce 1224 udělil král Přemysl Otakar I. ochranné privilegium pro klášterní část Žehrovic. To byla také poslední zmínka o této části.

V jižní části při ohybu silnice z Nového Strašecí v místě zvaném Na Baště stávala tvrz, která se jmenovala Žehrov. Kdy a kdo ji postavil není známo, v roce 1561 uváděná jako pustá a později zanikla, respektive byly vkomponovány do budov č.p. 52 a 65. Jednalo se o domy sedlové konstrukce založené na dvou pilastrech, dále železné hutě, kovárna a dílna na sapropelové (švartnové) náramky.

Původní název vsi zněl Kornhauské Žehrovice, které patřily rodu Kolovratů, nejznámějším z nich byl rytíř Jan Žehrovský z Kolovrat.

Obec je rodištěm sbormistra a dirigenta Františka Lindy.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[4]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Mšecké Žehrovice (626 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Mšeckých Žehrovicích, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, 2 pekaři, 3 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mšecké Žehrovice, švadlena, 2 truhláři.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní kaple sv. Martina z roku 1774. V roce 1989 byla na základě zákona o obecním majetku převedena zpět na obec. Zvon byl v proběhu druhé světové války zrekvírován.
  • Na návsi u rbyníka stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1886. V roce 2004 byla obnovena za 80 000 korun.
  • Masarykův pamětní kámen
  • Pomník padlým v první světové válce, odhalen roku 1923
  • Pozůstatky tvrze Žehrov v místě zvaném Na Baště.
  • keltské kultovní místo (Viereckschanze), archeologické naleziště v oboře Libeň na jihozápad od obce
  • Ovčín
  • Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, zamokřelé louky s bohatou květenou a společenstva bílých strání v sousedství obory asi 1,5 km jihozápadně od obce
  • Severně od obce stojí 400letý památný strom ''Džbánský'' resp. ''Žehrovický buk'' (buk v Mšeckých Žehrovicích), obvod kmene činí 5.30 m a výška je 14 m, koruna dosahuje průměru 26 m. Strom je od roku 1978 chráněn jako památka. V roce 2017 byl poškozen orkánem a od té doby postupně usychá.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Mšecké Žehrovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno, Praha, Rakovník, Řevničov, Slaný, Tuchlovice, Vinařice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 872. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FELT, Martin. Mšecké Žehrovice 950 let: výroční sborník. Mšecké Žehrovice: Obecní úřad, 1995.
  • MINISTR, Zdeněk. O nálezu hlavy keltského božstva. Kladenské noviny. 1994, 44(20), 5. ISSN 1210-5228.
  • STOLZ, Daniel a Dana STOLZOVÁ. Drobné nálezy z Rakovnicka. Archeologie ve středních Čechách. 2010, 14(1), 427-432. ISSN 1214-3553.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]