Švartna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Švartna (z něm. Schwarte[1]) neboli sapropelit je matně černá druhohorní usazenina, hořlavý lupek, která vznikla z organického bahna (sapropel), obsahuje proto pozůstatky jednobuněčných organismů nebo rostlin. Na českém území byla nacházena především v kamenouhelných slojích na Kounovsku, Poddžbánsku, Novostrašecku a Slánsku.[2]

Neměla ale velkou výhřevnost, Keltové ji užívali především pro výrobu náramků a dalších šperků. Odhaduje se, že v laténském období jich byly vyrobeny až desetitisíce kusů. Švartnové náramky jsou hladké, jeden až dva centimetry široké a nápadně lehké, čímž mohou připomínat výrobky z exotických dřev.[2] Největší dílna byla objevena v Mšeckých Žehrovicích.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VENCLOVÁ, Natalie. Keltové na Slánsku a Rakovnicku. In: Slánské rozhovory 2007, Rakovník–Slaný. Slaný: Vlastivědné muzeum Slaný, Město Slaný, Státní okresní archiv Rakovník, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3036-1. S. 8.
  2. a b VLČKOVÁ, Zuzana. Sapropelit [online]. Gymnázium Kladno, 2014-07-25 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  3. PAJEROVÁ, Martina. Vyráběli Keltové švartnové náramky na Jičínsku?. Jičínský deník [online]. 2014-02-04 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online.