Sapropel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sapropel (z rečtiny sapróshnití, pēlós – bahno; nebo též hnilokal)[1] je organické bahno (kal) vzniklé rozkladem odumřelých vodních organismů. Sapropel je výchozí látka pro vznik přírodních uhlovodíků jako je zemní plyn a ropa. Sapropel je zpravidla bohatý na řasy, spory a pylová zrna. Příměs sapropelu způsobuje tmavé zabarvení (sapropelitický jíl, vápenec). Hornina, jejíž hlavní složkou je sapropel, se nazývá sapropelit, je hořlavá a patří ke kaustobiolitům.[2] Sapropel se také vyskytuje jako usazenina z odumřelých organizmů na dně nádrží.[3] Tato odebraná vyhnilá část rybničního, říčního nebo jiného sladkovodního dna se mnohdy využívá pro zúrodnění půdy.[4]

Popis a zbarvení[editovat | editovat zdroj]

Sapropel je rosolovitá nebo zrnitá hmota bez zápachu od růžové přes hnědo-olivovou až téměř k černé či červené barvě.[5] Barva sapropelu indikuje přítomnost určitých organických a anorganických složek. Například sapropel s olivovým zabarvením obsahuje chlorofyl, růžová karoteny nebo mangan, modrá vivianit, černá železo a šedá jíly či vápno. Při kontaktu se vzduchem sapropel rychle ztrácí barvu, tmavne nebo naopak ztrácí barvu.[5] Po vysušení ztvrdne a nejde rozmočit.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Sapropel se skládá z pozůstatků organizmů, které obývali podmořské prostředí (fytoplankton a zooplankton) a jeho povrch mořské hladiny (zejména vyšší vodní rostliny, například makroflóra) a také z produktů, jejich rozkladu spolu s rozpuštěnými látkami a minerální částic. Formování sapropelu je ovlivňováno biochemickými, mikrobiologickými a mechanickými procesy. Jedná se o agrominerální komplex látek. V sapropelu nejdeme volné radikály.[6]

Organická část[editovat | editovat zdroj]

Základní složení organických látek sapropelu je následjící: uhlík 53 až 60%; kyslík 30 až 36%; vodík 8,6%; síra 1,5-3%° a do 6% dusíku. Organická část sapropelu obsahuje 3 až 11% asfaltu a 40% humusu či jiné biologicky aktivní látky. Organická hmota v sapropelu:

Minerální část[editovat | editovat zdroj]

Minerální část sapropelu obsahuje velké množství stopových prvků, jako jsou: Co, Mn, Cu, B, Br, Mo, V, Cr, Be, Ni, Ag, Sn, Pb, As, Ba, Sr, Ti. Vápenatý sapropel obsahuje přechodné formy železa (% sušiny): FeO — 0.9, Fe2O3 — 0.8.[7]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Zvláště intenzivní výskyt sapropelu byl zjištěn v jezerech ve střední Evropy a Asie. Na americkém kontinentu se ložiska sapropelu omezují na oblasti Velkých jezer (Kanada a USA). V západní Evropě jsou zdroje sapropelu vyčerpány. Naleziště obsahující sapropelu jsou typické pro Německo, Polsko, Skandinávii, a v menší míře také Francii a Velkou Británii. Velká ložiska sapropelu se nacházejí v Litvě, Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku.[8] V roce 2010 vývoz sapropelu z Ruska zvýšil 13násobně.[9]

Bělorusko[editovat | editovat zdroj]

Celkové zásoby sapropelu v Bělorusku se odhadují na 3,7 (podle jiných zdrojů na více než 4) miliardy krychlových metrů, včetně 2,7 miliardy krychlových metrů v jezerech a asi miliarda krychlových metrů v rašelinových sedimentech. V Brestské oblasti se nachází 139 milionů metrů krychlových sapropelu.

Mohutnost sedimentů sapropelu v jezerech činí 2 až 12 m, v některých místech až 30 m (jezero Sudablje, Smaljavický rajón).[10] Největším ložisko sapropelu v Bělorusku se nachází na jezeře Dzikaje v Dzjatlaŭském rajónu. V nejbližších letech se má podle plánů Státního programu „Rašelina“ těžba sapropelu pro zemědělské účely zvýšena 4-5 krát. Největší objem plánovanového navýšení se týká Brestské, Vitebské a Homelské oblasti.

Rusko[editovat | editovat zdroj]

V Rusku existuje asi 10 000 ložisek sapropelu.[11] Ruská federace, které vlastní zásoby čítající 2,6 miliardy tun, zaujímá v tomto směru jedno z předních míst na světě.[8] Nyní v Rusku existuje více než dvacet spoelčností pro těžbu a zpracování sapropelu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://leporelo.info/sapropel
  2. http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?sapropel
  3. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/sapropel
  4. http://www.enviweb.cz/eslovnik/1091
  5. a b Сапропель. Удобрение со дна реки
  6. Сапропелевые удобрения повышают урожайность на 15 %
  7. Лопотко М. З., Евдокимова Г. А., Кузьмицкий П. С. Сапропели в сельском хозяйстве. Мн., 1992, С. 216
  8. a b Торф и сапропель Украины
  9. В 2010 г. экспорт сапропеля ўвеличился в 13 раз
  10. Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т.14: Рэле — Слаявіна / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш — Мн.: БелЭн, 2002. — Т. 14. — С. 173. — 512 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0238-5 (Т. 14).
  11. В настоящее время известно более 10 000 месторождений сапропеля. marketing.rbc.ru [online]. [cit. 2017-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-05.