Přeskočit na obsah

Vivianit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vivianit
krystal zeleného vivianitu
krystal zeleného vivianitu
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecFe3(PO4)2·8(H2O)
Identifikace
Barvabezbarvý, časem se mění
Vzhled krystaluprizmatické, tabulkovité
Soustavajednoklonná
Tvrdost1,5–2
Leskskelný, perleťový
Štěpnostvýborná
Index lomunα = 1,579–1,616
nβ = 1,602–1,656
nγ = 1,629–1,675
Vrypbílý, rychle modrá
Hustota2,6–2,7 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách

Vivianit (Werner, 1817) je jednoklonný minerál s chemickým vzorcem Fe3(PO4)2·8(H2O). Je členem vivianitové skupiny minerálů. Byl pojmenován po svém objeviteli: John Henry Vivian (1785-1855), jenž byl anglický politik, majitel dolu a mineralog.

Druhotný minerál v oxidačních zónách ložisek železných rud, součást žulových pegmatitů. Nahrazuje organický materiál ve zkamenělých kostech, jezerních sedimentech, rašeliništích a jinde. Vzácně se vyskytuje v jeskyních.

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]

Krystaly mohou být prizmatické; zploštělé podle {100} a {010}. Agregáty vláknité, kuličkovité, zemité a radiálně paprsčité.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,6–2,7 g/cm³, štěpnost výborná podle {010}, lom nerovný (vláknitý). Soudržnost: dá se řezat nožem, destičkovité krystaly jsou ohebné.
  • Optické vlastnosti: Barva: bílá nebo lehce namodralá, rychle se mění (díky oxidaci Fe2+ na Fe3+) na temné odstíny modré – zelenomodrou, indigově modrou, černomodrou. Lesk skelný, perleťový, matný (zemité agregáty), průhlednost: průhledný, průsvitný, opakní, vryp bílý, rychle modrá.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 33,40 %, P 12,35 %, H 3,22 %, O 51,03 % s častými příměsemi Mn, Mg, Ca. Před dmuchavkou červená a mění se v magnetickou kuličku. Rozpustný v kyselinách.

Podobné minerály

[editovat | editovat zdroj]

Parageneze

[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se vyskytuje v asociaci se sideritem, limonitem, pyritem, pyrhotinem, ludlamitem nebo metavivianitem

Někdy se používá jako drahý kámen – kabošony, fasetové brusy.

Naleziště

[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál:

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]