Vivianit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vivianit
krystal zeleného vivianitu
krystal zeleného vivianitu
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Fe3(PO4)2·8(H2O)
Identifikace
Barva bezbarvý, časem se mění
Vzhled krystalu prizmatické, tabulkovité
Soustava jednoklonná
Tvrdost 1,5–2
Lesk skelný, perleťový
Štěpnost výborná
Index lomu nα = 1,579–1,616
nβ = 1,602–1,656
nγ = 1,629–1,675
Vryp bílý, rychle modrá
Hustota 2,6–2,7 g/cm³
Rozpustnost v kyselinách

Vivianit (Werner, 1817) je jednoklonný minerál s chemickým vzorcem Fe3(PO4)2·8(H2O). Je členem vivianitové skupiny minerálů. Byl pojmenován po svém objeviteli: John Henry Vivian (1785-1855), jenž byl anglický politik, majitel dolu a mineralog.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Druhotný minerál v oxidačních zónách ložisek železných rud, součást žulových pegmatitů. Nahrazuje organický materiál ve zkamenělých kostech, jezerních sedimentech, rašeliništích a jinde. Vzácně se vyskytuje v jeskyních.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly mohou být prizmatické; zploštělé podle {100} a {010}. Agregáty vláknité, kuličkovité, zemité a radiálně paprsčité.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,6–2,7 g/cm³, štěpnost výborná podle {010}, lom nerovný (vláknitý). Soudržnost: dá se řezat nožem, destičkovité krystaly jsou ohebné.
  • Optické vlastnosti: Barva: bílá nebo lehce namodralá, rychle se mění (díky oxidaci Fe2+ na Fe3+) na temné odstíny modré – zelenomodrou, indigově modrou, černomodrou. Lesk skelný, perleťový, matný (zemité agregáty), průhlednost: průhledný, průsvitný, opakní, vryp bílý, rychle modrá.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 33,40 %, P 12,35 %, H 3,22 %, O 51,03 % s častými příměsemi Mn, Mg, Ca. Před dmuchavkou červená a mění se v magnetickou kuličku. Rozpustný v kyselinách.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se vyskytuje v asociaci se sideritem, limonitem, pyritem, pyrhotinem, ludlamitem nebo metavivianitem

Využití[editovat | editovat zdroj]

Někdy se používá jako drahý kámen – kabošony, fasetové brusy.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál:

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]