Medzev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Medzev
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Medzev – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 313 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Košický
okres Košice-okolí
tradiční region Abov
Medzev na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 31,861 km²
Počet obyvatel 4 382 (31. 12. 2015)
Správa
Status město
Starosta Valeria Flachbartová
Oficiální web www.medzev.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Medzev
Štóska 6
044 25 Medzev
PSČ 044 25
NUTS 521671
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medzev (německy Metzenseifen, maďarsky Mecenzéf) je město na východním Slovensku, v Košickém kraji.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Medzev se nachází na řece Bodva pod pohořím Volovské vrchy (Slovenské rudohoří), vzdušnou čarou jen asi 24 km západně od Košic. Město se skládá z částí Vyšný Medzev a Nižný Medzev. Původně byly tyto části samostatnými slovenskými horními městy. Pouhých 1,5 km směrem na jih od městské zástavby probíhá hranice Národního parku Slovenský kras.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Centrum hornictví a kovářství[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osídlení oblasti Medzeva pochází z roku 1272 - jednalo se o záznam o nepovoleném užití lesa obyvateli hornické osady. Z roku 1366 se zachovala listina o povolení výstavby tří vodných kovářských hamrů. V 19. století měl medzevský region nejvyšší koncentraci kovářského řemesla na světě. Například v roce 1842 v okolí Medzevu na řece Bodvě a na jejích přítocích pracovalo 109 vodních hamrů s celkovým počtem 198 výhní.[1] Kovářské výrobky z Medzevu - rýče, lopaty motyky a další nářadí - byly proslulé nejen po celém Slovensku, ale i v zahraničí.[2]

Němečtí kolonisté[editovat | editovat zdroj]

0blast byla od 13. století osídlována německými kolonisty, kteří sem přicházeli z nejvzdálenějšího severozápadu Německa, z Flámska a Brabantu. Tito obyvatelé Medzevu hovořili specifickým německým dialektem, tzv. mantáčtinou, jež se v této oblasti udržela jako živý jazyk až do 21. století.[3]

Pohled od starého hřbitova v Medzevu do údolí

Přesto, že Medzev je tradičně považovaný za "hlavní město Němců na Slovensku", počet obyvatel německé národnosti zde klesá.[1] Zatímco v roce 1991 představovali Němci 17,26 % obyvatel Medzevu, o čtvrstoletí později z celkového počtu téměř 4 400 obyvatel tvořili občané, hlásící se k německé národnosti, jen necelé 400 stovky. (Pro srovnání: v roce 1930 bylo německé národnosti 77,72 % obyvatel Medzevu).

Po roce 1989 však došlo k poklesu i u počtu obyvatel romské národnosti. V roce 1991 tvořili Romové, vesměs obyvatelé místní romské osady, 9,40 % obyvatel Medzevu, v roce 2011 již jen pouhých 1,81 %. Počet obyvatel slovenské národnosti se stabilně pohyboval okolo 70 %.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

V Medzevu se narodil bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster[4] a fotbalista Jaroslav Pollák.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hamr v Šugovské dolině - zachovalý hamr, technické muzeum, součást národní kulturní památky v Šugovské dolině.[2]
  • Hamr Bröstl - nachází se v dolině Goldseifen, jediný hamr, který zůstal ve vlastnictví tradiční hamernické rodiny, jejíž příslušníci zde dodnes vykonávají hamernické řemeslo.[3]
  • Morový sloup Panny Marie Immaculaty - barokní morový sloup z poloviny 18. století, stojí na Mariánském náměstí v centru Medzeva.[2]
  • Muzeum kinematografie - v roce 2007 bylo v Medzevu za účasti bývalého slovenského prezidenta otevřeno Múzeum kinematografie rodiny Schusterovej.[5]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FORBAT, Kristina. Medzev - návšteva u Mantákov [online]. 2013-04-12, [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c Zaujímavosti [online]. Medzev: Město Medzev, [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b PEŇÁS, Jiří. Medzev aneb Mantáci a podivný ujo. lidovky.cz [online]. 2013-08-29 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  4. Medzev [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Múzeum kinematografie rodiny Schusterovej [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]