Bořivoj I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bořivoj I.
Český kníže
Křest Bořivoje I., Velislavova bible (1. pol. 14. století)
Křest Bořivoje I., Velislavova bible (1. pol. 14. století)
Doba vlády 872?–883? a 885?–888/890
Narození mezi 852 a 855
Úmrtí 888/890
Předchůdce I.Hostivít ?
II.Strojmír
Nástupce I.Strojmír
II.Svatopluk Velkomoravský
Manželky Svatá Ludmila (874/875–888/890)
Potomci Spytihněv I.
Vratislav I.
1 syn, 3 dcery
Dynastie Přemyslovci
Otec Hostivít?

Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890,[1] latinsky Borzivogius) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.

Kníže Bořivoj se svou manželkou Ludmilou, pozdější světicí, se nechal pokřtít, založil první kostely v Čechách a přenesl knížecí sídlo z Levého Hradce na Pražský hrad. Jeho vnukem byl svatý Václav. Bořivoj je vykreslen jako první křesťanský vládce Čechů v ludmilské legendě Fuit in provincia Boemorum, Kristiánově legendě i v Kosmově kronice.

Přemyslovec[editovat | editovat zdroj]

Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj Přemyslovec a syn bájného knížete Hostivíta (tedy potomek mýtické kněžny Libuše a Přemysla Oráče).

Má se za to, že franské Fuldské letopisy o něm píší jako o knížeti Goriweiovi. K roku 872 tyto letopisy uvádí jména několika českých knížat. V měsíci květnu poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy. Poněvadž s sebou neměli krále a nechtěli být mezi sebou svorní, dali se před nepřáteli na útěk, a když ztratili velký počet svých [lidí], s hanbou se vrátili. Ba vypráví se, že některá hrabata byla na útěku ženičkami té země zbita a kyji shazována s koní. Znovu byli někteří z Franků posláni na pomoc Karlomanovi proti uvedeným Slovanům, jiní byli určeni proti Čechům.Ti a pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), která se s velkým množstvím lidu pokoušela rozpoutat válku, obrátili s pomocí na útěk. Jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do měst. Jméno Goriwei je ovšem dopsáno jako šesté a uvedeno pouze v jednom z opisů análů a uvádí se také, že je později připsané[2].

Bořivojův život[editovat | editovat zdroj]

Křest Bořivoje I., autor Václav Ignác Leopold Markovský (1789–1846).

Bořivojovým sídlem snad byl původně Levý Hradec. Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.

Podle jedné z teorií Svatopluk Velkomoravský svého zhruba patnáctiletého chráněnce přibližně v roku 867 ustanovil knížetem Čechů. Je otázkou, proč se tak rozhodl, jistě měl na výběr ze zkušenějších mužů. Je to jeden z argumentů zastánců teorie příbuzenství velkomoravských Mojmírovců a zakladatele přemyslovské dynastie. Bořivoj možná vyrůstal na Svatoplukově dvoře.

Od roku 874 nebo 875[3] byl Bořivoj ženatý s Ludmilou (později svatou) z rodu Pšovanů nebo z kmene Srbů. Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Z tohoto manželství vzešlo několik dětí, z nichž jsou doloženi pouze jeho dva synové a následníci Spytihněv I. a Vratislav I. Vratislavovými syny a Bořivojovými vnuky pak byli Svatý Václav a Boleslav I.

List z manuskriptu Kristiánovy legendy (14. století)

Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou ženou křest na Moravě od arcibiskupa Metoděje. Podle této legendy musel český kníže Bořivoj, když se dostavil ke knížeti Svatoplukovi na Velkou Moravu, sedět po způsobu pohanů na podlaze před stolem, zatím co křesťané seděli na sedadlech. Dle legendy mu pak arcibiskup Metoděj řekl: „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoli sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi sedět.“ Bořivoj se tím dal pohnout k tomu, aby přijal křest.[4]

Datování křtu je problematické, nejčastěji se uvádí k roku 883. I když už předtím bylo v r. 845 pokřtěno 14 českých knížat (duces Boemanorum) na sněmu v bavorském Řezně (Regensburg), Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace země. Křtem na Moravě čelil Bořivoj expanzivním snahám východofranských panovníků a bavorských biskupů.

Zakladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Klimenta založený Bořivojem na Levém Hradci

Přestože se jinak o Bořivojovi příliš jistého neví a jeho postava je zahalena tajemstvím, lze doložit jeho zakladatelskou činnost. Nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu zasvěcenou svatému Klimentovi. Za jeho vlády se v Čechách začalo pomalu šířit křesťanství. Politický vývoj (přijetí křesťanství a politická závislost na Velké Moravě) vedl až ke vzpouře českých velmožů a Bořivojovu krátkodobému vyhnanství, během něhož byl knížetem Strojmír, Čech žijící do té doby ve vyhnanství v Bavorsku.[5]

Je možné, že se Svatoplukovou pomocí Bořivoj povstání potlačil. Kristián naopak píše o tom, že Strojmíra svrhli sami Čechové a potom Bořivoje znovu z Moravy povolali. Poté dal Bořivoj postavit na ostrohu nad Vltavou další křesťanský kostelík, zasvěcený tentokrát Panně Marii. Stalo se tak nedaleko od vrcholku Žiži, který byl dle názoru některých historiků (např. Petr Charvát) předkřesťanským posvátným místem. Poblíž stál také kamenný knížecí stolec, na nějž byli obřadně usazováni noví vládcové, vybraní předáky kmene.[6]

Dříve se historici domnívali, že sem poté Bořivoj přesídlil z Levého Hradce a začal se stavbou Pražského hradu. Dnes se budování hradiště na pražské ostrožně přisuzuje spíše Bořivojovu nástupci Spytihněvovi I.

Smrt a kosterní pozůstatky[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie na Pražském hradě, kde hrob zůstal prázdný

Bořivoj zemřel pravděpodobně mezi let 888-890[1], kolem poloviny třetího desetiletí svého života. Po něm převzal na krátkou dobu vládu velkomoravský kníže Svatopluk. Po smrti Svatopluka v roce 894 se českým knížetem stal Bořivojův syn Spytihněv I. Není přesně známo, kde byl Bořivoj pochován, hrob v jím založeném kostele na dnešním Pražském hradě zůstal prázdný. Za místo jeho posledního odpočinku určil Emanuel Vlček tzv. hrob K1 objevený pod podlahou svatovítské rotundy na Pražském hradě. V poslední době se ale proti tomuto předpokladu postavilo několik historiků a archeologů, například Michal Lutovský[7].

Spekulace o původu[editovat | editovat zdroj]

Podle některých teorií byl Bořivoj původem z Velké Moravy.[8] Ačkoliv jsou taková tvrzení těžko s určitostí prokazatelná, existují pro ně určité argumenty. Podle antropologických výzkumů ostatků sdílí lebka z hrobu K1 s lebkou z hrobu 12/59 v Sadech u Uherského Hradiště (považovaného zejména historikem Lubomírem Emilem Havlíkem a částečně i archeologem Luďkem Galuškou za hrob knížete Svatopluka) ojedinělou anomálii zvukovodu; obě kostry mají také stejnou, byť tehdy běžně rozšířenou krevní skupinu.[8] Z toho se vyvozuje, že Bořivoj byl Svatoplukův blízký příbuzný, snad syn velkomoravského knížete Rostislava.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935). Praha : NLN, 1997. S. 176–195. [dále jen Počátky]. 
  2. LABUDA, G. Borzywoj, Słownik Starożytności Słowiańskich, sv. 1. 1961. S. 152.
  3. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 204 a 205.
  4. Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,
  5. Počátky, str. 312–347
  6. CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu (568–1055). Praha : Vyšehrad, 2007. S. 136–150. [dále jen Zrod]. 
  7. LUTOVSKÝ, M. Hroby knížat. Praha: Set out, 1997. 80-902058-3-6. S. 187.
  8. a b c Šimík, P. 2006: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy?

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
?
Znak z doby nástupu Český kníže
Bořivoj I.
872? – asi 883
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Strojmír
Předchůdce:
Strojmír
Znak z doby nástupu Český kníže
Bořivoj I.
asi 885888/890
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Svatopluk Velkomoravský