Bitva u Vltavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Vltavy
konflikt: moravsko-franské války
trvání: jaro 872
místo: neznáme místo u Vltavy
výsledek: vítězství Franků
strany
Čechové Frankové
velitelé
Svatoslav
Vitislav
Heriman
Spytimír
Mojslav
Bořivoj I.?
Liutbert

síla
neznámé neznámé
ztráty
neznámé neznámé

Bitva u Vltavy se odehrála roku 872 mezi franskými vojsky vedené mohučským arcibiskupem Liutbertem a kmenem Čechů. V této bitvě dosáhli Frankové vítězství, Čechové se však uchýlili do svých hradišť, na které si již Frankové netroufli a odtáhli zpět do Východofranské říše. Jediná zmínka o této bitvě pochází z Fuldských letopisů.

Před bitvou[editovat | editovat zdroj]

V roce 870 na Velké Moravě povstal Svatopluk proti svému strýci Rostislavovi a s pomocí franských vojsk se mu Rostislava podařilo vydat Ludvíku II. Němci. Svatopluk po tomto činu očekával, že ho Frankové dosadí na pozici velkomoravského panovníka. Ludvík Němec ovšem namísto toho vyslal na Velkou Moravu dva franské markrabí, Viléma a Engelšalka, coby velkomoravské regenty. Svatopluk byl zároveň se sv. Metodějem uvězněn. Roku 871 proti vnucené franské vládě vypuklo na Velké Moravě lidové povstání, vedené Slavomírem, knězem z rodu Mojmírovců. Ludvík Němec vyslal na potlačení povstání své vojsko, které však bylo brzy poraženo. Ludvík proto vyslal druhou výpravu, do jejíhož čela dosadil propuštěného Svatopluka, od kterého se mu dostalo slibu, že povstání přemůže. Jakmile ale franská výprava dorazila k hlavní velkomoravské pevnosti, Svatopluk přeběhl na povstaleckou stranu, chopil se vojenského velení a franské síly zcela rozdrtil.

Mezi Velkou Moravou a Východofranskou říší brzy vypukla válka. V květnu roku 872 vytáhli Frankové nejen proti Moravě, ale i proti Čechům. Velitel armády proti Moravě byl Karloman, syn Ludvíka II. Němce, a jeho pomocníkem byl svatý Arn (biskup würzburský). Moravskému vojsku se podařilo přepadnout část franského vojska, odpočívajícího na břehu Dunaje a díky tomuto přepadení nad Franky zvítězili.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

V měsíci květnu poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy. Poněvadž s sebou neměli krále a nechtěli být mezi sebou svorní, dali se před nepřáteli na útěk, a když ztratili velký počet svých [lidí], s hanbou se vrátili. Ba vypráví se, že některá hrabata byla na útěku ženičkami té země zbita a kyji shazována s koní. Znovu byli někteří z Franků posláni na pomoc Karlomanovi proti uvedeným Slovanům, jiní byli určeni proti Čechům. Ti a pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), která se s velkým množstvím lidu pokoušela rozpoutat válku, obrátili s pomocí boží na útěk. Jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do měst.
— Fuldské anály
Bořivoj I., možný účastník bitvy u Vltavy

Z textu Annales Fuldenses vyplývá, že zatímco Moravané se útoku na jaře 872 ubránili, Čechové utrpěli porážku. Poté se však uchýlili do svých hradišť, na ty si Frankové už netroufli, takže aspoň poplenili zemi a pak odtáhli. Poprvé v této bitvě jsou zmíněná jména nějakých českých vládců Svatoslava/Světislava (lat. Zuentislan/Zuentisla či Zuuentislan), Vitislava/Vítěslava (lat. Witizlan), Hermana/Heřmana (lat. Heriman/Herman), Spytimíra (lat. Spoitimar/Spoitamar či Spoimar) a Mojslava (Moyslan/Myslan/Nyslan či Mislan).[1] V jednom z nejstarších rukopisů[2][pozn 1] je zmíněný i Goriwei[3], podle Františka Palackého, Dušana Třeštíka a dalších historiků se jedná o prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I. Důvod, proč je jméno Bořivoje v některých rukopisech vynecháno, je dodnes neznámý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Z velkého počtu rukopisů Fuldských análů se jméno Goriwei objevuje jen ve třech, ze kterých je schlettstadtský nejstarší a druhé dva jen jeho opisy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MĚŘÍNSKÝ, ZDENĚK. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2002. 969 s. Dostupné online. ISBN 9788072771035, ISBN 8072771035. OCLC 51864722 S. 664 - 666. 
  2. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 184. 
  3. LABUDA, G. Borzywoj, Słownik Starożytności Słowiańskich, sv. 1. 1961. S. 152.