Ivan Borkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Ivan Borkovský DrSc.
Rodné jméno Ivan Borkovskyj-Dunin
Narození 8. září 1897
Čortovec
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 17. března 1976 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání archeolog, antropolog, vysokoškolský učitel a spisovatel literatury faktu
Národnost Ukrajinci
Alma mater Univerzita Karlova (1922–1929)
Témata Středověká archeologie, eneolit a Pražský hrad
Partner(ka) Libuše Jansová
Příbuzní Václav Jansa tchán
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Borkovský (původním jménem Ivan Borkovskyj-Dunin) (8. září 1897 Čortovec, dnes Ukrajina17. března 1976 Praha) byl ukrajinský archeolog specializující se na dějiny raného středověku, působící především na území Prahy a mapující tedy vývoj pražské aglomerace ve středověku. Patří k zakladatelským osobnostem české středověké archeologie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rakouské Haliče. Po převzetí moci bolševiky v Rusku emigroval roku 1918 do Prahy, kde vystudoval archeologii na FF UK (1922-1929).[1] Na počátku své kariéry se chtěl věnovat eneolitu, ale v roce 1925 začal velký archeologický výzkum na Pražském hradě a Borkovský se ho zúčastnil, od roku 1926 již jako asistent Karla Gutha, vedoucího tohoto výzkumu. Od roku 1930 se staral o sbírky J. A. Jíry na Hanspaulce a analýza zde uložené raně středověké keramiky mu pomohla rozlišit tzv. pražský typ (publikace 1940). V letech 1933-1945 byl profesorem archeologie a dvakrát také rektorem na exilové Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze.

V roce 1943 se stal vedoucím prací na Pražském hradě a této činnosti se věnoval do roku 1974. Roku 1961 obhájil doktorskou dizertační práci Pražský hrad ve světle nových výzkumů. Mimoto provedl na území hlavního města další výzkumy, např. v Anežském klášteře, Betlémské kapli, Bartolomějské ulici, účastnil se i výzkumu na Vyšehradě. Po druhé světové válce pokračoval s pracemi na Pražském hradě, v roce 1952 objevil kostel Panny Marie mezi II. a IV. nádvořím.

V letech 1947-1954 provedl archeologický výzkum na Levém Hradci, kde objevil rotundu sv. Klimenta.

Je pohřben spolu se svou partnerkou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím otcem malířem Václavem Jansou na Olšanských hřbitovech v Praze.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Staroslovanská keramika ve střední Evropě. Praha 1940.
  • O počátcích Pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze. Praha 1949. https://www.academia.edu/20348223/
  • Levý Hradec. ed. Památníky naší minulosti. Praha 1965.
  • Pražský hrad v době přemyslovských knížat. ed. Památníky naší minulosti. Praha 1969.
  • Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha 1975.

Kratší studie[editovat | editovat zdroj]

  • Problémy středoevropské šňůrové kultury, in: Památky archaeologické, skupina pravěká, N. ř. III, 39, 1933 https://www.academia.edu/19842885/
  • Hrob bojovíka z doby knížecí na Pražském hradě. Památky archeologické 42, 1939-46, 122-131.
  • Keltská tvář z Čech. Obzor prehistorický 13, 1946, 16-22. (publikace nálezu hlavy keltského boha či heroa)
  • Nález skleněného poháru s arabským nápisem na Pražském hradu. Historica slovaca 5, 1947, 145-152.
  • Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Památky archeologické 44, 1953, 129-200.
  • Staročeský dvorec na Levém Hradci. Archeologické rozhledy 5, 1953 636-646.
  • Hrobka Boleslava II. v basilice sv. Jiří na Pražském hradě. Památky archeologické 52, 1961, 532-543.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 131-132, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 118-119. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 61. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. rigorózní práce: Východní oblast kulturní a otázka šňůrové keramiky (1929)
  2. Adoptované hroby: Václav Jansa, Libuše Jansová, Ivan Borkovský

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]