Lubomír Emil Havlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lubomír Emil Havlík
Narození 30. srpna 1925
Znojmo
Úmrtí 5. března 2000
Brno
Místo odpočinku Ústřední hřbitov města Brna
Národnost moravská
Alma mater Masarykova univerzita
Znám jako historik, badatel, publicista
Titul Doc., DrSc., PhDr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lubomír Emil Vilém Havlík (30. srpna 1925 Znojmo5. března 2000, Brno) byl moravský historik, medievalista, vědecký pracovník, badatel a odborník především na středověké dějiny a Velkomoravskou říši. Aktivně se angažoval ve věci restituce moravské samosprávy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Znojmě 30. srpna 1925 a středoškolská studia zahájil na tamním reálném gymnáziu, po okupaci je dokončoval v Kroměříži. Pracoval jako totálně nasazený při kopání zákopů pro wehrmacht. Po osvobozeni složil maturitu a zapsal se na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity na obory: historie, prehistorie, angličtina a filozofie. Vysokoškolská studia dokončil v roce 1950, následující rok pracoval jako středoškolský profesor. Kvůli své demokratické orientaci a členství v národně socialistické straně musel opustit fakultu a později i zaměstnání ve školství. Následující roky pracoval v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.

Od roku 1956 byl aspirantem a později vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu Československé akademie věd, jeho pobočky v Brně. V roce 1968 byl zakládajícím členem Svazu vědeckých pracovníků, zrušeném v roce 1969. V letech 1963-1985 externě přednášel na UJEP v Brně dějiny slovanských národů ve středověku a dějiny Byzance. Habilitovat se mohl až v roce 1978 (habilitační práce z roku 1969), doktorát z historických věd získal až v roce 1987. Mezi jeho nejvýznamnější počiny lze řadit edici historických pramenů souvisejících s dějinami Velké Moravy Magnae Moraviae Fontes Historici, které byl nejen iniciátorem a hlavním redaktorem, ale podílel se na ní též autorsky. Od roku 1990 byl vědeckým pracovníkem Ústavu dějin střední a východní Evropy. Podílel se autorsky na tvorbě výstavy Velká Morava (Brno 1963), která byla instalována v mnoha evropských městech. Dále působil mimo jiné jako spolupracovník Čs. rozhlasu a Čs. televize, člen Čsl.-jugoslávské historické komise, Čsl. národního balkanistického komitétu, Čsl. národního byzantologického komitétu, Čsl. archeol. společnosti, Associazione degli storici europei (Roma), Komise pro studium slovanských kultur středověku, redakčních rad odborných domácích a zahraničních časopisů, Muzejní a vlastivědné společnosti, Společnosti pro Moravu a Slezsko a Moravského národního kongresu. Od 22. prosince 1995 byl mistrem Společenství Moravských rytířů svatého Rostislava.

V roce 1990 spolupracoval při natáčení filmu Moravská země. Podílel se také na natáčení filmu sv. Cyril a Metoděj, vyráběného pro Řecko Českou televizí v několika jazykových verzích.

V roce 1990 kandidoval do České národní rady za Moravské občanské hnutí. Do politického života zasáhl rovněž jako člen komise pro územně správní a státoprávní uspořádání státu při Úřadu vlády České republiky (1990-1991) a člen komise pro národnosti Parlamentu České republiky a rady Moravskoslezské akademie pro vědu a kulturu (od r. 1994). [1][2]

Za manželku měl PhDr. C. Havlíkovou, CSc., folkloristku a etnografku,vědeckou pracovnici Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV v Brně, s níž měl dvě dcery.

Zemřel 5. března 2000 na následky srdečního záchvatu, který jej postihl při přednášce Muzejní a vlastivědné společnosti v Moravském zemském muzeu v Brně.

Čestné tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Řád svatého Metoděje (1985)
  • Stříbrná plaketa Františka Palackého ČSAV (1988)
  • Apoštolské požehnání papeže Jana Pavla II., udělené písemně ad personam (1993)
  • Požehnaní Mons. J. Graubnera, olomouckého arcibiskupa a metropolity moravského, udělené písemně ad personam (1994)
  • Cena města Brna (1995)

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Počátky historického Znojemska (Vlastivědný věstník moravský 7, 1952)
  • O vzniku moravského státu (Vlastivědný věstník moravský 9, 1954)
  • Znojmo: z minulosti města a jeho památek (Brno 1956)
  • Staří Slované v rakouském Podunají v 6.-12. století (Praha 1963)
  • Velká Morava a středoevropští Slované (Praha 1964)
  • Byzanc, Řím a Slované v raném středověku: Slované v byzantské historiografii raného středověku do 7. století (habil.rkp., Brno: AÚ 1969)
  • Magnae Moraviae fontes historici I-V, operi edendo praefuit L. E. Havlík (Brno 1966-1977)
  • Dukljanská kronika a Dalmatská legenda (Praha 1976)
  • Dukljanska hronika i Dalmatinska legenda (Podgorica 2008)
  • Morava v 9. a 10. století. K problematice politického postavení, sociální a vládní struktury a organizace (Praha 1978)
  • Přehledné dějiny Byzance (Brno 1971, 1979)
  • Dějiny středověké Gruzie (Brno 1980)
  • Kronika o Velké Moravě (Brno 1987, 1992, 2013)
  • Slovanské státní útvary raného středověku. Politické postavení, společenské a vládní organizace státních útvarů ve východní, střední a jihovýchodní Evropě od 8.-11. století (Praha 1987)
  • Geneze feudální společnosti a státu ve slovanském prostředí (Praha 1987)
  • Znojmo v době knížecí (in: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě, Znojmo 1990)
  • Moravské letopisy : dějiny Moravy v datech (Brno 1993, Břeclav 2009)
  • Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů (Brno 1994)
  • Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů (in: Moravský historický sborník – Ročenka Moravského národního kongresu 1995. Brno: Moravský národní kongres 1996, 85-230; autoeditium, Brno 1999)
  • Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje (Brno 1999)
  • Morava - k státoprávnímu postavení země v průběhu věků (Brno 1990)
  • Privilegia, smlouvy, ústavy, zákony, ustanovení, usnesení a další akty, dokládající státoprávní samosprávné a územně-správní postavení Moravy v minulosti (Brno 1991)
  • Lexikon des Mittelalters (München 1994)
  • 353 studií ve vědeckých časopisech doma i v zahraničí (Polsko, Rakousko, Rusko, Bulharsko, Německo, Anglie, Řecko, Itálie, Mexico)

a další

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Životopis Havlíka na stránkách Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana
  2. Životopis Havlíka na stránkách města Znojma

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Bílý, Jubilující doc. PhDr. Lubomír Emil Vilém Havlík, DrSc. (Eq.M.), Moravský historický sborník - Ročenka MNK, Brno 1995, 5-13.
  • J. Skutil, Obraz středověkých dějin slovanských národů a států včetně dějin Moravy, ibidem, 15-40 a bibliografie do r. 1995, 40-72.
  • J. P. Drápela, Životopis doc. PhDr. Lubomíra E.V. Havlíka, DrSc., Eq.M., Moravský historický sborník - Ročenka MNK, Brno 2006, 1009-1010.
  • Z. Kurnatowska, Lubomír E. Havlík (1925-2000), Slavia Antiqua 41, 2000, 242.
  • V. Šťastný, Zemřel moravský historik Lubomír E. Havlík, Časopis Matice moravské 119/1, 2000, 340-343.
  • V. Šťastný, Odešel významný český medievista, Slovanský přehled 86, 2000, 277-278.
  • L. Galuška, Doc. PhDr. Lubomír E. Havlík, DrSc. zemřel, Český časopis historický 98/3, 2000, 664-666 (s výběrovou bibliografií od K. Rexové).
  • L. Galuška, Zemřel Lubomír Emil Havlík, Slovácko (Uherské Hradiště) 42, 2000, 169-170.
  • L. Hladký, Vzpomínka na významného českého medievalistu a slavistu, in: Lidé města 4, 2000, 202-204.
  • P. Ciprian, Zemřel doc. Lubomír E. Havlík, Znojemsko (Znojmo) 10/12, 21.03.2000, 4.
  • J. Pecl, Odešel Doc. PhDr. Lubomír E. Havlík, DrSc, Eq.M., Moravský historický sborník - Ročenka MNK, Brno 2001, 461-464.
  • J. Pecl, Doc. PhDr. Lubomír E. Havlík, DrSc., Moravský hlas. Časopis Spolku Moravanů na Slovensku 6/2, 2000, 5.
  • dd, Odešel významný znojemský historik, Moravské noviny Rovnost, roč. 10, č. 62,14.03.2000,3.
  • R. Vlček – L. Hladký, K nedožitým osmdesátinám docenta Lubomíra Havlíka, Slovanský přehled 91, 2005, 299-300.
  • Z. Klanica, K nedožitým osmdesátinám Lubomíra Havlíka, Pravěk 1, Nová řada [sv.] 15, Brno 2005, 485-490.
  • Répertoire internationale des médiévistes, Poitiers, od r. 1964, 1970 ad.
  • Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník, Praha 1972, 147-148.
  • Česká slavistika. Osoby a instituce, Praha 1999, 116.
  • Kdo je kdo v České republice 1994/95, Praha 1994.
  • Who's who in the world 1997, 587, ad an. 1998, 1999, 2000.
  • Kirilo-metodievska enciklopedija IV, Sofia 2003, 338-342.
  • K. Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, 208-210.
  • Havlík, Lubomír E. (rozhovor připravil J. Mervart), Morava – jak objekt, tak i subjekt historie, Rovnost, roč. 6, č. 41, 1996, příloha Víkend, II.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]