Ludwig von Löhner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludwig von Löhner
Ludwig von Löhner
Ludwig von Löhner
Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848 – ???
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Stranická příslušnost
Členstvíněmecká liberální levice
Narození24. září 1812
Roztoky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. května 1852 (ve věku 39 let)
Marseille
FrancieFrancie Francie
DětiHermann von Löhner
Alma materKarlo-Ferdinand. univerzita
Vídeňská univerzita
CommonsLudwig von Löhner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwig von Löhner (24. září 1812 Roztoky[1] – 7. května 1852 Marseille[2][3]) byl český a rakouský politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu; představitel liberální levice a jeden z předáků německého národního hnutí v českých zemích.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl národohospodář Josef von Löhner, syn Hermann von Löhner byl literárním historikem. Ludwig studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze práva. Školu ale opustil po konfliktu s profesorem kanonického práva Josefem Helfertem. Pak studoval ve Vídni a v severoitalské Pavii lékařství (podle jiného zdroje studoval lékařství na univerzitách ve Vídni a Praze[3]). Po smrti otce roku 1836 strávil kratší dobu na zděděném rodovém statku. Od roku 1840 pak působil na praxi ve vídeňské všeobecné nemocnici. Od mládí literárně působil. Již za studentských časů publikoval básně pod pseudonymem Ludwig Rohland. Jeho dílo vyšlo v roce 1848 pod jménem Morajn v Berlíně. Byl veřejně aktivní. V říjnu 1847 měl v právnickém čtenářském spolku přednášku o politických změnách ve střední Evropě.[2][3]

Během revolučního roku 1848 se pak zapojil do politického dění. Už 1. března po zprávách o revoluci ve Francii, vyzýval ke spojení mezi měšťanstvem a stavy s cílem změny starého režimu. 13. března měl radikální přednášku pro vídeňské lékaře. Když do Vídně dorazila druhá deputace z Prahy s požadavky na výraznější autonomii Čech, začal se Löhner angažovat v proněmeckých kruzích a založil počátkem dubna 1848 ve Vídni Verein der Deutschen aus Böhmen, Mähren und Schlesien zur Aufrechterhaltung ihrer Nationalität (Spolek Němců z Čech, Moravy a Slezska pro zachování jejich národnosti). Organizace si kladla za cíl odmítat čechizační tendence a podporovala účast německých obyvatel českých zemí na celoněmeckém sjednocovacím procesu. Brzy měla 74 místních poboček.[2][3] 9. dubna 1848 spolek předal ministru Franzi von Pillersdorfovi pamětní spis, ve kterém odmítal vyčleňování českých zemí z Rakouska a omezování jazykových práv etnických Němců.[4][5] Koncem června 1848 pak Löhner rozšířil záběr svého spolku na celou monarchii (Verein der Deutschen in Österreich). Stal se jedním z předáků německého liberálního směru. Podporoval začlenění Rakouska (bez Uherska) do demokratického německého státu. 26. srpna 1848 se z jeho iniciativy konal v Teplicích německý sjezd.[2][3]

V roce 1848 ho město Rumburk zvolilo za poslance celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[2] Ve volbách roku 1848 byl zvolen také na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Žatec. Uvádí se jako doktor medicíny, statkář.[6] Patřil ke sněmovní levici.[7] Vynikal jako parlamentní řečník a pravidelně se slovně utkával s předáky českých a polských poslanců.[3] V rozpravě na sněmu v létě 1848 navrhl výrazně radikální odklon od feudálních tradic, který předpokládal nejen zrušení poddanství a roboty, ale i zrušení šlechtických práv a titulů. Nebyl ale schválen. V září 1848 inicioval jménem liberální levice vyslovení nedůvěry vládě, ale sněmovní pravice (včetně českých poslanců) návrh odmítla. Velké emoce pak provázely jednání o návrhu, zda vpustit na jednání sněmu delegaci z Uherska, což německá levice podporovala, Češi odmítali.[8]

V říjnu 1848 se během revoluce ve Vídni snažil marně o zprostředkování s představiteli ministerstva.[3] Po porážce revoluce ve Vídni byla jeho pozice oslabena a v čele německé liberální levice ho nahradil v parlamentu Franz Schuselka.[9] S tím, jak se od konce roku 1848 dostávalo revoluční hnutí do defenzívy, se postupně sbližoval s představiteli slovanských národních hnutí. Poté, co se Říšský sněm kvůli vypuknutí revoluce ve Vídni přesunul do Kroměříže, souhlasil s projektem rakouské etnické federace navrhované Františkem Palackým a Slovincem Matijou Kavčičem (spolkový stát založený na etnicky definovaných územních celcích, se samostatným územím rakouských Němců, Čechů, Slovinců, Italů a Poláků).[2] Podobný návrh publikoval anonymně v listu Brünner Zeitung již 28. listopadu 1848 (Programm einiger Reichstags-Deputierten zur Konstitutierung des österreichischen Staates).[10]

Od počátku roku 1849 se kvůli nemoci zcela stahoval z aktivní politiky.[2] Ještě před rozpuštěním sněmu odcestoval do Frankfurtu, kde se chtěl informovat o vývoji celoněmeckého politického hnutí. Do Vídně se vrátil na podzim 1849 jako zlomený muž. Roku 1851 nastoupil na zdravotní pobyt v Itálii, kde si měl vyléčit nemocné plíce. Pobýval v Pise a Nice a nakonec v Marseille, kde na jaře 1852 v osamění zemřel.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Roztoky
  2. ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Löhner, Ludwig von (1812-1852), Politiker, s. 275. (německy) 
  3. ↑ a b c d e f g h Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 19. Wien: [s.n.], 1884. Dostupné online. Kapitola Löhner, Ludwig Edler, s. 132–133. (německy) 
  4. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 33. 
  5. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 271. 
  6. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  7. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  8. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 58, 63, 65. 
  9. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 73. 
  10. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 276. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludwig_von_Löhner&oldid=21990971“