Dolní Dvořiště
| Dolní Dvořiště | |
 Celkový pohled na obec od západu. V pozadí Novohradské hory. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0312 545465 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Okres (LAU 1) | Český Krumlov (CZ0312) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kaplice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 90,01 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 48°39′23″ s. š., 14°27′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 315 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 618 m n. m. |
| PSČ | 382 72 |
| Zákl. sídelní jednotky | 13 |
| Části obce | 8 |
| Katastrální území | 12 |
| Adresa obecního úřadu |
Dolní Dvořiště 62 38272 Dolní Dvořiště |
| Starosta | Ivan Kůta |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obecdoldvor@iol.cz | |
  Dolní Dvořiště | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Dvořiště (německy Unterhaid) je obec v jižní části okresu Český Krumlov známá především jedním z nejdůležitějších hraničních přechodů mezi ČR a Rakouskem. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Obec leží na rozhraní mezi Šumavou a Novohradskými horami. Střed obce je vzdálen 28 km jižně od Českého Krumlova. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (10 km S), Vyšší Brod (13 km Z) a Freistadt (v Rakousku, 19 km J).
Katastr obce je velmi rozsáhlý – 90 km²; přičemž sahá od Malše až k Vltavě. Od východu na západ měří 17 km, od severu k jihu 13 km. Skládá se z osmi částí.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořiště je poprvé připomínáno v roce 1279. Městečko na zemské stezce z Čech do Rakouska bylo založeno pány z Rožmberka někdy ve 13. století. Jeho znak pochází z doby kolem roku 1380. V roce 1400 byla zahájena výstavba dnešní farní kostel sv. Jiljí na náměstí.
Vlastnictví po rodu Rožmberků převzali Švamberkové. Kvůli jejich účasti na protihabsburském odboji v době stavovského povstání jim byly majetky zabaveny, a Dolní Dvořiště převzal rod Buquoyů. Již tehdy byla většina obyvatel ve městečku německé národnosti.
V 1. polovině 19. století byla v bezprostřední blízkosti obce vystavěna koněspřežná dráha České Budějovice - Linec (1. na evropském kontinentě). V roce 1890 žilo v městečku (bez dnešních okolních osad) 736 obyvatel, z toho jen 12 Čechů (1,6 %).
V létě roku 1920 byla v obci založena vedle již od 16. století existující čtyřtřídní německé školy,[2] nejprve jednotřídní, od roku 1924 dvoutřídní česká škola,[3] která nejprve sídlila v různých objektech v obci, využívala např. místnost na radnici, později jednu učebnu v německé škole (dnešní budova školky). 24. srpna roku 1924[3] byl položen základní kámen nové školní budovy, která byla slavnostně otevřena dne 13. září 1925.[3]
Po druhé světové válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta, čímž v takřka zcela německé obci velmi výrazně poklesl počet obyvatel. Obec byla dosídlena lidmi z vnitrozemí a ze Slovenska. V 50. letech zanikly kvůli vzniku hraničního pásma příhraniční (tehdy již vybydlené) obce Mikulov a Cetviny.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Území obce je mimořádně bohaté zejména na památky z období gotiky.
- Dolní Dvořiště – náměstí
- Farní kostel svatého Jiljí – gotická dominanta obce stojící uprostřed náměstí. Kostel byl stavěn v letech 1400–1507 a je významnou památkou z období pozdní gotiky v jižních Čechách.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – v barokním slohu z roku 1726
- Kašna
- Radnice - vystavěna na starších základech v roce 1850.
- Fara
- Rychnov nad Malší
- Gotický kostel svatého Ondřeje – vystavěn na počátku 14. století, jedna z nejstarších staveb na území obce
- Cetviny
- Gotický kostel Narození Panny Marie - jedna ze tří dochovaných staveb ze zaniklé obce. První zmínka o kostelu pochází již z roku 1384.
- Tichá
Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok sčítání | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 259 | 4 857 | 4 607 | 1 244 | 1 110 | 1 165 | 1 210 | 1 281 |
Sčítání lidu, 2001[editovat | editovat zdroj]
- Počet obyvatel: 1 281
- Národnost:
- česká: 84,1 %
- slovenská: 7,4 %
- německá: 1,3 %
- ukrajinská: 1,3 %
- Náboženské vyznání: věřící:26,3 %, z toho:
- římskokatolická církev: 83,1 %
- pravoslavná církev: 3,6 %
- Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní: 715, z toho:
- nezaměstnaní: 6,43 %
- zaměstnaní v průmyslu: 35,2 %
- v zemědělství: 14,7 %
- ve stavebnictví: 8,7 %
- v obchodu: 7,3 %
- v dopravě, poště a telekomunikacích: 6,4 %
MVČR, 2007[editovat | editovat zdroj]
- Počet obyvatel: 1 368 , z toho:
- podíl mužů: 51,0 %
- podíl dětí do 15 let: 17,9 %
- Průměrný věk: 35,8 let
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Otevření hranice v roce 1989 přineslo také Dolnímu Dvořišti mnohé klady a zápory. Oba dva aspekty jsou zesíleny tím, že právě Dolní Dvořiště je první českou obcí za rakouskou hranicí. Celkově životní úroveň obyvatel spíše vzrostla. Jednak díky zvýšení dopravy na hlavní silnici I/3 a také díky „nákupním výjezdům“ bohatších Rakušanů. Mnoho peněz bylo proinvestováno také na zvelebení obce.
Odvrácenou stranou mince je však zvýšení kriminality. Přímo v obci vzniklo neúměrné vysoké množství nevěstinců a hazardních podniků, někdy přestavěných z objektů bývalých rot Pohraniční stráže nebo ze zemědělských staveb. Velký počet prostitutek však stává také podél hlavní silnice od hraničního přechodu. Nevěstince, většinou skryté pod poněkud elegantnějšími názvy „noční kluby“ se již rozšířily i do částí obce nepřiléhajících k hlavní silnici.
Daleko kladněji lze hodnotit vznik turistického infocentra a rozvoj cykloturistiky v oblasti v posledních letech.
Podél silnic postupně vzniklo 5 benzínových čerpacích stanic. Z hlediska občanské vybavenosti mají občané městečka možnost využít nákupního střediska Jednoty Kaplice, pošty , zdravotního střediska. V obci existuje také samozřejmě základní a mateřská škola, své oddělení zde má Pohraniční policie. Z dalších služeb jmenujme různá kadeřnictví, směnárnu, prodejnu textilu a průmyslových potřeb a velké množství stravovacích a ubytovacích zařízení ve Dvořišti i jeho místních částech.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Hraniční přechod[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořiště je všeobecně známé zejména díky zdejšímu hraničnímu přechodu do Rakouska. Celnice prošla již před rokem 1989 značnými úpravami spojenými s rozšířením její kapacity (výstavba kamionky, výstavba nové správní budovy, výstavba vízovky). Po roce 1989 v bezcelním prostoru vznikly obchody Duty Free Shop a benzínová pumpa. Po vstupu ČR do Evropské unie a s tím spojeným ukončením celních kontrol na hranicích došlo ke snížení zátěže okolí přechodu kamiony čekajícími na spediční odbavení. Po vstupu ČR do Schengenského prostoru a s tím souvisejícím odstraněním pasové kontroly ztratil objekt celnice svůj význam a byl převeden z majetku státu do majetku obce. Bylo demontováno zastřešení osobní celnice a objekty jsou pronajaty podnikatelským subjektům. V prostoru celnice v samostatném objektu zůstává služebna Policie ČR. Přechod se v posledních letech několikrát stal místem protestů rakouských ekologických aktivistů proti Jaderné elektrárně Temelín, kteří jeho blokádami zdržovali plynulost mezinárodního provozu.
V prostoru celnice (západně od ní) stával objekt 2. roty 15. brigády Pohraniční stráže. V současné době je v objektu hotel.
V roce 1981 si hraniční přechod „zahrál“ v televizním filmu Příjemce platí v dolarech. Ve stejném roce se záběr na obec od koněspřežní železnice objevil ve filmu Neříkej mi majore!.
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořiště leží na křižovatce silnic I/3 a II/163.
Silnice I/3 je jednou z nejvýznamnějších spojnic České republiky a Rakouska s velmi hustým provozem. Dříve vedla přímo skrz obec, ale vzhledem k obrovskému nárůstu osobní i nákladní automobilové dopravy po roce 1989 byla před Dvořištěm přeložena, a obchází městečko západním obchvatem. V plánu je výstavba dálnice D3, na její dostavbu si však zřejmě budeme muset ještě nějaký ten čas počkat. V úseku od hranice přibližně ke Kaplici je na silnici zaznamenáván pravidelně zvýšený počet dopravních nehod, které v mnohých případech končí velmi tragicky.
Silnice II/163 začíná v obci Černá v Pošumaví a vede podél lipenské vodní nádrže přes Frymburk do Lipna, a dále podél Vltavy do Vyššího Brodu. Tam se od toku Vltavy odpojuje a pokračuje rovně k Dolnímu Dvořišti.
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Katastrem obce prochází tratě 195 a 196.
Trať 196 je vedena z Českých Budějovic na železniční hraniční přechod Horní Dvořiště, odkud dále pokračuje do Lince. V českém úseku vznikla většinou přestavbou nejstarší evropské železnice - původní koněspřežky. V roce 2001 prošla rekonstrukcí a byla elektrizována. Na území obce leží přestupní stanice Rybník. Jsou po ní vedeny osobní vlaky i mezinárodní rychlíky do Rakouska, Švýcarska a Itálie.
Trať 195 – tzv. Vyšebrodská elektrická dráha (Rybník - Lipno nad Vltavou) vznikla v roce 1911 a již od počátku provozu byla elektrizována. Projekt elektrizace je dílem českého technika Františka Křižíka. Také tato trať prošla přestavbou spočívající v úpravě elektrických částí a ve změně provozního napětí.
Autobusová[editovat | editovat zdroj]
Historie autobusové dopravy v Dolním Dvořiště se píše od roku 1931, kdy byly zprovozněny dvě soukromé linky na trase Rybník - Dolní Dvořiště - Rychnov nad Malší - Tichá – Cetviny.
- Mezinárodní linky
- Kaplice - Freistadt (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- České Budějovice – Bad Leonfelden (ČSAD České Budějovice, prov. Český Krumlov)
- Místní linky
- Kaplice - Dolní Dvořiště, Tichá (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- Kaplice - Rožmberk nad Vltavou - Frymburk (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- Kaplice - Dolní Dvořiště - Horní Dvořiště, Český Heršlák (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
V Dolním Dvořišti se narodil německy píšící spisovatel Hans Watzlik.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Název části obce |
Poč.ob. (2001) |
Vzdálenost |
Připojení k obci
|
|---|---|---|---|
| Budákov | 9 | 5 V | 1981 |
| Dolní Dvořiště | 714 | --- | --- |
| Jenín | 18 | 9 Jz | 1961 |
| Rybník | 79 | 2 Jz | 1961 |
| Rychnov nad Malší | 258 | 3 V | 1981 |
| Tichá | 108 | 8 V | 1981 |
| Trojany | 93 | 2 Z | 1961 |
| Všeměřice | 2 | 7 Sv | 1981 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Státní okresní archiv Český Krumlov. Kronika německé obecné školy. Dolní Dvořiště: Místní školní rada Dolní Dvořiště (německá), 1911-1938. 160 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Státní okresní archiv Český Krumlov. Kronika obecné školy. Dolní Dvořiště: Místní školní rada Dolní Dvořiště, 1920-1936. 140 s. Dostupné online. S. 38, 47. (česky, německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TRUHLÁŘ, Josef. Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Praha: Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1880. 62 s. S. 0.
- ŠANDERA, Hynek; MAŠKOVÁ, Věra. Dolní Dvořiště 1279-1979. Dolní Dvořiště: Místní národní výbor Dolní Dvořiště, 1980.
- ŠANDERA, Hynek; ODLOŽIL, Petr. Dolní Dvořiště a okolí. Dolní Dvořiště: Obecní úřad Dolní Dvořiště, 2004.
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kaplickém. Praha: [s.n.], 1921.
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl. Praha: 1. vyd. nakladatelství Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 704-706. (česky)
- KOZLOVSKÝ, Luděk. Na čáře v Dolním Dvořišti "Dolňáku". Ústí nad Orlicí: Oftis, 2010. ISBN 978-80-7405-069-5. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Dvořiště ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Dolní Dvořiště v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Kronika obce uložená v Státním oblastním archivu Třeboň
- Matrika římskokatolické farnosti Dolní Dvořiště uložená v Státním oblastním archivu Třeboň
