Dolní Dvořiště
| Dolní Dvořiště | |
 Celkový pohled na obec od západu. V pozadí Novohradské hory. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0312 545465 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Okres (LAU 1) | Český Krumlov (CZ0312) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kaplice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 90,01 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 48°39′23″ s. š., 14°27′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 315 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 618 m n. m. |
| PSČ | 382 72 |
| Zákl. sídelní jednotky | 13 |
| Části obce | 8 |
| Katastrální území | 12 |
| Adresa obecního úřadu |
Dolní Dvořiště 62 38272 Dolní Dvořiště |
| Starosta | Ivan Kůta |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: obecdoldvor@iol.cz | |
  Dolní Dvořiště | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Dvořiště (německy Unterhaid) je obec v jižní části okresu Český Krumlov známá především jedním z nejdůležitějších silničních hraničních přechodů mezi ČR a Rakouskem – hraniční přechod Dolní Dvořiště – Wullowitz. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Obec leží na rozhraní mezi Šumavou a Novohradskými horami. Střed obce je vzdálen 28 km jižně od Českého Krumlova. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (10 km S), Vyšší Brod (13 km Z) a Freistadt (v Rakousku, 19 km J).
Katastr obce je velmi rozsáhlý – 90 km²; přičemž sahá od Malše až k Vltavě. Od východu na západ měří 17 km, od severu k jihu 13 km. Skládá se z osmi částí.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořiště je poprvé připomínáno v roce 1279, která právně potvrzuje podřízení dolnodvořišťského kostela vyšebrodskému klášteru. Později se pro Dolní Dvořiště objevila i latinská pojmenování - Merica Philipi (Filipova pastvina), Merica inferior, Merica Rinoldi, v některých písemných dokladech jsou uváděny i názvy jako Dolní Myšlany a Dolní Bor.[2][3][4]
Městečko na zemské stezce z Čech do Rakouska bylo založeno pány z Rožmberka někdy ve 13. století. Jeho znak pochází z doby kolem roku 1380. V roce 1400 byla zahájena výstavba dnešní farní kostel sv. Jiljí na náměstí.
Vlastnictví po rodu Rožmberků převzali Švamberkové. Kvůli jejich účasti na protihabsburském odboji v době stavovského povstání jim byly majetky zabaveny, a Dolní Dvořiště převzal rod Buquoyů. Již tehdy byla většina obyvatel ve městečku německé národnosti.
V 1. polovině 19. století byla v bezprostřední blízkosti obce vystavěna koněspřežná dráha České Budějovice - Linec (1. na evropském kontinentě). V roce 1890 žilo v městečku (bez dnešních okolních osad) 736 obyvatel, z toho jen 12 Čechů (1,6 %).
V létě roku 1920 byla v obci založena vedle již od 16. století existující čtyřtřídní německé školy,[5] nejprve jednotřídní, od roku 1924 dvoutřídní česká škola,[6] která nejprve sídlila v různých objektech v obci, využívala např. místnost na radnici, později jednu učebnu v německé škole (dnešní budova školky). 24. srpna roku 1924[6] byl položen základní kámen nové školní budovy, která byla slavnostně otevřena dne 13. září 1925.[6]
Po druhé světové válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta, čímž v takřka zcela německé obci velmi výrazně poklesl počet obyvatel. Obec byla dosídlena lidmi z vnitrozemí a ze Slovenska. V 50. letech zanikla v nynějším obvodu obce tato sídla: Babí, Bludov, Cetviny, Dolní Kaliště, Horní Kaliště, Klopanov, Lipoltov, Mikoly, Mikulov, Mladoňov, Morašov, Přibyslavov, Sejfy, Sosnice, Štědrkov, Zbraslav, Žibřidov. Obec prošla obdobím kolektivizace a zákládání jednotných zemědělských družstev, která postupně zanikla. V letech 1964-1994 (1998) zde hospodařil státní statek Dolní Dvořiště.[7][8]
Po roce 1989 v obci vzniklo velké množství nevěstinců a hazardních podniků, někdy přestavěných z objektů bývalých rot Pohraniční stráže nebo ze zemědělských staveb. Prostitutky stávaly také podél silnice. Dnes veřejný pořádek hlídá bezpečnostní agentura, kterou si obec najala, a nočních klubů také ubylo.[7]
Hraniční přechod se před zrušením hraničních kontrol několikrát stal místem protestů rakouských ekologických aktivistů proti Jaderné elektrárně Temelín, kteří jeho blokádami zdržovali plynulost mezinárodního provozu.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Území obce je mimořádně bohaté zejména na památky z období gotiky.
- Dolní Dvořiště – náměstí
- Farní kostel svatého Jiljí – gotická dominanta obce stojící uprostřed náměstí. Kostel byl stavěn v letech 1400–1507 a je významnou památkou z období pozdní gotiky v jižních Čechách.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – v barokním slohu z roku 1726
- Kašna
- Radnice - vystavěna na starších základech v roce 1850.
- Fara
- Rychnov nad Malší
- Gotický kostel svatého Ondřeje – vystavěn na počátku 14. století, jedna z nejstarších staveb na území obce
- Cetviny
- Gotický kostel Narození Panny Marie - jedna ze tří dochovaných staveb ze zaniklé obce. První zmínka o kostelu pochází již z roku 1384.
- Tichá
Ochranné pásmo[editovat | editovat zdroj]
Ochranné pásmo národní kulturní památky – českého úseku bývalé koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince[10]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Do území obce zasahuje Přírodní park Novohradské hory.
Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok sčítání | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 259 | 4 857 | 4 607 | 1 244 | 1 110 | 1 165 | 1 210 | 1 281 |
Sčítání lidu, 2001[editovat | editovat zdroj]
- Počet obyvatel: 1 281
- Národnost:
- česká: 84,1 %
- slovenská: 7,4 %
- německá: 1,3 %
- ukrajinská: 1,3 %
- Náboženské vyznání: věřící:26,3 %, z toho:
- římskokatolická církev: 83,1 %
- pravoslavná církev: 3,6 %
- Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní: 715, z toho:
- nezaměstnaní: 6,43 %
- zaměstnaní v průmyslu: 35,2 %
- v zemědělství: 14,7 %
- ve stavebnictví: 8,7 %
- v obchodu: 7,3 %
- v dopravě, poště a telekomunikacích: 6,4 %
MVČR, 2007[editovat | editovat zdroj]
- Počet obyvatel: 1 368 , z toho:
- podíl mužů: 51,0 %
- podíl dětí do 15 let: 17,9 %
- Průměrný věk: 35,8 let
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořištěm prochází cyklistická trasa 12.
Obec má příjmy z provozu kasin a příjmy investuje do zvelebení obce.[7][11] V Dolním Dvořišti obec řeší opravu prodejny potravin, která je uzavřena od 23.10.2018.[7][12]
Podél silnic postupně vzniklo 5 benzínových čerpacích stanic. Z hlediska občanské vybavenosti mají občané městečka možnost využít poštu a zdravotní středisko. V obci existuje základní a mateřská škola, své oddělení zde má Pohraniční policie. V obci je velké množství stravovacích a ubytovacích zařízení.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Hraniční přechod[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořiště je všeobecně známé zejména díky zdejšímu hraničnímu přechodu do Rakouska. Celnice prošla již před rokem 1989 značnými úpravami spojenými s rozšířením její kapacity (výstavba kamionky, výstavba nové správní budovy, výstavba vízovky). Po roce 1989 v bezcelním prostoru vznikly obchody Duty Free Shop a benzínová pumpa. Po vstupu ČR do Evropské unie a s tím spojeným ukončením celních kontrol na hranicích došlo ke snížení zátěže okolí přechodu kamiony čekajícími na spediční odbavení. Po vstupu ČR do Schengenského prostoru a s tím souvisejícím odstraněním pasové kontroly ztratil objekt celnice svůj význam a byl převeden z majetku státu do majetku obce. Bylo demontováno zastřešení osobní celnice a objekty jsou pronajaty podnikatelským subjektům. V prostoru celnice v samostatném objektu zůstává služebna Policie ČR.
V prostoru celnice (západně od ní) stával objekt 2. roty 15. brigády Pohraniční stráže. V současné době je v objektu hotel.
V roce 1981 si hraniční přechod „zahrál“ v televizním filmu Příjemce platí v dolarech. Ve stejném roce se záběr na obec od koněspřežní železnice objevil ve filmu Neříkej mi majore!.
Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Dolní Dvořiště leží na křižovatce silnic I/3 a II/163.
Silnice I/3 je jednou z nejvýznamnějších spojnic České republiky a Rakouska s velmi hustým provozem. Dříve vedla přímo skrz obec, ale vzhledem k obrovskému nárůstu osobní i nákladní automobilové dopravy po roce 1989 byla před Dvořištěm přeložena, a obchází městečko západním obchvatem. V úseku od hranice přibližně ke Kaplici je na silnici zaznamenáván zvýšený počet dopravních nehod (k nejtragičtější autobusové nehodě s 20 oběťmi došlo v březnu 2003 u Nažidel). Situaci zlepší výstavba dálnice D3, která má být v úsecích Kaplice nádraží – Nažidla a Nažidla – Dolní Dvořiště zprovozněna v roce 2025.[13]
Silnice II/163 začíná v obci Černá v Pošumaví a vede podél lipenské vodní nádrže přes Frymburk do Lipna, a dále podél Vltavy do Vyššího Brodu. Tam se od toku Vltavy odpojuje a pokračuje rovně k Dolnímu Dvořišti.
Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]
Historie autobusové dopravy v Dolním Dvořiště se píše od roku 1931, kdy byly zprovozněny dvě soukromé linky na trase Rybník - Dolní Dvořiště - Rychnov nad Malší - Tichá – Cetviny.[zdroj?]
- Mezinárodní autobusové linky
- Kaplice - Freistadt (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- České Budějovice – Bad Leonfelden (ČSAD České Budějovice, prov. Český Krumlov)
- Místní autobusové linky
- Kaplice - Dolní Dvořiště, Tichá (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- Kaplice - Rožmberk nad Vltavou - Frymburk (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- Kaplice - Dolní Dvořiště - Horní Dvořiště, Český Heršlák (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Katastrem obce prochází tratě 195 a 196.
Trať 196 je vedena z Českých Budějovic na železniční hraniční přechod Horní Dvořiště, odkud dále pokračuje do Lince. V českém úseku vznikla většinou přestavbou nejstarší evropské železnice - původní koněspřežky. V roce 2001 prošla rekonstrukcí a byla elektrizována. Na území obce leží přestupní stanice Rybník. Jsou po ní vedeny osobní vlaky i mezinárodní rychlíky do Rakouska, Švýcarska a Itálie.
Trať 195 – tzv. Vyšebrodská elektrická dráha (Rybník - Lipno nad Vltavou) vznikla v roce 1911 a již od počátku provozu byla elektrizována. Projekt elektrizace je dílem českého technika Františka Křižíka. Také tato trať prošla přestavbou spočívající v úpravě elektrických částí a ve změně provozního napětí.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
V Dolním Dvořišti se narodil německy píšící spisovatel Hans Watzlik.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Název části obce |
Poč.ob. (2001) |
Vzdálenost |
Připojení k obci
|
|---|---|---|---|
| Budákov | 9 | 5 V | 1981 |
| Dolní Dvořiště | 714 | --- | --- |
| Jenín | 18 | 9 Jz | 1961 |
| Rybník | 79 | 2 Jz | 1961 |
| Rychnov nad Malší | 258 | 3 V | 1981 |
| Tichá | 108 | 8 V | 1981 |
| Trojany | 93 | 2 Z | 1961 |
| Všeměřice | 2 | 7 Sv | 1981 |
Odkazy
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Dolní Dvořiště: Z historie obce a okolí: Dolní Dvořiště. www.dolnidvoriste.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené : města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír Němec-Veduta, 2006. ISBN 80-86829-17-0, ISBN 978-80-86829-17-3. S. 181-184.
- ↑ Zprávy Českého zemského archivu. [s.l.]: Nákl. Českého zemského fondu 364 s. Dostupné online. (česky)
- ↑ Státní okresní archiv Český Krumlov. Kronika německé obecné školy. Dolní Dvořiště: Místní školní rada Dolní Dvořiště (německá), 1911-1938. 160 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Státní okresní archiv Český Krumlov. Kronika obecné školy. Dolní Dvořiště: Místní školní rada Dolní Dvořiště, 1920-1936. 140 s. Dostupné online. S. 38, 47. (česky, německy)
- ↑ a b c d Pohraničníci se samopaly, pak prostitutky, dnes rozvoj bydlení. Příhraniční Dolní Dvořiště zažilo velké změny. České Budějovice [online]. 2019-10-22 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Badatelna.eu | Státní oblastní archiv v Třeboni - Státní statek Dolní Dvořiště, s. p.. badatelna.eu [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Odpůrci Temelína opět blokovali Dolní Dvořiště - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Ochranné pásmo NKP - českého úseku bývalé koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Proměny obce a okolí: Dolní Dvořiště. www.dolnidvoriste.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ BRILO.CZ. Dolní Dvořiště - ukončení provozu již dnes. Jednota Kaplice [online]. 2018-10-23 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (česky)
- ↑ České dálnice | Úseky ve výstavbě. www.ceskedalnice.cz [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TRUHLÁŘ, Josef. Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Praha: Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1880. 62 s. S. 0.
- ŠANDERA, Hynek; MAŠKOVÁ, Věra. Dolní Dvořiště 1279-1979. Dolní Dvořiště: Místní národní výbor Dolní Dvořiště, 1980.
- ŠANDERA, Hynek; ODLOŽIL, Petr. Dolní Dvořiště a okolí. Dolní Dvořiště: Obecní úřad Dolní Dvořiště, 2004.
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kaplickém. Praha: [s.n.], 1921.
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl. Praha: 1. vyd. nakladatelství Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 704-706. (česky)
- KOZLOVSKÝ, Luděk. Na čáře v Dolním Dvořišti "Dolňáku". Ústí nad Orlicí: Oftis, 2010. ISBN 978-80-7405-069-5. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Dvořiště ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Dolní Dvořiště v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Kronika obce uložená v Státním oblastním archivu Třeboň
- Matrika římskokatolické farnosti Dolní Dvořiště uložená v Státním oblastním archivu Třeboň
- Tragédie letounu B-17G u Dolního Dvořiště
