Hans Watzlik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hans Watzlik
Hans Watzlik
Hans Watzlik
Narození 16. prosince 1879
Dolní Dvořiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. listopadu 1948 (ve věku 74 let)
Tremmelhausen
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Politická příslušnost Národně socialistická německá dělnická strana
Sudetoněmecká strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Watzlik (16. prosince 1879 Dolní Dvořiště[1]24. listopadu 1948 Tremmelhausen) byl sudetoněmecký spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do nástupu nacismu[editovat | editovat zdroj]

Hans Watzlik se narodil 16. prosince 1879 v Dolním Dvořišti v rodině místního poštmistra Johanna Watzlika a matky Eleonory.[1][p 1] Otec byl později přeložen do Horních Rakous, ale pak zpět do Českých Budějovic, takže své vzdělání Hans Watzlik završil na učitelském ústavu v Českých Budějovicích a v Praze. Pak nastoupil na různá místa na severozápadní Šumavě. Trvalým domovem se mu stalo Nýrsko, kde do září 1925 učil na chlapecké škole. Poté nastoupil dráhu spisovatele na "volné noze".[2]

Podporovatel nacismu[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1925 konstatoval český tisk, že Hans Watzlik působí protičesky.[3] Podobné zmínky je možno nalézt i v jiných českých listech. Později byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany a na podzim 1938 po henleinovském puči ze 13. 9. se dočasně usídlil v Německu. Téhož roku se stal členem NSDAP.[4] Krátce po vzniku Protektorátu, 16. června 1939, již vystoupil v přítomnosti K. H. Franka a Konrada Henleina jako řečník na slavnosti německé university v Praze.[5]

Po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Pro své pronacistické postoje byl krátce po ukončení II. světové války byl zatčen a rok vězněn v Klatovech. Jelikož se osobně neangažoval v nacistickém teroru, vyhnul se tvrdšímu trestu. V srpnu 1946 byl z Československa odsunut a 24. listopadu 1948 zemřel v Tremmelhausenu (dnes část Pettendorfu) u Řezna (Regensburg).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve své době patřil k oceňovaným autorům. Jeho literární práce čerpá z tradice německého romantismu, života obyvatel Šumavy i jejich slovesnosti. Některé jeho práce byly přeloženy do češtiny. Za román Der Pfarrer von Dornloh (Farář z Dornlohu) dostal Watzlik v roce 1931 Československou státní cenu za německy psanou literaturu.[6][7].

Watzlik podlehl během 30. let nacistické ideologii, což se projevovalo i v jeho umělecké tvorbě. V nacistickém listu Völkischer Beobachter zveřejníl na 137 prozaických příspěvků a básní a ve svých románech a knihách pro mládež nadšeně velebil Adolfa Hitlera a Třetí říši.[4]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Tři prosy (přeložil František Odvalil, třemi dřevoryty a kresbou vyzdobil Arnošt Hrabal, V Přerově, Bohuslav Durych, 1930)[8]
  • Jiřina (Erdmut, podivuhodné dětství děvčátka ze Šumavy, překlad František Odvalil, il. Fritz Loehr, V Praze, Vyšehrad, 1936)
  • Weberova romantická cesta (přeložila S. Möcklová, výzdoba knihy Zdeněk Guth, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1944)

Během své vlastivědné práce shromáždil řadu lidových pohádek a pověstí. Část z nich se stala základem knihy Příběhy ze staré Šumavy, která byla vydána v letech 1974 a 1995. Antonín Rausch, který je uveden na obalu, je spíš překladatelem a nikoliv autorem v plném slova smyslu.[9]. V roce 1997 vydaná Watzlikova kniha Stizl, skřet Šumavský je na obalu bez uvedení autora.[zdroj?]

Posmrtná připomínka[editovat | editovat zdroj]

  • Přes dvacet ulic v Německu (včetně Řezna) nese Watzlikovo jméno.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Příjmení otce i syna bylo v matrice zapsáno Vaclik, později úředně opraveno na Watzlik

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Hans Watzlik (k padesátinám, německy). Salzburger Volksblatt. 11. 12. 1929, s. 3. Dostupné online. 
  3. Obrázek duševního Českoněmecka. Lidové noviny. 14. 2. 1925, s. 1. Dostupné online. 
  4. a b c Der Heimatdichter, der seine Heimat verrät (Básník vlasti, který vlast zradil, německy. Mittelbayerische Buchsprechungen. 27. 1. 2007. Dostupné online. 
  5. Slavnost německé univerzity. Lidové noviny. 17. 6. 1939, s. 2. Dostupné online. 
  6. Státní ceny literární a umělecké 1931. Lidové noviny. 28. 10. 1931, s. 9. Dostupné online. 
  7. http://kulturportal-west-ost.eu/biographies/watzlik-hans-2/
  8. http://watzlik.eu/index.html
  9. http://www.kohoutikriz.org/priloha/watzl.php

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]