Větřní
| Větřní | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Český Krumlov |
| Obec s rozšířenou působností | Český Krumlov (správní obvod) |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′28″ s. š., 14°17′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 761 (2025)[1] |
| Rozloha | 27,71 km²[2] |
| Nadmořská výška | 592 m n. m. |
| PSČ | 381 01, 382 11 |
| Počet domů | 569 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Na Žofíně 191 382 11 Větřní starosta@obecvetrni.cz |
| Starosta | Mgr. Bc. Antonín Krák (ČSSD) |
| Oficiální web | www |
  Větřní | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545830 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Větřní (německy Wettern) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Větřní pochází z roku 1347,[4] kdy Petr z Rožmberka dal dvůr Větřní do dědičného nájmu Petru Višňovi, který se pak on a jeho rod začal psát „z Větřní“.[5][pozn. 1] Páni z Větřní pak v roce 1603 prodali Větřní městu Český Krumlov, v jehož majetku Větřní zůstalo do poloviny 19. století, kdy se v rámci zavedení obecního zřízení stalo samostatnou obcí. V letech 1938 až 1945 bylo Větřní přičleněno (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu. Od 19. ledna 2017 je Větřní městem.[6]
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Větřní má osm částí, které leží na pěti katastrálních územích:
- k. ú. Větřní – části Větřní a Němče
- k. ú. Hašlovice – části Hašlovice, Dobrné a Lužná
- k. ú. Všeměry-Zátoň – část Zátoň
- k. ú. Záhoří u Větřní – část Nahořany
- k. ú. Zátoňské Dvory – část Zátoňské Dvory
Od 1. července 1960 do 31. prosince 1972 k městu patřily i Slubice a od 1. července 1960 do 30. června 1980 také Bohdalovice a Kaliště.[7]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]
Ve Větřní se nacházela papírna. První dochovaná poznámka o její historii pocházela z roku 1870. K ukončení provozu došlo v září 2025.[8][9] Na pravém břehu Vltavy směrem k Českému Krumlovu je soukromá společnost vyrábějící dřevěné palivové brikety.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jana Nepomuckého – kulturní památka
- Fara u kostela svatého Jana Nepomuckého – kulturní památka
- Silniční most přes lesní potok za Větřním – kulturní památka
- Kaple u kostela
Pamětihodnosti v Zátoni
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jana Křtitele se hřbitovem a výklenková kaple[10]
- Škola[11]
- Fara[12]
Ochranné pásmo
[editovat | editovat zdroj]Do území obce zasahuje ochranné pásmo nemovitých kulturních památek – kostela sv. Apoštola Petra a Pavla a kaple Navštívení P. Marie ve Svérazu.[13]
Chráněné části přírody
[editovat | editovat zdroj]V katastrálních územích Hašlovice, Všeměry-Zátoň, Záhoří u Větřní a Zátoňské Dvory se nachází evropsky významná lokalita Vltava Rožmberk – Větřní (kód lokality CZ0310035).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Petr Višně byl rožmberský komoří a pocházel ze vsi Višňová u Rožmitálu na Šumavě.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 208.
- ↑ SCHUSSER, František. Putování za růží a lilií: cesty a stezky času od Malše a Vltavy. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Veduta 276 s. ISBN 978-80-86829-29-6. S. 118–126.
- ↑ Rozhodnutí předsedy PS č. 62 ke stanovení obce Větřní městem
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 519, 24, 219.
- ↑ MACH, Jiří. Stroje se zastavily. Legendární Papírny Větřní ukončily provoz. Novinky.cz [online]. Borgis, Seznam.cz, 2025-09-30 [cit. 2025-09-30]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Papírny ve Větřní po 158 letech ukončily provoz, zaměstnanci dostali výpověď - Seznam Zprávy. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz, 2025-09-30 [cit. 2025-09-30]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jana Křtitele se hřbitovem a výklenková kaple - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ škola - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ fara - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Ochranné pásmo nemovitých kulturních památek - kostela sv. Apoštola Petra a Pavla a kaple Navštívení P. Marie ve Svérazu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větřní na Wikimedia Commons - Větřní v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Historické fotografie Archivováno 11. 6. 2021 na Wayback Machine.
