Prachatice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prachatice
Velké náměstí s radnicí
Velké náměstí s radnicí
Znak obce PrachaticeVlajka obce Prachatice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0315 550094
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Prachatice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 38,90 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 10 874 (2019)[1]
Nadmořská výška 561 m n. m.
PSČ 383 01
Zákl. sídelní jednotky 22
Části obce 12
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Městský úřad Prachatice
Velké náměstí 3
383 01 Prachatice
Starosta Ing. Martin Malý
Oficiální web: www.prachatice.cz
Ofic. web MÚ: mesto.prachatice.cz
Email: urad@mupt.cz
Prachatice
Prachatice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachatice (německy Prachatitz) jsou město v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.

Jméno města[editovat | editovat zdroj]

Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice známého jako Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“. Druhé vysvětlení vzniku jména Prachatic je podle prahu osídleného území (dříve byl dál za Prachaticemi jen prales).[2] Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088.[3]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékáné Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny a ze západu Dubovým vrchem.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládaná podoba Prachatic v 16. století. Pohled od jihu, olej na plátně 143×85 cm, L. Herc.
Prachatice kolem roku 1900
Související informace naleznete také v článku Dějiny Prachatic.

Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století.[4] Značný rozkvět města přišel po roce 1381, kdy král Václav IV. přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje soli dovážené ze Salzburgu. Koncem 15. století to bylo vzkvétající město, ve kterém už od vrcholného středověku žili převážně čeští Němci. Největší rozmach nastal v průběhu 16. století, kdy vznikla stará radnice a bylo dokončeno městské opevnění. V letech 1505-1513 byl přestavěn původní raně gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století měl v Prachaticích své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka, k jehož rozsáhlé doméně město patřilo. Ve městě tehdy vznikla řada výstavných renesančních domů na hlavním Velkém náměstí.

Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek města a donutily obyvatelstvo přeorientovat se na jiné činnosti, např. na zpracovávání dřeva.

Převratnou změnou ve vývoji města bylo zavedení železnice roce 1893, které umožnilo rozvoj průmyslu a modernizaci města, stavbu škol, nemocnic a dalších objektů nezbytných pro moderní sídlo.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Prachatice přičleněny k Německu, ačkoliv Češi tvořili téměř polovinu obyvatelstva a v obecních volbách v roce 1935 získali poprvé v místním zastupitelstvu většinu. Hranice s Protektorátem Čechy a Morava probíhala těsně za městem u Starých Prachatic. Po skončení druhé světové války bylo město rozšířeno o nová panelová sídliště.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]


Prachatice

Počet obyvatel
Rok sčítání Počet obyvatel
1869 4911
1900 5573
1930 5926
1950 5130
1961 5381
1970 7100
1980 10 354
1991 11 805
2001 11 843
2009 11 686
2011 11 525
2018 10 917
Zdroj: Prachatice, 2005,[3] ČSÚ, 2011

V Prachaticích žilo v roce 2018 10 917 obyvatel a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. V 70. letech 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel, když v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) došlo k výstavbě nových sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) 10 000.[3] Historické maximum 11 859 obyvatel bylo v Prachaticích zjištěno k 1. lednu 2002. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižuje.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Prachatice leží na železniční trati 197 (ČíčeniceVodňanyBavorov – Prachatice – Volary). V katastru města jsou na ní situovány stanice Prachatice a zastávka Prachatice lázně.

Městem procházejí silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary) a II/143 (Prachatice – SmědečBrlohKřemžeČeské Budějovice). Silnice využívají přirozené směry, kudy je možné snadněji vést silniční komunikaci (údolí Živného a Fefrovského potoka).

Do Prachatic nevede žádná silnice 1. třídy.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Průmysl se rozvíjel v Prachaticích již od závěru 19. století. Hlavním zaměstnavatelem byla továrna na výrobu dřevěných výrobků, později provoz státního podniku Jitona, který se zabýval výrobou nábytku. Mezi další větší společnosti, které sídlí v Prachaticích, patří např.:

  • Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
  • Klima a.s. (strojírenství)
  • Strabag a.s. (stavebnictví)
  • M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
  • Inticom (automobilový průmysl)
  • Zefa - ZZV a.s. (zemědělství a potravinářský průmysl)
  • GRW (miniaturní ložiska)

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportoviště[editovat | editovat zdroj]

Prachatice mají k dispozici dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, víceúčelovou sportovní halu (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvičnu pro judo, halu pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráhu, atletickou dráhu, tenisové kurty, volejbalové kurty apod. Sídlí zde také:

  • Taneční studio Crabdance
  • Střelnice
  • Trasy pro běžecké lyžování
  • Sjezdovka na Libínském Sedle
  • Dům dětí a mládeže Prachatice

Sportovní oddíly[editovat | editovat zdroj]

  • FK Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
  • Taneční studio Crabdance - mistři Evropy
  • TJ Tatran Prachatice (stolní tenis) - účastník 1. ligy stolního tenisu v České republice
  • Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
  • Tsunami Prachatice – oddíl karate[5]
  • HBC (Highlanders) Prachatice (1995) – hokejbalový klub - účastník OL-jih[6]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Starostou Prachatic byl mezi lety 1998–2010 Jan Bauer, člen ODS. Po roce 2010 se stal starostou města Martin Malý, tehdy člen ODS. Malý později založil „SNK Nezávislí“ a obhájil post starosty města, a to v koalici s ČSSDANO 2011. Martin Malý obhájil svojí pozici starosty i v komunálních volbách v letech 2014 a 2018.

Zastupitelstvo města má 21 členů. Rada města má 7 členů, včetně starosty.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Město Prachatice se dělí na následující městské části:

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jiří Meitner: Prachatice lehce andělské I (2013)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Prachatice, s. 213. 
  3. a b c KOLEKTIV. Prachatice. [s.l.]: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1. 
  4. FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 31. (čeština) 
  5. Archivovaná kopie. tsunami-pt.cz [online]. [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-08. 
  6. HBC Prachatice (1995) hokejbal [online]. HBC Prachatice [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Prachatice

k. ú. Prachatice (Prachatice I • Prachatice II) • k. ú. Staré Prachatice (Staré Prachatice • Ostrov • Městská Lhotka) • Libínské Sedlo • Perlovice • Volovice • Stádla • k. ú. Kahov (Kahov • Podolí) • Oseky