Živný potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Živný potok
(Prachatický potok)
Živný potok v Prachaticích
Živný potok v Prachaticích
Základní informace
Délka toku13,6 km
Plocha povodí45,1 km²
Průměrný průtok0,29 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-03-030
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský krajLučenice, Leptač, Prachatice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Blanice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Živný potok je pravostranný přítok řeky Blanice v povodí Otavy. Má několik názvů jako Bělečský a Prachatický, nejužívanější je však název Živný potok. Délka toku činí 13,6 km.[1] Plocha povodí měří 45,1 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v lukách nad osadou Lučenice, 1 km severozápadně od Chrobol ve výšce 755 m n. m., na východním úpatí Rohanovského vrchu. Protéká městem Prachatice. U Těšovic ústí zprava do Blanice ve výšce 465 m n. m.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Největšími přítoky Živného potoka jsou Fefrovský potok přitékající zleva v Prachaticích a Žernovický potok, který přitéká z pravé strany krátce před jeho ústím do Blanice.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,29 m³/s.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jeho údolím vede železniční trať Číčenice - Volary.

Kvalita vody[editovat | editovat zdroj]

Kvalitou vody nad městem Prachatice patří potok do I. třídy jakosti povrchových vod, jedná se o velmi kvalitní vodu, vhodnou pro vodárenské a rekreační účely. Pro kvalitu vody pod Prachaticemi má rozhodující význam čistírna odpadních vod na severním okraji města. V letech 1996 - 1998 byla provedena její intenzifikace v celkové hodnotě 100 milionů Kč. Po zahájení provozu nové čistírny se kvalita vody Živného potoka pod Prachaticemi velmi podstatně zlepšila. Do potoka se vrátil život a s ním například i pstruzi. Přesto však byl pod vsí Ostrov zaznamenáván zvýšený výskyt obsahu dusíku a hlavně fosforu (ze saponátů). Od ledna do listopadu 2005 byla za 40 milionů Kč provedena obnova (po povodních 2002) a doplnění ČOV Prachatice a tím byl zajištěn II. stupeň kvality vody.

Mlýny na Živném potoce[editovat | editovat zdroj]

V době středověku vznikla na Živném potoce, především na okraji Prachatic, řada mlýnů. Byly to například Leptáčský mlýn (Rohnmühle), Velišův mlýn (Wallischmühle, Walischmühle), u Prachatic pak mlýn Bernkopfův mlýn (Bernkopfmühle), Feitlův mlýn (Feitlmühle, jihovýchodně od Klimy, nyní č. p. 105), Bartošův mlýn (později přestavěný na vrchnostenský pivovar, u plaveckého bazénu), Kosmatův mlýn (později Koldův, Nebahovská ul. č. p. 75), Obecní mlýn (Gemeindenmühle, mlýn u Kůrků), Slepý mlýn (Blindmühle), dále Rumpálův mlýn (Rumpalmühle, pod vsí Ostrov), Bělečský mlýn. Při obléhání Prachatic císařským vojskem (v roce 1620) byly všechny předměstské mlýny vypáleny, ale později znovuobnoveny a ještě v 1. polovině 19. století bylo v Prachaticích evidováno 10 mlynářů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 372) [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 315. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]