Těšovice (okres Prachatice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Těšovice

vodní mlýn čp. 34
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 550582
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Prachatice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,37 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 294 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 501 m n. m.
PSČ 384 21
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Těšovice 2
38421 Husinec
Starosta Emil Nachlinger
Oficiální web: www.obec-tesovice.cz
Email: starosta@obec-tesovice.cz
Těšovice
Red pog.svg
Těšovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Těšovice se nachází v okrese Prachatice, na řece Blanici zhruba 2,5 km východně od Husince a 5,5 km severovýchodně od Prachatic. Těšovicemi prochází silnice II/141 (Prachatice – Bavorov) a železniční trať 197 (ČíčeniceVolary) s železniční stanicí Husinec. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 282 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356[2]. V letech 1676 - 1688 vlastnil Těšovice Jan František Chlumčanský z Přestavlk. V roce 1688 byla obec zakoupena Janem z Eggenberga.

Od 14. října 1893 prochází obcí železniční trať.

Dne 9. ledna 1929 přijel v 7.30 hod. do železniční stanice Prachatice osobní vlak 4934 z Volar. Motorový vůz opustil šofér Jindřich Liška, který se šel ohřát do kanceláře staničního úřadu. Asi v 7.47 hod. vběhl do kanceláře průvodčí vlaku Pavlovský a vzrušeně volal na šoféra, že mu ujel motor. Vyděšený šofér rychle vyběhl z kanceláře a viděl již vůz v pohybu a nemohl jej dostihnout, protože ten ujížděl rychlosti osmdesát kilometrů za hodinu. Službu konající úředník rychle volal telefonicky do sousední železniční stanici Husinec, aby byl zastaven osobní vlak 4901, který z Husince vyjížděl do Prachatic. Vlak byl již na cestě... V 7.50 hod. strojvůdce osobního vlaku spatřil v záhybu proti němu jedoucí motorový vlak. Pokoušel se sice vlak zastavit, to se mu však pro krátkou vzdálenost nepodařilo. Motorový vůz vrazil do lokomotivy osobního vlaku a byl 30 až 40 metrů tažen po trati. Motorový vůz byl z polovice úplně roztříštěn, v osobním vlaku byla lehce poškozena lokomotiva (komín, kotel). Celková škoda srážky byla odhadnuta na 150.000 Kčs. Při srážce byl těžce raněn topič lokomotivy Antonín Varyš z Vodňan a dalších devět osob bylo zraněno lehce. Ke srážce došlo mezi stanicemi Husinec–Prachatice u kilometru 24.5. Na místo neštěstí dresinou přijel primář prachatické nemocnice MUDr. Hellich, dále MUDr. Klíma, MUDr. Walter Stini z Prachatic a MUDr. Traxler ze Strunkovic. Zraněným byla poskytnuta první pomoc. Mlynář z nedalekého mlýna pod Bělčí podával zraněným a cestujícím zdarma čaj. Příčinou srážky byla s největší pravděpodobností skutečnost, že opuštěný motorový vůz M 120 304 se dostal do pohybu po prasknutí článku řetězu ruční brzdy. Tehdy byl mráz,–14 °C.

V roce 1957 bylo po mohutné celookresní agitaci v Těšovicích založeno JZD. Jako vůbec poslední z rolníků v obci ukončil samostatné hospodaření Josef Hess Bělče, a sice 1. října 1978, kdy do JZD včlenil své 4,75 hektaru půdy.

Byla zde i malá škola, která již není v provozu.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Zachovává se zde tradice koledování, kdy na Velikonoce děti chodí okolo šesté hodiny ráno a v poledne řehtat s řehtačkami, místo zvonů, „které uletěly“. Chodí se řehtat tři dny, kdy nezvoní zvony. Třetí den v poledne se vyřehtají sladkosti, vajíčka a peníze pro děti. Také se udržuje tradice stavění májky (Máje).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní mlýny - Hanušův mlýn, Mauriců mlýn a Bělečský mlýn
  • Těšovická kaplička postavená kolem roku 1880
  • Bělečská kaplička, která slouží jako poslední rozloučení s občany
  • kaplička v Bělečské Lhotě - kaple, postavená kolem roku 1890, je ozdobou vesnice. Lupiči zde vykradli dvě mariánské sošky. Před kaplí je kříž s Ježíšem.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Okolo roku 1850 se Bělečská Lhota uváděla i jako Béčská Lhota.

Na okraji obce v průmyslovém areálu provozuje svou činnost několik soukromých firem zpracovávající kámen těžený v místním lomu, ve kterém byla obnovena těžba clonovými odstřely v roce 2006. Dříve se v zatopeném lomu dalo provozovat potápění, ale to již samozřejmě není možné.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. v roce 1334 - Bělečská Lhota.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]