Těšovice (okres Prachatice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Těšovice
vodní mlýn čp. 34
vodní mlýn čp. 34
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0315 550582
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPrachatice
Okres (LAU 1)Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel311 (2022)[1]
Rozloha8,37 km²
Nadmořská výška501 m n. m.
PSČ384 21
Počet domů127 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTěšovice 2
38421 Husinec
starosta@obec-tesovice.cz
StarostaBc. Miroslav Leffler
Oficiální web: www.obec-tesovice.cz
Těšovice
Těšovice
Další údaje
Kód obce550582
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Těšovice se nachází v okrese Prachatice, na řece Blanici zhruba 2,5 km východně od Husince a 5,5 km severovýchodně od Prachatic. Těšovicemi prochází silnice II/141 (Prachatice – Bavorov) a železniční trať 197 (ČíčeniceVolary) s železniční stanicí Husinec, která se nachází na katastru obce. Žije zde 311[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Těšovice pochází z roku 1356,[3] až do roku 1501 byly Těšovice v majetku pražské Vyšehradské kapituly. Poté byl sto let vlastníkem rod Rožmberků a roku 1602 Petr Vok z Rožmberka prodal Těšovice s celým zadluženým prachatickým panstvím císaři Rudolfu II. Po bitvě na Bílé Hoře věnoval r. 1622 císař Ferdinand II. Těšovice jako součást panství Prachatice – Volary rodu Eggenbergů.

Od 14. října 1893 procházela obcí železniční trať z Číčenic do Volar. Dne 9. ledna 1929 na ní (za mrazu -14 °C) došlo k dopravní nehodě, když strojvůdci v železniční stanici Prachatice ujel motorový vůz osobního vlaku 4934 a srazil se s osobním vlakem 4901, který jel od Husince. Při srážce byl těžce raněn topič lokomotivy a dalších devět osob bylo zraněno lehce, celková škoda byla odhadnuta na 150 tisíc Kčs.[zdroj?]

V roce 1957 bylo po mohutné celookresní agitaci v Těšovicích založeno JZD. Jako vůbec poslední z rolníků v obci ukončil samostatné hospodaření Josef Hes z Bělče, a sice 1. října 1978, kdy do JZD včlenil své 4,75 hektaru půdy. Byla zde i malá škola, která již není v provozu.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Zachovává se zde tradice koledování, kdy na Velikonoce děti chodí okolo šesté hodiny ráno a v poledne řehtat s řehtačkami, místo zvonů, „které uletěly“. Chodí se řehtat tři dny, kdy nezvoní zvony. Třetí den v poledne se vyřehtají sladkosti, vajíčka a peníze pro děti. Také se udržuje tradice stavění májky (Máje).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní mlýny – Hanušův mlýn, Mauriců mlýn a Bělečský mlýn
  • Těšovická kaplička postavená kolem roku v první polovině 19. stol., r. 1885 k ní dostavěna věž.
  • Bělečská kaplička, která slouží jako poslední rozloučení s občany
  • Kaplička v Bělečské Lhotě, postavená kolem roku 1890. Byly zde ukradeny dvě mariánské sošky. Před kaplí je kříž s Ježíšem.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Na okraji obce v průmyslovém areálu provozuje svou činnost několik soukromých firem zpracovávající kámen těžený v místním lomu, ve kterém byla obnovena těžba clonovými odstřely v roce 2006. Dříve se v zatopeném lomu dalo provozovat potápění.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Přímo v Těšovicích se v řece Blanici rýžovalo zlato. V Bělči se nachází granit s turmalínem a amfibolitickým pegmatitem. Na Kozím vrchu je pak dále allanit, granát z granulitu, chondrodit, kalcit, mastek, růžová zrnka rhodonitu, titanit a turmalin granulitu na Bábí. V Bělečská Lhotě pak albit X v křemenné žíle, tuha v rule, granát a turmalín v granulitu na Bábí, turmalín v pegmatitech a pyrit.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. v roce 1334 - Bělečská Lhota.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]