Těšovice (okres Prachatice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Těšovice
vodní mlýn čp. 34
vodní mlýn čp. 34
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 550582
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Prachatice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,37 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 311 (2019)[1]
Nadmořská výška 501 m n. m.
PSČ 384 21
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Těšovice 2
38421 Husinec
Starosta Bc. Miroslav Leffler
Oficiální web: www.obec-tesovice.cz
Email: starosta@obec-tesovice.cz
Těšovice
Těšovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Těšovice se nachází v okrese Prachatice, na řece Blanici zhruba 2,5 km východně od Husince a 5,5 km severovýchodně od Prachatic. Těšovicemi prochází silnice II/141 (Prachatice – Bavorov) a železniční trať 197 (ČíčeniceVolary) s železniční stanicí Husinec. Žije zde 311[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.[2] V letech 1676–1688 vlastnil Těšovice Jan František Chlumčanský z Přestavlk. V roce 1688 byla obec zakoupena Janem z Eggenberga. Okolo roku 1850 se Bělečská Lhota uváděla i jako Béčská Lhota.

Od 14. října 1893 procházela obcí železniční trať z Číčenic do Volar. Dne 9. ledna 1929 na ní (za mrazu -14 °C) došlo k dopravní nehodě, když strojvůdci v železniční stanici Prachatice ujel motorový vůz osobního vlaku 4934 a srazil se s osobním vlakem 4901, který jel od Husince. Při srážce byl těžce raněn topič lokomotivy a dalších devět osob bylo zraněno lehce, celková škoda byla odhadnuta na 150 tisíc Kčs.[zdroj?]

V roce 1957 bylo po mohutné celookresní agitaci v Těšovicích založeno JZD. Jako vůbec poslední z rolníků v obci ukončil samostatné hospodaření Josef Hess Bělče, a sice 1. října 1978, kdy do JZD včlenil své 4,75 hektaru půdy. Byla zde i malá škola, která již není v provozu.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Zachovává se zde tradice koledování, kdy na Velikonoce děti chodí okolo šesté hodiny ráno a v poledne řehtat s řehtačkami, místo zvonů, „které uletěly“. Chodí se řehtat tři dny, kdy nezvoní zvony. Třetí den v poledne se vyřehtají sladkosti, vajíčka a peníze pro děti. Také se udržuje tradice stavění májky (Máje).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní mlýny – Hanušův mlýn, Mauriců mlýn a Bělečský mlýn
  • Těšovická kaplička postavená kolem roku 1880
  • Bělečská kaplička, která slouží jako poslední rozloučení s občany
  • Kaplička v Bělečské Lhotě, postavená kolem roku 1890. Byly zde ukradeny dvě mariánské sošky. Před kaplí je kříž s Ježíšem.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Na okraji obce v průmyslovém areálu provozuje svou činnost několik soukromých firem zpracovávající kámen těžený v místním lomu, ve kterém byla obnovena těžba clonovými odstřely v roce 2006. Dříve se v zatopeném lomu dalo provozovat potápění.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Přímo v Těšovicích se v řece Blanici rýžovalo zlato. V Bělči se nachází granit s turmalínem a amfibolitickým pegmatitem. Na Kozím vrchu je pak dále allanit, granát z granulitu, chondrodit, kalcit, mastek, růžová zrnka rhodonitu, titanit a turmalin granulitu na Bábí. V Bělečská Lhotě pak albit X v křemenné žíle, tuha v rule, granát a turmalín v granulitu na Bábí, turmalín v pegmatitech a pyrit.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. v roce 1334 - Bělečská Lhota.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]