Stachy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stachy
Kostel na náměstí
Kostel na náměstí
Znak obce StachyVlajka obce Stachy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0315 550515
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vimperk
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 153 (2020)[1]
Rozloha 28,13 km²
Nadmořská výška 738 m n. m.
PSČ 384 73
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 15
Kontakt
Adresa obecního úřadu Stachy 200
384 73 Stachy
info@stachy.net
Starosta Ing. Petr Lampa
Oficiální web: www.stachy.net
Úřední web: www.stachy.net/obec
Stachy
Stachy
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[2]; dříve Stachov[3]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: jihozápadně od Stach se vypíná Popelná hora (1095 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1118 m) a jižně Hrb (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.

Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[4]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[5] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[5] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).

V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".[6]

V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".[7]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stachách.

Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.

Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.[4][9]

Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny Chalupy.[10]

Chráněné části přírody[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:

Mykologická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Hřibová rezervace Stachy.

Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[11] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[12]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska významným rodákům - odbojářům v obci Stachy
  • Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
  • Andreas Hartauer (1839–1915) - autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
  • Rudolf Maros (1917-1982) - maďarský hudební skladatel

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
  3. Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18. 
  4. a b c Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17. 
  5. a b Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17. 
  6. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112. 
  7. Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245. 
  8. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  9. Stachy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  10. Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  11. KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s. 
  12. Malá historie našich hub. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. 
  13. LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]