Lčovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lčovice

Zámek ve Lčovicích
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 561649
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální území Lčovice
Katastrální výměra 5,76 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 151 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 566 m n. m.
PSČ 384 81
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Lčovice 64
38481 Čkyně
Starosta Blažena Kutová
Oficiální web: www.lcovice.cz
Email: obec.lcovice@quick.cz
Lčovice
Lčovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lčovice (místní výslovnost: Elčovice) jsou obec, která se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, zhruba 9 km severovýchodně od Vimperka a 6 km jihozápadně od Volyně. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 147 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historicky doložená zmínka o Lčovicích je z roku 1321, kdy se uvádí jistý Zbraslav ze Lčovic (Sbraslao de Ebizouiz). Na místě dnešního zámku byla v té době vybudována gotická tvrz.

Roku 1360 připadla ves jako odúmrť koruně a král ji věnoval Bočkovi z Velhartic. Přesto se ještě v roce 1397 připomíná Jan ze Lčovic jako purkrabí na strakonickém hradě.

Po několika dalších majitelích získal Lčovice na konci 14. století rod vladyků z Čestic. Poslední mužský člen rodu, Přech, odkázal statky Lčovice a Čestice své dceři Janě, která se na začátku 17. století provdala za Bernarta z Hodějova. Za jejich vlády byla zřejmě stará tvrz přestavěna na renesanční zámek.

Bernart a jeho bratr Jan Jiří zemřeli za stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl zámek, dvůr i ves Lčovice a čestický statek zkonfiskovány.

V roce 1622 je koupil Jindřich Michal Hýzrle z Chodů a zámek přestavěl a rozšířil. V roce 1629 vypuklo na panství nevolnické povstání, které bylo tvrdě potlačeno.

Jindřichův syn, František Michal Hýzrle, prodal Lčovice v roce 1694 hraběnce Anně Marii Althanové, rozené z Aspermontu, která zanedlouho postoupila statek manželce svého syna Anně Marii, rozené Lažanské. Z této doby se zachoval popis zámku s hlubokým příkopem a mostem, „pěkným mázhausem, velkou síní, palácem s tabulnicí a 11 pokoji, komorami, kaplí, lékárnou a dalšími světnicemi“.

Od roku 1768 vlastnil lčovické panství rod Sickingenů, za nichž byl přestavěn zámek v pozdně barokním slohu. V roce 1791 hraběnka Františka Sickingenová odevzdala lčovické panství svému bratru hraběti Františku Sweerts-Šporkovi.

V následujících letech se majitelé panství a zámku často měnili. Nejvýznamnějším z nich byl architekt Josef Zítek (Národní divadlo, Rudolfinum, Mlýnská kolonáda v Karlových Varech), který se v roce 1881 oženil s Bertou, dcerou dosavadního vlastníka lčovického velkostatku Jana Adolfa Lipperta a v roce 1883 Lčovice od tchána koupil.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s raně barokním arkádovým průčelím. Půdorys hlavní budovy zámku je z větší části tvořen původní gotickou tvrzí s 2 m silným zdivem. Ve výklenku v levé stěně nástupního schodiště je také dodnes dochován lomený gotický portál. Vstupní brána pochází z první poloviny 19. století. K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím.

V parku, který byl založen v roce 1660, stojí osmiboká, raně barokní kaple (1669) zakončená kupolí a lucernou, vyzdobenou malbou s bohatým štukem. Osmiboký je i pavilón se znakem Hýzrlů z Chodů. Stejný půdorys má i grotta s částečně dochovanými nástěnnými malbami.

Před rokem 1989 zámek sloužil jako rekreační zařízení ROH pro zaměstnance podniku ČKD Praha. Dnes je budova zámku i přilehlý zámecký park soukromým majetkem a není běžně veřejnosti přístupná. Zámek i park jsou však památkově chráněné objekty.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • August Sedláček: Hrady zámky a tvrze Království českého XI/276, ARGO 1997, ISBN 80-7203-140-6
  • Ladislav Svoboda a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, ARGO 2000. ISBN 80-7203-279-8
  • František Kašička ; Bořivoj Nechvátal ; Kresby Kateřina Kábrtová: Tvrze a hrádky na Prachaticku, Okresní muzeum v Prachaticích 1990, ISBN 80-900058-2-9
  • Karel Tříska a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5., Jižní Čechy, Praha, Svoboda, 1986

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]