Strážný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městečku na Šumavě. O ostatních významech slova pojednává článek Strážný (rozcestník).
Strážný
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
Znak městyse StrážnýVlajka městyse Strážný
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0315 550531
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVimperk
Okres (LAU 1)Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel391 (2022)[1]
Rozloha49,65 km²
Nadmořská výška834 m n. m.
PSČ384 43
Počet domů94 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseStrážný 23
384 43 Strážný
ou.strazny@quick.cz
StarostkaMgr. Jiřina Kraliková
Oficiální web: www.strazny.cz
Strážný
Strážný
Další údaje
Kód obce550531
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strážný je městysokrese PrachaticeJihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije v něm 391[1] obyvatel. Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutuněmecké spolkové zemi Bavorsko.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původně do roku 1955 neslo městečko jméno Kunžvart (německy Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem padesátých let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný.[zdroj?!]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase PasovVimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob.[3]

Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela Nejsvětější Trojice byla zbourána.

Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 metrů), Chlustov (1094 metrů) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry.[zdroj?!]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice.[5]

  • Strážný (k. ú. Strážný, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky u Strážného)
  • Hliniště (k. ú. Hliniště)
  • Kořenný (k. ú. Hliniště)
  • Řasnice (k. ú. Řasnice)

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.[zdroj?]

Podél Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný–Phillippsreut a přeshraniční propojení:

  • Pod Žďárkem – Langruck
  • Žďárek–Hinterfirmiansreuth
  • Kunžvartské sedlo – Vorderfirmiasreut
  • Dolní Cazov – Schnellenzipf[6]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola
  • Skiareál Strážný

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14. 
  4. Rozhodnutí č. 74 předsedy Poslanecké sněmovny, 1. dubna 2010, Miloslav Vlček
  5. Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  6. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  7. kostel Nejsvětější Trojice v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]