Vacov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o jihočeské obci. O maďarském městě slovensky nazývaném Vacov pojednává článek Vác.
Vacov
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce VacovVlajka obce Vacov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0315 550621
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vimperk
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 468 (2019)[1]
Rozloha 35,21 km²
Nadmořská výška 732 m n. m.
PSČ 384 73 až 384 86
Počet částí obce 14
Počet k. ú. 12
Počet ZSJ 18
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vacov 35
384 86 Vacov
starosta@vacov.cz
Starosta Miroslav Roučka
Oficiální web: www.vacov.cz
Vacov
Vacov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vacov se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. V letním období je Vacov vyhledávaný chataři, tehdy se počet obyvatel až zněkolikanásobuje. Obec Vacov se skládá ze 14 místních částí, z nichž postupem času stavebně splynuly Vacov a Vlkonice. Celkově má obec rozlohu 35,2 km², toto území je protkáno 40 km silnic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vacov – celkový pohled

Obec vznikla v období kolonizace Strakonicka. Nejstarší písemná zmínka uvádí, že r. 1193 byl na místě poustevnické kaple postaven kostel na vrchu Vacově. Roku 1252 je zde uváděna existence malé zemanské tvrze. V r. 1307 byl do vacovského kostela za faráře dosazen Jindřich z Ohrazenic a je uváděna první zmínka o donátorech zdejšího kostela, kdy jsou jmenováni Předota z Radkovic, Lev z Bukovníka, Mikuláš z Miřetic, Pelhřim z Mladíkova, Zdata z Hory a Beneš z Klenovic. R. 1357 je zmiňován farář Franclín z Horažďovic, 1362 Úbislav Kadovský, 1375 Heřman a 1394 Jakub ze Staré Boleslavi. R. 1396 je uváděn jako jeden z patronů vacovského kostela Zdata z Hory. R. 1406 obdarovali vacovský kostel Petr Štítkovec ze Štítkova sídlem z Čábuz a příslušníci čestického rodu reprezentovaní rytířem Rynátem, plebánem Janem a Přechem z Čestic. R. 1411 je jako sponzor kostela uváděn Tvrdek z Přečína. V souvislosti s jeho darem kostelu je uváděn Matěj Čavda z Vacova. R. 1421 za husitských válek byl kostel vypálen a pobořen. V r. 1513 uvádí se jako vlastník Vacova Vilém Přech pán na Česticích, Vacově, Radešově, Dřešíně, Hošticích a Chlumě, v jehož majetku byly dvě usedlosti poblíž kostela později zvané Martínkův grunt. V r. 1588 za patrona Václava Koce z Dobrše byl kostel přestavěn a nákladem osadníků byly pořízeny zvony od zvonaře Brikcího z Týnberku. Ve starém kostele se nacházely hrobky rytířů z Vrbice, Hrušovských z Hrušova a Chřepických z Modlíškovic. Roku 1700 koupili obec Schwarzenbergové. V roce 1757 kostel vyhořel a byl obnoven až v roce 1784. V roce 1885 byl zbořen a v letech 1889–1890 byl postaven nový jednolodní pseudogotický kostel, zasvěcený sv. Mikuláši. Tehdy, roku 1888, měla vacovská farnost 4216 obyvatel

Vacov byl jednou z obcí šumavského Podlesí.

Od roku 1880 je v obci poštovní úřad, elektrifikace proběhla v roce 1927. V místní části Přečín žil v letech 18361847 český loutkař Matěj Kopecký.

Od 11. května 2001 obec užívá znak a vlajku.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zaměstnavatelem je Pekárna Vacov. V oblasti se nachází též tradiční výroba dřevěných hraček. V obci je ordinace praktického lékaře a lékárna.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve středu obce se kříží silnice II/170 (NěměticeZdíkovec) a II/171 (ČkyněSušice). Ve Vacově se nachází autobusové nádraží, kde kromě regionálních linek do Čestic, Stachů, Zdíkova, Vimperka, Čkyně a Strakonic zastavují o víkendu i dálkové linky do Prahy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Vacov – udělené symboly
  3. P. Čtvrtník. Pár vět k připomenutí starého vacovského kostela. Vacovský zpravodaj. 29. září 2009, roč. 27, čís. 9, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]