Želnava
| Želnava | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakuba | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Volary |
| Obec s rozšířenou působností | Prachatice (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°48′44″ s. š., 13°57′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 132 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,37 km²[2] |
| Katastrální území | Želnava |
| Nadmořská výška | 775 m n. m. |
| PSČ | 384 51 |
| Počet domů | 35 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Želnava 2 384 51 Volary obec@zelnava.cz |
| Starosta | Richard Ramba |
| Oficiální web: www | |
  Želnava | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550761 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želnava (německy Salnau) je obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Žije v ní 132[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360. Želnava patřila k vesnicím, které byly v letech 1360–1395 sporné mezi klášterem zlatokorunským a proboštstvím vyšehradským. Roku 1395 byla vrácena klášteru ve Zlaté Koruně, jenž ji posléze postoupil králi Václavu IV. Od roku 1501 sdílí Želnava osud s panstvím krumlovským.
Farní kostel, zasvěcený sv. Jakubu staršímu, apošt. se poprvé připomíná v roce 1395. Zvon z dílny pasovského zvonaře O. A. Ableitnera byl vyroben v roce 1644.[4] Nynější kostel pochází z let 1708–1712, kdy byla pod patronátem knížete Jana Christiána z Eggenberku provedena podstatná přestavba. Kostel byl posvěcen 19. února 1713 krumlovským prelátem Sigmundem Heubnerem. Pouze věžové zdivo v dolní části věže je starší (1688).
Někdy po polovině devatenáctého století postavili Vojtěch Lanna starší a kníže Schwarzenberg poblíž Želnavy zařízení na máčení lnu.[5]
V letech 1892–1964 byla jako nádraží Želnava (Salnau Bahnhof) označována dnešní železniční stanice Nová Pec.[6][7]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Želnava leží na úpatí Želnavské hornatiny. Území obce je na území Národního parku Šumava, Chráněné krajinné oblasti Šumava, evropsky významné lokality Šumava a ptačí oblasti Šumava. Na území obce je přírodní památka Vltavský luh.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 738 | 892 | 821 | 829 | 842 | 901 | 843 | 189 | 184 | 226 | 153 | 152 | 131 | 109 | 125 |
| Počet domů | 64 | 78 | 85 | 85 | 90 | 90 | 96 | 78 | 35 | 25 | 16 | 18 | 37 | 37 | 35 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1869–1950 Želnava patřila jako osada obce k Bělé v okrese Český Krumlov (1869–1930) (v letech 1869–1910 okres Krumlov) a později v okrese Prachatice. V letech 1961–1980 byl obcí. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část obce k Nové Peci a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[10]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2011.[11]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jakuba Většího
- Kamenný vodní rozvaděč na návsi – kulturní a technická památka
- Na kopci Hrad (jinak též Hradiště) jihovýchodně od Želnavy (již na území města Horní Planá v okrese Český Krumlov) se nalézají pozůstatky středověkého hrádku Hausberk.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Památky jižních Čech 6. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2015. Kapitola: Zvony na jihu Čech, str. 171. Autor: LUNGA Radek.
- ↑ PEEZ, A. Adalbert Lanna. S. 44. Österreichische Revue [online]. 1867 [cit. 2023-03-24]. S. 44. Dostupné online. (německy)
- ↑ Šumavský rozcestník : Želnava. www.sumava.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 677.
- ↑ Udělené symboly – Želnava [online]. 2011-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želnava na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Želnava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
