Stožec (okres Prachatice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stožec
Křižovatka na kraji obce
Křižovatka na kraji obce
Znak obce StožecVlajka obce Stožec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0315 550523
Pověřená obec Volary
Obec s rozšířenou působností Prachatice
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 205 (2020)[1]
Rozloha 104,78 km²
Nadmořská výška 780 m n. m.
PSČ 384 44
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Stožec
Stožec 54, Stožec (PSČ 384 44)
podatelna@stozec.cz
Starostka Helga Finiková
Oficiální web: www.stozec.cz
Stožec
Stožec
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stožec (německy Tusset) leží na Šumavějižních Čechách, v údolí řeky Studené Vltavy zhruba 7,5 km (15 km po silnici / 10 km po železnici) jihozápadně od Volar a 21 km (35 km po silnici) jihozápadně od okresního města Prachatic. Skládá se ze čtyř místních částí – České Žleby, Dobrá, Nové údolí a Stožec. Žije zde 205[1] obyvatel. Stožec je jednou z obcí s největším územím. (14.místo).

Historie Stožce[editovat | editovat zdroj]

Stožecká kaple Panny Marie

Přesný rok založení vesnice Stožec není znám, první písemná zmínka je z roku 1769. Vznikla jako dřevařská osada. Poměrně zajímavou událostí v dějinách obce byla pytlácká bitva (jedná se o největší pytláckou bitvu v Evropě[2]). Vše se událo v únoru 1850, kdy bavorští pytláci zaútočili na lesníky, kteří se stačili opevnit v místním hotelu Pstruh. Výsledkem bylo několik mrtvých a mnoho zraněných na obou stranách. Ještě při rekonstrukci objektu ve 30. letech 20. století se našlo velké množství kulek zavrtaných do trámů roubené budovy.

Dne 16.8.1894 zde byla zřízena pošta.[3]

Na počátku 20. století zaznamenal Stožec své vrcholné období. Do obce byla v roce 1910 přivedena železniční trať. Tehdy byla vystavěna jedna z posledních lokálních tratí v Česku, která vedla z Černého Kříže přes Stožec do Nového Údolí, které leží těsně před státní hranicíNěmeckem. Tato osmikilometrová trať umožnila spojení jihočeských a pošumavských tratí se sítí drah bavorských. Počet obyvatel obce pozvolna rostl. V roce 1900 to bylo 2733 obyvatel a v roce 1930 dokonce 2811 obyvatel. Tento počet se vztahuje na celou dnešní obec včetně přilehlých osad; jen v Českých Žlebech žilo 1200 lidí.

Zlom nastal po druhé světové válce. Příhraničí bylo vylidněno v důsledku vysídlení obyvatel německé národnosti, tedy velké většiny obyvatel. Ve Stožci zůstalo pouze 599 obyvatel. Jejich počet navíc dále klesal hlavně kvůli represím komunistického režimu v oblasti několik málo kilometrů vzdálené od tehdejšího „Západního“ Německa. Dnes v obci žije asi jen 200 lidí (obec Stožec cca 120 obyvatel, osada České Žleby cca 60 obyvatel, osada Dobrá 8 obyvatel) přihlášených k trvalému pobytu. V současné době je Stožec jedním z oblíbených turistických cílů na Volarsku.

Zajímavosti v obci a okolí[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec se dále skládá ze sedmi ZSJ: Černý Kříž, České Žleby, Dobrá, Horní Cazov, Nové Údolí, Radvanovice a Stožec. Mimo zmíněných sídel se v rámci obce nalézají zaniklé osady Krásná Hora (v katastrálním území České Žleby) a Brod (Grasfurth).[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. pjd.ecn.cz [online]. [cit. 2009-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-09. 
  3. VOTOČEK, Emil. Monografie česjkoslovenských známek. Díl XIV. Praha: [s.n.], 1978. S. 234. 
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  5. Část obce Brod [online]. Genea.cz [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]