Studená Vltava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studená Vltava
Studená Vltava u obce Stožec
Základní informace
Délka toku 24 km
Plocha povodí 119,62 km²
Průměrný průtok 2,04 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-044
Pramen
Ústí
Protéká
NěmeckoNěmecko Německo (Bavorsko - Haidmühle) ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Nové Údolí, Stožec, Černý Kříž)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studená Vltava (německy Kalte Moldau nebo Altwasser) je pravostranný přítok Teplé Vltavy, do níž se vlévá uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luhnadmořské výšce 734 m u osady Chlum. Od jejich soutoku nese řeka jméno již jen Vltava. Celková délka Studené Vltavy činí přibližně 24 km (z toho 16,0 km na území České republiky).[1] Plocha povodí měří 119,62 km².[2][pozn 1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Soutok potoků Goldgrubenbach a Rothbach

Studená Vltava vzniká soutokem potoků Goldgrubenbach a RothbachBavorsku západně od obce Haidmühle. Protéká Haidmühle, v délce 1,5 km tvoří německo-českou státní hranici a u Nového Údolí vtéká na území Česka. Od státní hranice teče do Stožce při průměrném sklonu dna 0,39 %, potom se sklon v úseku do Černého Kříže prudce zvyšuje na 0,76 % a v posledním úseku po soutokTeplou Vltavou klesá na 0,17 %.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • Světlá (hčp 1-06-01-045) – pravostranný přítok s plochou povodí 18,31 km².[2]
  • Jelení potok (hčp 1-06-01-049) – pravostranný přítok s plochou povodí 8,77 km².[2]
  • Mlýnský potok (hčp 1-06-01-051) – levostranný přítok s plochou povodí 11,07 km².[2]
  • Hučina (hčp 1-06-01-053) – pravostranný přítok s plochou povodí 13,70 km².[2]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 2,04 m³/s.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bývá též uváděna hodnota 121,6 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 259. 
  2. a b c d e http://voda.chmi.cz/opv/doc/hydrologicky_seznam_povodi.xls

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]