Teplá Vltava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Teplá Vltava
Meanders of Tepla Vltava.jpg
Základní informace
Délka toku 54,3 km
Plocha povodí 347,58 km²
Průměrný průtok Chlum 5,9 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
povodí Teplé Vltavy (Česko 92,42%, Německo 7,58%)
Geodata
OpenStreetMap OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teplá Vltava je řeka na Šumavě v Jihočeském kraji v Česku. Je považována za hlavní pramennou větev Vltavy. Délka řeky činí 54,3 km. Povodí má rozlohu 347,58 km², z čehož připadá 321,24 km² na Česko a 26,34 km² na Německo.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na východním svahu Černé hory (1 316 m n. m.) v nadmořské výšce 1 172 m a nazývá se také Černý potok. Pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu a protéká vltavickou brázdou, poměrně širokým a mělkým podélným údolím tektonického původu mezi rovnoběžnými horskými hřbety.[1] Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka definitivně název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava, který pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Teplá Vltava dále protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde, uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh, se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stéká se Studenou Vltavou, která pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým jménem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka nese jméno Vltava.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Levý (L), pravý (P), říční kilometr Vltavy od pramene k ústí):

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Vybrané hlásné profily:

místo říční km Vltavy plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Teplá Vltava je vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácky využívaný úsek od Kvildy do Borových Lad 8 km, obtížnost WW III, od Borových Lad do Horní Vltavice 16 km, obtížnost WW II, od Horní Vltavice do začátku kilometráže 14 km, obtížnost WW I, od zač. kilometráže do ústí Studené Vltavy 17 km, obtížnost ZWB.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír a kol. Geomorfologie Českých zemí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965. 336 s. S. 50. 
  2. VLČEK, Vladimír (ed.) a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 272. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]